Loretánská kaple v Horšovském Týně
Loretánská kaple v Horšovském Týně na Domažlicku byla založena baronem Kryštofem mladším Popelem z Lobkovic roku 1584. Podle data založení se usuzuje, že byla první stavbou svého druhu v českých zemích. Zámožný Lobkovic postavil loretánskou kapli v upomínku na svoji cestu do italské Lorety a umístil stavbu poblíž svého renesančního zámku, ve vrchní části areálu svažité zámecké zahrady (tj. dnešního zámeckého parku), na okraji obory.[1] Společně s cenným zámeckým areálem je nástupce lorety – panský pavilon – památkově chráněn.[2] Od roku 1995 má celý zámecký areál status národní kulturní památky.[3]
| Loretánská kaple v Horšovském Týně | |
|---|---|
 Panský pavilon (gloriet) "Na Loretě" v roce 2013. | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| okres | Domažlice |
| Obec | Horšovský Týn |
| Souřadnice | 49°32′6,36″ s. š., 12°56′29,04″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | domažlický |
| Farnost | Horšovský Týn |
| Zánik | 1787 či krátce poté |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1584 |
| Další informace | |
| Kód památky | 18965/4-2075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Horšovský Týn) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Historik Jan Bukovský soudí, že zdejší loreta byla zcela zbořena již roku 1787. Stalo se tak v souvislosti s církevními reformami císaře Josefa II. Dle úsudku profesora Bukovského pak na jejím místě nově vystavěný panský pavilon (altán, gloriet neboli besídka), nemá s původní svatyní nic společného. Nová stavba, mající pocházet z roku 1800, totiž uspořádáním oken a dalšími znaky vůbec nepřipomíná církevní stavby.[4] Proti závěrům profesora Bukovského stojí informace z turistické cedule, kterou k bývalé kapli před časem nainstalovalo (zřejmě) město Horšovský Týn. (Podobné informace najdeme i na jeho městském webu.)[5] Podle infocedule byla po josefinských reformách za knížat z Trauttmansdorffu zdejší loreta pouze odsvěcena a po roce 1787 byla přestavěna na panský vyhlídkový altán. Podle tohoto zdroje by tedy ve zdech altánu loreta přece jen přežila. Tato verze se ovšem v odborných pracích historiků neobjevuje.
Jméno pavilonu, nazývaného Na Loretě,[6] pak dodnes odkazuje na původní církevní účel stavby.
Popis stavby editovat
Půdorys dnešního centrálního pavilonu se od klasické obdélníkové lorety velmi odlišuje, neboť je oktogonální (viz obrázek). Vlastní stavba je oproti loretám i značně převýšená (tj. patrová). V přízemí byla vstupní nízká prostora, v patře pak vyhlídkový sál, zaklenutý klenbou, který byl přístupný vnějším schodištěm. Na stropě i stěnách se uchovaly dvě vrstvy uměleckých maleb. Zakrytou starší vrstvu překrývá poničená dekorativní výmalba z 19. století. Z truhlářského vybavení se zachovaly pouze fragmenty oken v patře. Na nárožích je pavilon členěn toskánskými pilastry a stavbu korunuje osmiboká lucerna[6][5] s jednoduchou cibulovou bání.
Historický nápis editovat
Loreta bývala považována za zničenou, v pramenech byl uváděn pouze nápis: „Leta od narozenj Božiho 1584. Wegmeno Swate a nerozdilne Trogice, a chwale blahoslavene Pannie Marigy Rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeného Pana Pana Kristoffa mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a tachowie, atd…“
Roku 1972 byly fragmenty tohoto nápisu objeveny při vyjmutí podlahy prvního patra. Tyto zbytky jsou patrny nad zazděným portálem vlevo od vstupu.[7]
Současný stav editovat
V květnu roku 2011 měl pavilon sice opravenou střechu, ale okna byla vysklená a interiér byl značně zanedbaný. Jak lze vyčíst z přiložené fotografie, ve stejném stavu se stavba nacházela i v roce 2013. Památka byla v těchto letech volně přístupná.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. první. vyd. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 80-7277-015-2. S. 24, 88. Dále jen Bukovský 2000.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-29]. Identifikátor záznamu 129698 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámek Horšovský Týn (Horšovský Týn) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Bukovský 2000, s. 27, 63, 145
- ↑ a b Zámecký park Horšovský Týn na [online]. Horšovský Týn: Městské kulturní zařízení [cit. 2016-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-03.
- ↑ a b Bukovský 2000, s. 63
- ↑ PROCHÁZKA, Zdeněk; KONDRYS, Antonín. Horšovskotýnsko = Bischofteinitzer Region. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1998. 248 s. ISBN 80-901877-6-5. S. 59. (česky, německy)
Literatura editovat
- Informační cedule v zámeckém parku v Horšovském Týně, popisující historii lorety (stav v květnu roku 2011).
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 978-80-7277-015-1. S. 24, 27, 29, 63, 88 a 145.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loretánská kaple v Horšovském Týně na Wikimedia Commons - Zámecký park Horšovský Týn Archivováno 3. 5. 2016 na Wayback Machine.
