Mart Port

estonský architekt

Mart Port (4. ledna 1922 Pärnu, Estonsko3. února 2012[1] Tallinn) byl sovětský architekt estonského původu.

Mart Port
Narození 4. ledna 1922
Pärnu
Úmrtí 3. února 2012 (ve věku 90 let)
Tallinn
Místo pohřbení Metsakalmistu
Alma mater Tallinská technická univerzita
Zaměstnavatel Estonian Academy of Arts
Ocenění Státní cena SSSR
Řád bílé hvězdy IV. třídy
Národní umělěc SSSR
Gold Medal Exhibition of Economic Achievements
Řád Vlastenecké války 2. třídy
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

 
Hotel Viru, Tallinn

Mart Port byl se narodil v roce 1922 jako syn estonského botanika Jaana Porta (1891–1950) a jeho ženy Marty. Během druhé světové války bojoval v řadách Rudé armády.[2]. Byl vyznamenán Medailí Za bojové zásluhy.[3] Po válce studoval architekturu na Tallinnském polytechnickém institutu.

Do roku 1990 pracoval Mart Port v sovětské státní architektonické kanceláři Eesti Projekt, v letech 1961 až 1989 jako šéfarchitekt. Kromě toho v letech 1961 až 1992 přednášel na Tallinské akademii umění, od roku 1977 s titulem profesor. V období 1955 až 1979 byl Port předsedou „Svazu architektů“ Estonské SSR (estonsky Eesti NSV Arhitektide Liit). V roce 1972 obdržel Státní cenu Estonské SSR[4] a v roce 1978 titul „Lidový architekt SSSR “(rusky Народный архитектор СССР).

DíloEditovat

Mart Port byl hlavním městským architektem v Tallinnu, Tartu a Viljandi a šéfem plánu výstavby nových částí Tallinnu – Mustamäe, Väike-Õismäe, Lasnamäe, Tartu – Annelinn a Viljandi-Männimäe.[4] Kromě toho navrhoval různé druhy sovětských veřejných budov: obytné domy, školy, kulturní domy, nákupní centra).[5]

Známými projekty Marta Porta jsou centrála Komunistické strany Estonska (společně s Raine Karpem a Olgou Končajevou, 1964–1968), první tallinský mrakodrap Hotel Viru (společně s Henno Sepmannem, 1972), četné obytné a průmyslové komplexy (Eesti Kaabel, 1961).

Jeho dílem je také monumentální památník Rudé armády v části Tallinn-Maarjamäe (Maarjamäe obelisk, 1960[4]) na břehu Baltského moře ve Finském zálivu.

Byl členem mezinárodního týmu zapojeného do designu města Slavutyč pro pracovníky z Černobylské jaderné elektrárny. Jedna z částí města je postavena podle estonského projektu, za nějž obdržel Mart Port Zlatou medaili Výstavy hospodářských úspěchů SSSR.[2] Při obnově zemětřesením zničeného arménského města Spitak navrhl rezidenční čtvrt a domy v tradičním místním stylu.[2]

PublikaceEditovat

výběr
  • Arhitekti pilguga Inglismaal. Tallinn 1966
  • Nõukogude Eesti arhitektuur. Tallinn 1983

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mart Port na německé Wikipedii.

  1. Zemřel architekt Mart Port (Postimees), 2012-02-4, (estonsky), navštíveno 2016-04-08
  2. a b c Жизнь в архитектуре К 80-летию архитектора Марта Порта [online]. // moles.ee [cit. 2012-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Общедоступный электронный банк документов 'Подвиг народа' [online]. // podvignaroda.ru [cit. 2013-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (anglicky) 
  4. a b c Порт Март Янович [online]. // dic.academic.ru [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-06. (anglicky) 
  5. Eesti Elulood. Tallinn: Eesti Entsüklopeediakirjastus 2000 (= Eesti Entsüklopeedia 14) ISBN 9985-70-064-3, S. 377

Externí odkazyEditovat