Ludwig Oppenheimer
Ludwig Johann von Oppenheimer (21. srpna 1843 Lipsko[2] – 27. listopadu 1909 Vídeň[2][3]) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu.
| Ludwig Oppenheimer | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1895 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1872 – 1883 | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1895 – 1909 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (ústavověrný velkostatek) (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednocená levice) (Německorakouský klub) (Sjednocená německá levice) |
| Narození | 21. srpna 1843 Lipsko  Saské království |
| Úmrtí | 27. listopadu 1909 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Hietzingský hřbitov |
| Příbuzní | Eduard von Todesco (tchán)[1] Sophie von Todesco (tchyně)[1] |
| Ocenění | velkokříž Řádu Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Pocházel z bohaté židovské rodiny.[4] Vystudoval gymnázium Nikolai v Lipsku a Friedrichswerde v Berlíně. Od roku 1860 po dva roky studoval na Lipské univerzitě práva.[2] V roce 1866 zakoupil panství Malá Skála v Čechách. Roku 1868 byl povýšen na šlechtice. Na zámku často nepobýval a nezanechal v jeho stavební podobě výraznější stopy.[4] Od roku 1867 působil jako okresní starosta v Jablonci. Roku 1880 byl povýšen na barona.[2]
Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1872 byl zvolen na Český zemský sněm za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1878.[6]
Byl též poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu, kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za velkostatkářskou kurii v Čechách.[7] Mandát obhájil i ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Zde zasedal do roku 1895, kdy byl dopisem z 22. ledna 1895 povolán do Panské sněmovny (horní, nevolená komora Říšské rady).[8]
Na zemském sněmu zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, která byla provídeňsky a centralisticky orientována.[9][3] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[10] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[11] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[12] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[13] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[14] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[15]
Zemřel po dlouhé nemoci v listopadu 1909.[3]
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Oppenheimer na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2019-08-10]
- ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 219.
- ↑ a b c Člen panské sněmovny baron Oppenheimer. Národní listy. Listopad 1909, roč. 49, čís. 327, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b KLIMEŠOVÁ, Jana: Architektonická činnost šlechtického rodu Aehrenthalů [online]. theses.cz [cit. 2015-05-31]. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=293&size=45
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011295&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
