Otevřít hlavní menu

Profesor Ljubomir Davidović, cyrilicí Љубомир Давидовић (24. prosinec 1863[1] - 19. únor 1940[1]) byl srbský politik spojený především s Demokratickou stranou.

Ljubomir Davidović
Љубомир Давидовић

předseda vlády
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ve funkci:
16. srpen 1919 – 19. únor 1920
Předchůdce Stojan Protić
Nástupce Stojan Protić
Ve funkci:
27. červenec 1924 – 6. listopad 1924
Předchůdce Nikola Pašić
Nástupce Nikola Pašić
Stranická příslušnost
Členství Demokratická strana

Narození 24. prosinec 1863
Serbia (national) Vlaško Polje, Srbské knížectví
Úmrtí 19. únor 1940
Království Jugoslávie Bělehrad, Království Jugoslávie
Místo pohřbení Novo groblje
Národnost Srbové
Alma mater Bělehradská univerzita
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se ve Vlašku Polje.[1] Absolvoval bělehradské gymnázium a poté přírodovědu na tamější vysoké škole.[2] V roce 1885 se zúčastnil jako dobrovolník srbsko-bulharské války, z níž si odnesl stříbrnou medaili za statečnost.[2] Nesouhlas s politikou Obrenovićů ho přivedl k radikálům, které odpustil vlivem jejich vzrůstajícího konzervatismu počátkem dvacátého století.[2][3] Členem parlamentu se stal v roce 1901.[4] Angažoval se také v hnutí četniků, které chápal jako osvoboditele srbského národa od Dunaje po Vardar.[2] V období před první světovou válkou vykonával funkce ministra školství (1904), předsedy parlamentu (1905) a starosty Bělehradu (1910 - 1914).[5] Po ustavení vlády všenárodní jednoty v prosinci 1914 požadovala právě Davidovićova Nezávislá radikální strana vypracování koncepce národního osvobození všech Jihoslovanů.[6] Davidovićova strana opustila na protest Pašićovu vládu v reakci na soluňský proces.[7] Davidović ve dnech 6. - 9. listopadu 1918 zastupoval na konferenci v Ženevě, kde měla být nalezena shoda v otázce spojení Srbska a jihoslovanských oblastí bývalé rakousko-uherské monarchie, srbskou opozici.[8]únoru 1919 vzniká Demokratická strana, jejímž předsedou je Davidović až do své smrti v roce 1940.[9][10] Davidovićova demokraticko-socialistická vláda vystřídala za vnitropolitické krize v srpnu 1919 vládu Stojana Protiće.[11] Situace ale nepřála ani této vládě, a tak byla v únoru 1920 vystřídána opět vládou radikála Stojana Protiće.[12] Po návratu chorvatských poslanců do parlamentu ztratila vláda Nikoly Pašiće většinu, kterou naopak mělo spojení Demokratické strany, Slovinské lidové strany a Jugoslávské muslimské organizace.[13] Novou vládu, která požadovala dodržování zvyklostí demokracie a parlamentarismu, sestavil právě Ljubomir Davidović.[13] Vláda však neměla přízeň krále Alexandra, na jehož pokyn podal v říjnu 1924 demisi ministr války Stefan Hadžić, který tak vyvolal pád celé vlády.[13] V roce 1931 se Davidović postavil do čela sjednocené opozice proti premiéru Petaru Živkovićovi.[4] Davidović a jeho Demokratická strana se také na přelomu let 1937 a 1938 zapojili do Bloku národní shody - reprezentovaného Vladimirem Mačkem - proti premiéru Stojadinovićovi.[14] Ljuba Davidović zemřel dvacet let po pádu své první vlády - 19. února 1940Bělehradě.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online]. (srbsky) 
  2. a b c d Ljubomir Davidović [online]. 2008-12-24 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) 
  3. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 391. 
  4. a b Encyclopædia Britannica. Ljubomir Davidović: prime minister of Yugoslavia [online]. C2009 [cit. 2009-08-31]. [online]. (anglicky) 
  5. Fakultet političkih nauka Univerziteta u Beogradu. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. [2005-2009] [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) 
  6. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 371. 
  7. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 375. 
  8. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 379. 
  9. Demokratska stranka. Koreni Demokratske stranke [online]. C2008-2009 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) 
  10. Demokratska stranka. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. C2008-2009 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) 
  11. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 397-398. 
  12. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 398. 
  13. a b c ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 405. 
  14. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 432. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • (srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online]. (srbsky) 
  • (anglicky) Encyclopædia Britannica. Ljubomir Davidović: prime minister of Yugoslavia [online]. C2009 [cit. 2009-08-31]. [online]. (anglicky) 
  • (srbsky) Demokratska stranka. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. C2008-2009 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) 
  • (srbsky) Fakultet političkih nauka Univerziteta u Beogradu. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. [2005-2009] [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) 
  • (srbsky) Ljubomir Davidović [online]. 2008-12-24 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky)