Otevřít hlavní menu

Marie Záhořová-Němcová

česká spisovatelka

Marie Záhořová-Němcová (10. května 1885 Tábor[1]21. května 1930 Brno[2]) byla česká pedagožka a významná představitelka sociálních organizací v období první československé republiky. Byla vnučkou české spisovatelky Boženy Němcové.

Marie Záhořová - Němcová
Představitelka sociálních organizací v ČSR do roku 1930 – Marie Záhořová-rozená Němcová
Představitelka sociálních organizací v ČSR do roku 1930 – Marie Záhořová-rozená Němcová
Narození 10. května 1885
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. května 1930 (ve věku 45 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Manžel(ka) Zdeněk Záhoř
Rodiče Karel Němec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a studiumEditovat

Marie Záhořová se narodila v rodině učitele, zahradnického a pěstitelského odborníka Karla Němce a Anny Marie rodem Dostálové (1855-1927); vyrůstala se šesti sourozenci [3] Školní docházku (obecnou školu 1891-1896) začala [4] v Táboře, pokračovala (po přestěhování rodiny) měšťanskou školou v Praze-Bubenči. Měla zájem o studium medicíny,[5] avšak studovala na Státním ústavu pro vzdělání učitelek v Praze, v ulici Na Rejdišti 1. Absolvovala v roce 1904.

Učitelka a sociální aktivistka a funkcionářkaEditovat

Po absolvování zůstala dále na Ústavu pro vzdělávání učitelek a působila jako cvičná učitelka V lednu 1912 vystoupila (v Ústředním spolku českých žen ve Spálené ulici v Praze) na vzpomínkové akci k 50. výročí úmrtí Boženy Němcové, zde se seznámila s gymnaziálním profesorem Zdeňkem Záhořem[6] a v únoru 1913 se za něj provdala a měli dceru Evu (1918) a syna Zdeňka (1920). V době první světové války převzala od své matky vedení spolku Záchrana. Tato organizace nabízela a poskytovala pomoc a ochranu učnicím, dělnicím, služebným, studentkám i nezaměstnaným. V roce 1926 už aktivní spolek vlastnil „palác sociálních služeb“ [7] – šestipatrový dům v Praze, Kubelíkově 16 , který Marie Záhořová nazvala Ženským domem Charlotty G. Masarykové .

V ČSREditovat

Po roce 1918 působila jako instruktorka sociální péče o děti, matky a opuštěné ženy při československém ministerstvu sociální péče. V roce 1921 na popud [8] Alice Masarykové, dcery prezidenta ČSR, založila českou pobočku organizace pro mladé křesťanské ženy YWCA Young Women's Christian Association - Křesťanské sdružení mladých žen a stala se její předsedkyní (místopředsedkyní byla Hana Benešová, manželka v té době československého předsedy vlády a poslance parlamentu Edvarda Beneše, pozdějšího (1935) druhého prezidenta ČSR).

Marie Záhořová i zde v organizaci YWCA, jejíž posláním bylo a je rozvíjet osobnost dítěte, mládeže i dospělých, se opět plně soustředila na další velký projekt - a tak byl 3. února 1929 slavnostně otevřen Dívčí domov YWCA v Žitné ulici 12 (O dům Čs. YWCA v roce 1951 přišla, dnes zde sídli finanční úřad). Členkami Výboru YWCA bývaly přední ženy[9] veřejného života naší vlasti, vedle Hany Benešová také např. Dr. Milada Horáková; čestnou předsedkyní byla i Olga Havlová.

Předčasný odchodEditovat

Byla členkou mnoha dalších spolků, např. Československého červeného kříže a Československé ochrany matek a dětí.

  • V roce 1929 - při výstavě Moderní žena v Brně - byla na sjezdu žen, kde se hodnotily úspěchy ženských spolků za posledních šedesát let, poctěna čestným předsednictvím (předtím takové uznání-vyznamenání na podobných akcích získala o čtyřicet let dříve Karolina Světlá.
  • Na pozvání Alice Masarykové se ve dnech 11.-13.7.1929 účastnila na zámku v Lánech sociální konference.
  • Mimořádně aktivní a obětavá Marie Záhořová stále dělila svůj čas mezi veřejnost a rodinu. Zemřela náhle předčasně, ve věku 45 let - ve středu 21. května 1930 - na selhání srdce.

Literární činnostEditovat

Méně známá než její aktivity ve veřejném životě je její práce či záliba - její literární činnost. Napsala rýmovanou hříčku pro maňásková divadla Princezna Čárypíše (1912) (hraje se dodnes), Lidové tance v dívčím tělocviku,(Pod jménem Marie Němcová,1912); Mládí a život (1920), kde rozebírá vztah babičky Boženy Němcové k Bohu; Zpráva o utrpení a smrti Mistra Jana Husa / Petr z Mladoňovic;Za hlavního spolupůsobení Marie Záhořové Němcové 1913

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. (Božena 1866-1922, Karel 1874-1911, Miloslava 1878-1953), Miroslav 1881-1933, Vladimír 1890-1948 a Jaroslav 1896-1965.
  4. V nové Dívčí škole Na Parkánech (byla otevřena 18.8.1880); její spolužačkou ve třídě byla také Anna Vlčková, pozdější manželka prezidenta ČSR dr.Edvarda Beneše
  5. Otec Karel Němec měl výhrady proti jejímu studiu na gymnáziu Minerva, nesouhlasil s aktivitami o nezávislosti žen. Po jeho předčasné smrti přesto Marie začala studovat, ale na učitelku
  6. Zdeněk Záhoř (1881-1931), profesor francouzštiny a němčiny (v roce 1912 na gymnáziu v Hradci Králové), přítel Maxe Broda. Zdeněk Záhoř byl i publicista, spisovatel (z díla např.: Pojednání o díle Otokara Březiny v rámci literatury mystické a vztahu jeho k Upanišadám. (Otokar Březina: essaye) / vyd. Kruh četby, sv. 20, Praha–1928; Jak vzniká život - nakl.B.Kočí, Praha-1925; Láska: cyklus obrazů oslavujících lásku mileneckou, manželskou a rodinnou / Sestavil a výkladem provází Zdeněk Záhoř; nakl. B. Kočí, Praha-1925; s Marií Gebauerovou začal s vydáváním korespondence „Listy Boženy Němcové“
  7. V něm byl hotel, internát, ubytovny, dílny, lékařská pomoc, zprostředkovatelna práce. Dnes v domě sídlí Nemocnice na Žižkově.
  8. Do ČSR přivezla myšlenky YWCA v roce 1919 PhDr. Alice Masaryková, která se s tímto hnutím seznámila během svého pobytu v USA
  9. [1]

LiteraturaEditovat

  • PhDr.Eva Uhrová: České ženy známé a neznámé; Vyd.1. – 2008; ISBN 978-80-254-3002-6
  • PhDr. Eva Uhrová: Vnučka velké spisovatelky-Marie Záhořová-Němcová; časopis Krásná paní č. 07/2006
  • Digitální archiv atelieru Šechtl a Voseček: Příbuzní Boženy Němcové (Památník národního písemnictví/Yvetta Dörflová – data z rodokmenu)

Externí odkazyEditovat