Městec Králové

město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji

Městec Králové (německy Königstädtel[4]) je město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, asi šestnáct kilometrů severovýchodně od Poděbrad. Součástí města jsou vesnice Nový a Vinice a včetně nich v něm žije přibližně 2 900[1] obyvatel.

Městec Králové
kostel svaté Markéty
kostel svaté Markéty
Znak města Městec KrálovéVlajka města Městec Králové
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMěstec Králové
Obec s rozšířenou působnostíPoděbrady
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 860 (2024)[1]
Rozloha19,87 km²[2]
Nadmořská výška212 m n. m.
PSČ289 03
Počet domů1 037 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Republiky 1
289 03 Městec Králové
Pavlik@meu.mesteckralove.cz
StarostaMilan Pavlík
Oficiální web: www.mesteckralove.cz
Městec Králové
Městec Králové
Další údaje
Kód obce537489
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se v Městci nejspíš v roce 1233 narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“

Město bylo založeno za velké kolonizace ve druhé polovině 13. století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14. století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel svaté Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832–1833 byl v Městci zřízen poštovní úřad.[5]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[6]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[8]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932

editovat

Ve městě Městec Králové (2950 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, nemocnice, městské muzeum, obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, Czernínský cukrovar, knihtiskárna, 4 továrny na knoflíky, mlékárna, mlýnské výrobky, mlýn, pila, 3 brusírny skla, stavitel, 2 tkalcovny, velkostatek Děpold Czernín, továrna se ženilkovým zbožím.[11]
  • Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, 6 nákladních autodoprav, 3 autodrožky, velkoobchod s barvami, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, geometr, 8 hostinců, 4 hotely (Dvořák, Novák, Radnice, Stará pošta), 2 kapelníci, 2 knihaři, lázně, lékárna U české Koruny, 4 obchody s motocykly, 4 papírnické obchody, 2 puškaři, Okresní hospodářská záložna v Městci Králové, Spořitelna v Městci Králové, Živnostenská záložna v Městci Králové, včelařský spolek, zubní ateliér, 2 velkoobchody se železářským zbožím.[11]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 207 2 459 2 475 2 406 2 603 2 865 3 040 2 763 2 766 2 681 2 771 2 845 2 755 2 755 2 649
Počet domů 312 325 335 351 404 458 633 716 784 691 710 831 869 894 894

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/324 Hradec Králové – Nový Bydžov – Městec Králové – silnice I/32 a II/329 Jičíněves – Městec Králové – Kolín.
  • Železnice – Městem je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou – Městec Králové – Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882, mezi Městcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou roku 1901. Mezi Městcem a Křincem byla osobní doprava v prac. dnech zastavena od JŘ 2021/2022 a zbylá os. doprava byla zastavena od JŘ 2022/2023 rozhodnutím objednatele, Středočeského kraje.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Hořice, Kolín, Nymburk, Pec pod Sněžkou, Poděbrady, Praha, Trutnov.
  • Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků, mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Městci Králové.
  • Kostel svaté Markéty na náměstí Republiky
  • Socha svatého Floriána v parku u kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
  • Socha svatého Václava
  • Pomník Františka Palackého
  • Severovýchodně od města leží jedna z šesti částí přírodní památky Dymokursko.

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha: Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s. 
  5. Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06.
  6. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. a b Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 818. (česky, německy) 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat