Mausólos
Mausólos II., česky dříve také Mausoleos (před 357 př. n. l.–353 př. n. l.) byl perský satrapa, despota a vojevůdce, který v letech 377–353 př. n. l. vládl na území dnešního jihozápadního Turecka.
| Mausólos | |
|---|---|
 | |
| Narození | 410 př. n. l. Kárie |
| Úmrtí | 353 př. n. l. (ve věku 56–57 let) Halikarnassos |
| Místo pohřbení | Mauzoleum v Halikarnassu |
| Povolání | panovník |
| Choť | Artemisie II. z Kárie[1] |
| Děti | Pixodarus |
| Rodiče | Hecatomnus |
| Rod | Hecatomnids |
| Příbuzní | Ada z Kárie[2], Artemisie II. z Kárie[1], Pixodarus a Idrieus (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Byl nejstarším synem satrapy Hekatomna, po kterém jeho rod nesl označení dynastie Hekatomidů. Hekatomnes se zmocnil vlády roku 395 př. n. l., když zavraždil předchozího satrapu Tissaferna.
Mausólos despoticky -téměř nezávisle- ovládal provincii Kárie. Vojensky podporoval řecké ostrovy Chios, Rhodos a Kós, odpadlé z attického námořního spolku.
Kultura a uměníEditovat
Mausólos se proslavil podporou řeckého výtvarného umění helénismu, a to malířství, sochařství i architektury. Do historie se zapsal stavbou monumentálního Mauzolea v Halikarnassu (dnes Bodrum), jež bylo až do svého zničení prohlašováno jedním ze sedmi divů světa. Zemřel ještě před jeho dokončením. Stavbu poté dokončila jeho sestra Artemísia II., která byla zároveň jeho manželkou. Artemísia vynikala stejnými vůdcovskými schopnostmi jako Mausólos. Podle pověsti takovou sílu nabyla po té, co vypila nápoj z popele svého zesnulého muže.
Historii zaznamenal dějepisec Titus Livius.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
LiteraturaEditovat
- Hérodie: Mausólos a Artemísia /Šárka Vladková - 20 stol./
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mausólos na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo starověk ve Wikislovníku- Mausólos na Livius.org Archivováno 30. 10. 2013 na Wayback Machine
- Antika, stránky o starověkém Řecku a Římu
