Martin Čulen

slovenský matematik a pedagog

Martin Čulen ( 31. květen 1823, Brodské24. leden 1894, Čaka) byl slovenský pedagog a matematik.

Martin Čulen
Martin Culen 1863.jpg
Narození31. května 1823
Brodské
Úmrtí24. ledna 1894 (ve věku 70 let)
Čaka
Povoláníkatolický kněz
Politická stranaSlovenská národná strana
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Studoval na gymnáziích ve Skalici a v Bratislavě, filozofické ročníky absolvoval v Trnavě a teologii na Pázmáneu ve Vídni, kde založil slovanskou knihovnu. Během revoluce v roce 1848 na něj byl vydán zatykač. Uprchl do Prahy, kde se zúčastnil Slovanského sjezdu.

Svou dráhu začal jako kaplan v Majcichově a ve Velkých Levárech, brzy se však stal středoškolským učitelem. Působil na gymnáziích v Banské Bystrici (18511856, jako profesor matematicky a fyziky), Bratislavě (1856–1859), jako ředitel v Satu Mare (Rumunsko, 1859–1861) a ve stejné funkci opět v Banské Bystrici (18621867). Roku 1867 po obvinění z panslavismu ho přeložili do Levoče a o rok později penzionovali. V té době už pracoval na přípravách otevření slovenského gymnázia v Klášteře pod Znievom, sestavil jeho moderní učební plán a během existence školy v letech 18691874 byl jejím ředitelem. Po násilném zavření gymnázia působil jako farář v Čake. Byl aktivním účastníkem slovenského národního hnutí, spoluzakladatelem Matice slovenské, členem jejího připravovaného matematicko-přírodovědného vědeckého oboru. Zemřel 24. ledna 1894 v Čake. Zde je vedle římskokatolické fary pamětní busta.

DíloEditovat

Kromě svých publicistických aktivit byl autorem dvou matematických učebnic. První vydal ještě v češtině (Vídeň, 1854), druhá však vešla do dějin jako první slovenská středoškolská učebnice matematiky s názvem: Počtoveda čili arithmetika pre I., II. a III. triedu nižšieho gymnasia, pre nižšie reálky a obecný život (Banská Bystrica 1866, tiskem Fr. X. Škarnicla Synov. v Skalici). Předlohou Čulenova díl byly učebnice F. Močnika, mimořádně rozšířené v celé monarchii.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat