Lokomotiva SBB E 3/3

Parní lokomotiva E 3/3 přezdívaná Tigerli (tygřík) byla vyráběna ve Švýcarku společností Lokomotiv- und Maschinenfabrik Winterthur (SLM) v letech 1902–1915, kdy bylo vyrobeno celkem 83 kusů se sériovými čísly 8451-8533. Lokomotivy byly ve službě až do roku 1960.

Parní lokomotiva E 3/3 "Tigerli"
E 3-3 coal.jpg
Základní údaje
Výrobce SLM Winterthur
Rok výroby 1902–1915
Počet vyrobených kusů 83
Provozovatel NOB, SCG, JS, TS a další …
Období provozu 1902–1960
Maximální rychlost (km/h) 45–50
Lokomotivní brzda Westinghouse
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost (t) 26,2
Hmotnost ve službě (t) 34,0–34,9
Adhezní hmotnost (t) -
Délka přes nárazníky (mm) 8715
Rozvor (mm) 2× 3310
Rozchod kolejí (mm) 1435
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí (mm) 1040
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu C m2t
Výkon (HP) 350–500
Rozvod -
Počet válců 2
Průměry válců (mm) 360
Zdvih pístů (mm) 500
Přetlak páry (atm) 12
Počet kouřovek/žárnic 134
Výhřevná plocha m2 56,5–63,1
Plocha roštu (m2) 1,17–1,20
Zásoba uhlí/vody
Objem uhlí (t) 1,7
Objem vody (t) / (m3) 4,2
-

Přezdívku Tigerli – tygřík získala lokomotiva pro barevné provedení – černý kotel se žlutým nebo mosazným lemováním.

HistorieEditovat

Vývoj prototypu byl zahájen již v roce 1896 podle požadavku SCB (Schweiz. Centralbahn), později JS (Jura–Simplon-Bahn) a uveden do provozu v roce 1901. Důvodem stavby těchto lokomotiv byla potřeba vybavení stanicnádraží výkonným strojem pro posunovací službu schopným i traťového provozu. Jenom bývalé soukromé společnosti, NOB (Nord–Ost-Bahn), SCB (Schweiz. Centralbahn) a JS (Jura–Simplon-Bahn), převzaly do služby 61 kusů těchto lokomotiv určených pro posun v letech 1902-1903. V době nedostatku uhlí v době 2. světové války byly z této řady dva stroje E 3/3 8521 a 8522 přestavěny na vyvíjení páry pomocí elektrické energie. Tyto dvě lokomotivy se přestavbou staly závislými na trakci, zatímco ostatní lokomotivy E 3/3 zůstaly trakčně nezávislými. Lokomotiva E 3/3 byla určena hlavně pro posun ale byla používána i pro traťovou službu. Po vyřazení ze služby u SBB v roce 1960 byly některé lokomotivy převedeny do služby u soukromých společností nebo jako posunovací v průmyslových závodech. Některé lokomotivy se dochovaly jako historické a schopné provozu.

Vývoj lokomotivEditovat

 pořadové 
číslo
 rok   úpravy / změny 
 8459   snížení výhřevné plochy 
 8471   zesílení rámu, doplnění brzdového systému Westinghouse,
 zvýšení hmotnosti o 1,4 tuny
 8480   zvětšení rozvoru z 3120 mm na 3320 mm, odstraněn zadní převis,
 prodloužení kotle a kabiny
 8486   doplnění předních stupaček a madel pro posunovače,
 postupně doplněny i na starší výrobní čísla
 1907   doplnění excentrických ručních pák ovládání brzd na zadním a středním dvojkolí,
 celkem 8 brzdových špalků, postupně doplněny i na starší výrobní čísla 
 8471-8481, 8494, 
 8495, 8511-8518, 
 8526, 8528, 8529 
 byly vybaveny brzdou Westinghouse,
 další výrobní čísla bez působení na hnací dvojkolí 
 8519-8523   vybaveny brzdovým regulátorem 
 8459, 8460, 
 8471-8481, 8488-8495, 
8503-8505, 8513, 
 8524, 8525, 8528, 8529 
 vybaveny Haslerovým rychloměrem (7 kusů poskytuje Klose),
 určeny pro službu na tratích s rychlostí 50 km/hod 
 —   1935   prováděny úpravy pro zjednodušenou obsluhu stroje (pouze strojvedoucí), 
 zdvojený ovladač brzd, zdvojené ovládání pískování, zdvojený regulátor 

Všechny stroje byly vybaveny zařízením pro parní vytápění, ručními pískovači pro jízdu vpřed s pískováním před hnací dvojkolí. Řada těchto lokomotiv byla během 2. světové války upravena na spalování acetylenu, ale tato úprava byla následně odstraněna. Lokomotivy dodávané do roku 1915 byly vyváženy tak, aby bylo možno využít povoleného hmotnostního zatížení spřažených dvojkolí pro lepší výsledky v těžké posunovací službě.

ÚdržbaEditovat

Vzhledem k velkému počtu strojů a celoplošného nasazení byla údržba rozdělena následovně:

 oblast  pořadové číslo lokomotivy  místo údržby 
I  8456–8462, 8491–8493, 8503–8505, 8524, 8525  Yverdon-les-Bains
II  8451–8455, 8463–8470, 8482–8488, 8496-8500, 8506–8513  Olten
III  8471–8475, 8489–8490, 8514–8518, 8526-8527, 8531–8533  Zürich
IV  8476–8481, 8494–8495, 8528–8530  Rorschach
V  8501, 8502, 8519–8523  Bellinzona

SlužbaEditovat

č. 8478–8481, 8519, 8520  Basel-St. Johann se zvýšeným obsahu uhláku až na úroveň střechy kabiny
č. 8477, 8488 ST (Sursee-Triengen), vyřazeny
č. 8479, 8522 ST (Sursee-Triengen), v příležitostném historickém provozu

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Alfred Moser, "75 let Triengen Sursee železnice", oficiální pamětní publikace, Daniel Zumbühl, Verlag Ernst B. Leutwiler, Curych, 1987

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat