Lyndon B. Johnson
Lyndon Baines Johnson (27. srpna 1908 Stonewall, Texas – 22. ledna 1973 Stonewall, Texas) byl demokratický politik a 36. prezident Spojených států amerických.
| Lyndon Baines Johnson | |
|---|---|
 | |
| 36. prezident Spojených států amerických | |
| Ve funkci: 22. listopadu 1963 – 20. ledna 1969 | |
| Viceprezident | neobsazeno (1963–1965) Hubert Humphrey (1965–1969) |
| Předchůdce | John F. Kennedy |
| Nástupce | Richard Nixon |
| 37. viceprezident Spojených států amerických | |
| Ve funkci: 20. ledna 1961 – 22. listopadu 1963 | |
| Prezident | John F. Kennedy |
| Předchůdce | Richard Nixon |
| Nástupce | Hubert Humphrey |
| Senátor Senátu USA za stát Texas | |
| Ve funkci: 3. ledna 1949 – 3. ledna 1961 | |
| Předchůdce | Wilber Lee O'Daniel |
| Nástupce | William A. Bakley |
| Vůdce většiny Senátu USA | |
| Ve funkci: 3. ledna 1955 – 3. ledna 1961 | |
| Předchůdce | William F. Knowland |
| Nástupce | Mike Mansfield |
| Vůdce menšiny Senátu USA | |
| Ve funkci: 3. ledna 1953 – 3. ledna 1955 | |
| Předchůdce | Styles Bridges |
| Nástupce | William F. Knowland |
| Člen Sněmovny reprezentantů USA za 10. okrsek státu Texas | |
| Ve funkci: 10. dubna 1937 – 3. ledna 1949 | |
| Předchůdce | James P. Buchanan |
| Nástupce | Homer Thornberry |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokrat |
| Rodné jméno | Lyndon Baines Johnson |
| Narození | 27. srpna 1908 Stonewall, Texas |
| Úmrtí | 22. ledna 1973 (ve věku 64 let) Stonewall, Texas |
| Příčina úmrtí | akutní infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | grave of Lyndon B. Johnson (od 1973) |
| Choť | Lady Bird Johnson |
| Rodiče | Samuel Ealy Johnson Jr. a Rebekah Baines Johnson |
| Děti | Lynda Bird Johnson Robb Luci Baines Johnson |
| Příbuzní | Sam Houston Johnson (sourozenec) Lucinda Robb, Catherine Robb a Jennifer Robb (vnoučata) |
| Sídlo | Kennedy-Warren Apartment Building (1937–1949) a Bílý dům (1963–1969) |
| Alma mater | Texas State University-San Marcos (do 1930) Právnické centrum Georgetownské univerzity Junction School |
| Profese | politik, učitel, rancher a státník |
| Náboženství | Christian Church (Disciples of Christ) Restorationism |
| Ocenění | honorary doctor of the Florida Atlantic University (1964) Mary Woodard Lasker Award za veřejnou službu (1965) Medaile amerického tažení Medaile za asijsko-pacifické tažení Prezidentská medaile svobody … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Lyndon B. Johnson |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí
editovatLyndon Johnson se narodil 27. srpna 1908 jako první z pěti dětí. Jeho otec podnikal a byl členem texaské Sněmovny reprezentantů. Navzdory tomu měla rodina finanční problémy.[1] Po absolvování střední školy v roce 1924 střídal různá zaměstnání, až se v roce 1926 zapsal Southwest Texas State Teachers College. Mezi lety 1928 až 1929 vyučoval na mexicko-americké škole, hluboce se jej dotkla chudoba studentů.[2] V roce 1934 se seznámil s Lady Bird Johnsonovou, téhož roku se vzali. Narodily se jim dvě dcery.[3]
Vstup do politiky
editovatV roce 1930 podporoval kampaň Richarda Kleberga. Po Klebergově zvolení do Kongresu pracoval jako jeho legislativní asistent a přestěhoval se do Washingtonu, D. C. Navazoval zde kontakty a v roce 1937 úspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů. Profiloval se jako stoupenec Franklina Roosevelta.[3] Mezi lety 1941-1942 sloužil šest měsíců u námořnictva.[3] V roce 1941 rovněž kandidoval do Senátu, ale těsně prohrál.[2] V roce 1948 kandidoval znovu a velmi těsně vyhrál. Ve funkci vydržel 12 let. V roce 1955 se stal nejmladším vůdcem většiny. I přes infarkt, jenž jej postihl v roce 1955, byl poměrně úspěšný.[2]
Viceprezident
editovatV roce 1960 se snažil získat demokratickou nominaci na prezidenta, ale prohrál s Johnem F. Kennedym.[3] Ten si jej ale vybral jako svého viceprezidenta. Johnsonovi však funkce nevyhovovala, cítil se méněcenný a měl pocit, že jej prezident ignoruje. K tomuto pocitu přispívalo i opovržení ze strany členů Kennedyho administrativy, především pak jeho bratra.[2]
Prezident
