Městský hřbitov v Jaroměři

hlavní městský hřbitov v Jaroměři

Městský hřbitov v Jaroměři je hlavní městský hřbitov. Nachází se na severním okraji města, v ulici Náchodská, u břehů Jaroměřského rybníka. Díky hodnotné sochařské výzdobě a funerální architektuře byl roku 1958 zapsán do státního seznamu kulturních památek.[1]

Městský hřbitov Jaroměř
Novogotický kříž na jaroměřském městském hřbitově
Novogotický kříž na jaroměřském městském hřbitově
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresNáchod
ObecJaroměř
Zeměpisné souřadnice
Map
Specifikace
Výstavba1888
Odkazy
Oficiální webhttp://www.tsm-jaromer.cz/cs/menu/hrbitovni-sprava/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Sousoší Plačící žena od Matyáše Bernarda Brauna, 1730[1]

Hřbitov byl zbudován roku 1888 jako nový městský hřbitov náhradou za pohřebiště u barokního Kostela sv. Jakuba, který nadále sloužil jako obřadní kostel. Roku 1893 v areálu vznikl také židovský hřbitov.

Vstup tvoří neoklasicistní brána s přilehlými přízemními budovami, které tvoří zázemí hřbitovní správy. V přední části hřbitova bylo v roce 1888[2] umístěno sochařské dílo Plačící žena od Matyáše Bernarda Brauna, které vytvořil jako náhrobek pro svou tchyni Annu Miseliusovou roku 1730.[3] V roce 2004 byl originál barokního sousoší přemístěn do lapidária městského muzea v Josefově a nahrazen kopií. [4]

Uprostřed hřbitova se nachází centrální kříž, od kterého vybíhají tři cesty k okrajům hřbitovní zdi. Na konci těchto cest jsou symetricky umístěny tři hrobky tehdy nejvýznamnějších jaroměřských podnikatelů, Alberta Wenkeho, Vladislava Čerycha a Josefa Etricha. Secesní hrobka Alberta Wenkeho byla v roce 2010 zapsána na seznam kulturních památek jako samostatná položka.[5] Podél obvodní zdí areálu je umístěna řada hrobek dalších významných obyvatel města.

Na výzdobě hrobů se zde podíleli například sochaři a výtvarníci Otakar Španiel, Václav Wagner, Josef Wagner, Josef Pekárek, Josef Max, Miloslav Vávra či Vladimír Preclík. Soubor soch včetně náhrobků je chráněn jako kulturní památka.[1]

Krematorium

editovat

Roku 1994 bylo podle návrhu architekta Ing arch. Nováka z ateliéru A09 postaveno také městské krematorium a obřadní síň ležící přibližně půl kilometru severně od hřbitova.

Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově

editovat
  • Antonín Čerych (1829–1902) – průmyslník a politik
  • Vladislav Čerych – velkoprůmyslník a měšťan
  • Josef Etrich (1803–1878) – majitel textilní továrny
  • Albert Wenke (1844–1905) – továrník a majitel obchodního domu v Jaroměři
  • František Polický (1815–1880) – majitel koželužské továrny
  • Valuška Dvořáková – žákyně druhé třídy městské školy v Josefově. Byla zastřelena 8. května 1945 důstojníkem Zbraní SS.[6]
  • Josef Šubrt (1848–1888) – zakladatel a první předseda dělnického spolku Ruka
  • Vladimír Preclík (1929–2008) – sochař

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 23212/6-1660 (PkMISSezObrWD).
  2. MUDROVÁ, Ivana. Jaroměř založil kníže Jaromír. Krkonošské noviny [online]. 2002-02-20 [cit. 2024-06-26]. Dostupné online. 
  3. Plačící žena. www.jaromer-josefov.cz [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  4. hřbitovní plastiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. 
  5. Wenkeova hrobka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. 
  6. Ivo Šťastný. Hrob Valuška Dvořáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat