Ludvík Kodym

český sochař a restaurátor

Ludvík Kodym (* 6. srpna 1922, Horní Kalná) je český sochař a restaurátor.[1] Je považován za předního prorežimního sochaře socialistického Československa.[2]

Ludvík Kodym
Narození 6. srpna 1922 (98 let)
Horní Kalná
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Sochařství studoval do roku 1942 na Státní odborné škole keramické v Bechyni.[3] Pokračoval na pražské AVU u Jana Laudy a Karla Pokorného,[4] studia zakončil v roce 1949.[5] Akademie v té době byla konzervativnější a vychovávala sochaře pro úkoly socialistického realismu.[6]

Ve své tvorbě se zaměřil na monumentální práce pro architekturu jako např. reliéfy hotelu International či výzdoba Leninova muzea v Praze.[4] Na řadě prací spolupracoval s manželkou Boženou Kodymovou, společně vytvořili plastiky pro školy, plavecké bazény v Neratovicích a Hostivaři či pomníky,[4] opakovaně tvořili lyrizující sousoší mladých lidí.[6] Byli specialisté na pomníky V. I. Lenina.[6] Jejich dílo je ryze konzervativní, z pohledu sochařského řemesla jen průměrné a bez jakékoliv plastické působivosti.[6]

Profesně se věnoval i restaurování, byl členem Skupiny 66 sdružující restaurující malíře, grafiky a sochaře. Byl pedagogem na Fakultě architektury na ČVUT.

V roce 1953 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda, v roce 1982 mu byl udělen čestný titul Zasloužilý umělec.[7]

Spolu se svou manželkou byl signatářem Anticharty.

DíloEditovat

Seznam děl je neúplný.

Skupinové výstavyEditovat

  • 1949 – Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha
  • 1952 – III. Členská výstava, Mánes, Praha
  • 1953 – II. krajské středisko Umělecké besedy, členská výstava, Slovanský ostrov, Praha
  • 1975 – Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
  • 1976 – Angažovaná monumentální tvorba v Severomoravském kraji. Návrhy a realizace výtvarných děl pro architekturu, Dům umění, Ostrava
  • 1977/11 – 1977/12 – Výtvarní umělci Velkému říjnu, Praha, Praha
  • 1978/02 – 1978/05 – Umění vítězného lidu: Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha
  • 1980 – Výtvarní umělci k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
  • 1984 – Karel Pokorný a jeho škola, Letohrádek královny Anny (Belveder), Praha
  • 1985 – Vyznání životu a míru, Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha
  • 1985 – Vyznání životu a míru, Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava
  • 1987 – Obrazy a sochy, Výstava pražských členů Svazu českých výtvarných umělců, Mánes, Praha[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ludvík Kodym. Databáze Osobnosti kultury [online]. Jan Jakl [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  2. a b Pomník československo-sovětského přátelství v Přešticích. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  3. osoba: Kodym Ludvík - studium. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k Kodym, Ludvík, * 6.8.1922, český sochař. Encyklopedie CoJeCo [online]. OPTIMUS s.r.o., 2000-03-14 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  5. a b Kodym Ludvík. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j Veselice. Publicart [online]. Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2019-09-26]. 
  7. osoba: Kodym Ludvík - ceny. Informační systém abART [online]. Archiv výtvarného umění, o.s. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  8. HOTEL INTERNATIONAL. Architektura 489 [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  9. Fotobanka ČTK - Titulní stránka : Lidový dům, sídlo ČSSD, Česká strana sociálně demokratická. Fotobanka ČTK [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  10. Sídliště Nový Ostrov. Panelová sídliště v ČR / Paneláci.cz [online]. Uměleckoprůmyslové museum v Praze [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky) 
  11. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Pomník Jana Amose Komenského (Kolín, Česko). Katalog dokumentů SVK [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  12. Socha Student v areálu školy Petra Strozziho v Karlíně. Drobné památky [online]. Martin Milichovský [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  13. ŠPOUTIL, František. Studující chlapec. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  14. Fontána. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  15. DOLEJSKÝ, Roman. Kyjov vyšle Lenina až do Prahy. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-12-03 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. 
  16. ŠMÝD, Zdeněk. Kde stál Lenin, může být cifrující šohaj. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-10-31 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online. 
  17. Ležící. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  18. MRÁZOVÁ, Klára. Symboly minulé doby přežily, Stalin je v muzeu a kosmonauti v parku. iRegiony – Rádio Impuls [online]. LONDA spol. s r. o., 2019-08-11 [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  19. Kosmonauti. Vetřelci a volavky [online]. Pavel Karous [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  20. SCHRAMM Augustin - V domě čp 2305 v ulici V Horní Stromce 9 Praha 3 Vinohrady. Pamětní desky v Praze [online]. Václav Bártík [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KARBAŠ, JIŘÍ. České výtvarné umění v architektuře, 1945-1985. [s.l.]: Odeon OCLC 14520741 
  • STÁDNÍKOVÁ, JOLANA. Sochy v Praze 1980-2000 : současné sochařství v pražském veřejném prostoru = Sculptures in Prague 1980-2000 : contemporary sculpture in Prague public spaces : [the photo-ikon system, new generation guides]. Praha: Agentura Kdo je kdo 142 str. s. ISBN 8090258654, ISBN 9788090258655. OCLC 444697547 

Externí odkazyEditovat