editovatDne 22. listopadu 1963 byl spáchán atentát na Johna F. Kennedyho. Ještě toho dne složil Johnson na palubě Air Force One přísahu a stal se 36. prezidentem Spojených států amerických.[2] Ve své funkci se zasadil o přijetí zákona o občanských právech, jenž zakazoval diskriminaci na základě pohlaví a rasy, rovněž zakázal rasovou segregaci.[2][3] V prezidentský volbách v roce 1964 proti Johnsonovi kandidoval Barry Goldwater. Johnson se prezentoval jako klidný a vyrovnaný, Goldwatera naopak označoval za extremistu, jenž chce zavléci zemi do jaderné války. Johnson ve volbách výrazně uspěl.[2] Po incidentu v Tonkinském zálivu Lyndon Johnson nařídil odvetné nálety, stále však prohlašoval, že válku většího rozsahu nechce.[2] Přes tyto sliby stále zvyšoval počet amerických vojáků ve Vietnamu, až na 550 000 v roce 1968.[2] Po útoku partyzánů Vietkongu na americkou vojenskou základnu nařídil operaci Rolling Thunder, jenž měla zhoršit zásobování severovietnamských jednotek, avšak jejím výsledkem bylo i 182 000 mrtvých civilistů.[4] Protože válka nevycházela dle předpokladů a Amerika měla velké ztráty a válka jen do roku 1967 stála 25 miliard dolarů, začala upadat Johnsonova popularita. Čím dál více se pořádaly, především studentské, demonstrace proti válce ve Vietnamu. Zároveň s tím se začala zhoršovat i domácí situace. Sociální problémy chudých občanů, především Afroameričanů, vedly k rozsáhlým protestům.[2][5] Ofenzíva Tet velmi výrazně narušila veřejné mínění a snížila Johnsonovu popularitu. Souběžně s tím oznámili kandidaturu na demokratickou prezidentskou nominaci Eugene McCarthy a Robert Kennedy. 31. března 1968 Johnson v televizním projevu oznámil, že se nebude ucházet o demokratickou nominaci do prezidentských voleb.[2]
Po prezidentství a smrt
editovatPo skončení mandátu se odstěhoval na svůj ranč do Texasu. Otevřel svou knihovnu a sepsal paměti. Trápilo jej zhoršující se zdraví. Prodělal několik infarktů. Zemřel 22. ledna 1973 ve věku 64 let.[2]
Vláda Lyndona Johnsona
editovat| Vláda Lyndona Johnsona | ||
|---|---|---|
| Úřad | Osoba | Období |
| Prezident | Lyndon B. Johnson | 1963–1969 |
| Viceprezident | Nejmenován | 1963–1965 |
| Hubert Humphrey | 1965–1969 | |
| Ministr zahraničí | Dean Rusk | 1963–1969 |
| Ministr financí | C. Douglas Dillon | 1963–1965 |
| Henry H. Fowler | 1965–1968 | |
| Joseph W. Barr | 1968–1969 | |
| Ministr obrany | Robert McNamara | 1963–1968 |
| Clark M. Clifford | 1968–1969 | |
| Ministr spravedlnosti | Robert F. Kennedy | 1963–1964 |
| Nicholas de B. Katzenbach | 1964–1966 | |
| Ramsey Clark | 1966–1969 | |
| Ministr pošt | John A. Gronouski | 1963–1965 |
| Larry O'Brien | 1965–1968 | |
| W. Marvin Watson | 1968–1969 | |
| Ministr vnitra | Stewart Lee Udall | 1963–1969 |
| Ministr zemědělství | Orville Lothrop Freeman | 1963–1969 |
| Ministr obchodu | Luther Hartwell Hodges | 1963–1965 |
| John Thomas Connor | 1965–1967 | |
| Alexander Buel Trowbridge | 1967–1968 | |
| Cyrus Rowlett Smith | 1968–1969 | |
| Ministr práce | W. Willard Wirtz | 1963–1969 |
| Ministr zdravotnictví, školství a sociálních věcí |
Anthony Celebrezze | 1963–1965 |
| John William Gardner | 1965–1968 | |
| Wilbur Joseph Cohen | 1968–1969 | |
| Ministr bytové výstavby a rozvoje měst |
Robert Clifton Weaver | 1966–1968 |
| Robert Coldwell Wood | 1969 | |
| Ministr dopravy | Alan Stephenson Boyd | 1967–1969 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BRAVER, Rita. LBJ and his monumental presidency - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2023-01-22 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l Lyndon B. Johnson | Biography, Presidency, Civil Rights, Vietnam War, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Lyndon B. Johnson - Presidency, Facts & Vietnam War. Biography [online]. 2021-03-26 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Battlefield:Vietnam | Timeline. www.pbs.org [online]. [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.
- ↑ ČT24. Před 50 lety v Detroitu propukly největší rasové nepokoje v dějinách USA. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lyndon B. Johnson na Wikimedia Commons 
Osoba Lyndon B. Johnson ve Wikicitátech- Co americký prezident Lyndon Johnson udělal v srpnu 1968 po okupaci Československa? Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní rozbor americké reakce na 21. srpen 1968.
