Ljubomir Davidović

Profesor Ljubomir Davidović, cyrilicí Љубомир Давидовић (24. prosinec 1863[1]19. únor 1940[1]) byl srbský politik spojený především s Demokratickou stranou.

Ljubomir Davidović
Љубомир Давидовић
Ljubimir davidovic.jpg
předseda vlády
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ve funkci:
16. srpen 1919 – 19. únor 1920
PředchůdceStojan Protić
NástupceStojan Protić
Ve funkci:
27. červenec 1924 – 6. listopad 1924
PředchůdceNikola Pašić
NástupceNikola Pašić
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana

Narození24. prosinec 1863
Srbové Vlaško Polje, Srbské knížectví
Úmrtí19. únor 1940
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Bělehrad, Království Jugoslávie
Místo pohřbeníBělehradský nový hřbitov
NárodnostSrbové
Alma materBělehradská univerzita
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se ve Vlašku Polje.[1] Absolvoval bělehradské gymnázium a poté přírodovědu na tamější vysoké škole.[2] V roce 1885 se zúčastnil jako dobrovolník srbsko-bulharské války, z níž si odnesl stříbrnou medaili za statečnost.[2] Nesouhlas s politikou Obrenovićů ho přivedl k radikálům, které odpustil vlivem jejich vzrůstajícího konzervatismu počátkem dvacátého století.[2][3] Členem parlamentu se stal v roce 1901.[4] Angažoval se také v hnutí četniků, které chápal jako osvoboditele srbského národa od Dunaje po Vardar.[2] V období před první světovou válkou vykonával funkce ministra školství (1904), předsedy parlamentu (1905) a starosty Bělehradu (1910 - 1914).[5] Po ustavení vlády všenárodní jednoty v prosinci 1914 požadovala právě Davidovićova Nezávislá radikální strana vypracování koncepce národního osvobození všech Jihoslovanů.[6] Davidovićova strana opustila na protest Pašićovu vládu v reakci na soluňský proces.[7] Davidović ve dnech 6. - 9. listopadu 1918 zastupoval na konferenci v Ženevě, kde měla být nalezena shoda v otázce spojení Srbska a jihoslovanských oblastí bývalé rakousko-uherské monarchie, srbskou opozici.[8]únoru 1919 vzniká Demokratická strana, jejímž předsedou je Davidović až do své smrti v roce 1940.[9][10] Davidovićova demokraticko-socialistická vláda vystřídala za vnitropolitické krize v srpnu 1919 vládu Stojana Protiće.[11] Situace ale nepřála ani této vládě, a tak byla v únoru 1920 vystřídána opět vládou radikála Stojana Protiće.[12] Po návratu chorvatských poslanců do parlamentu ztratila vláda Nikoly Pašiće většinu, kterou naopak mělo spojení Demokratické strany, Slovinské lidové strany a Jugoslávské muslimské organizace.[13] Novou vládu, která požadovala dodržování zvyklostí demokracie a parlamentarismu, sestavil právě Ljubomir Davidović.[13] Vláda však neměla přízeň krále Alexandra, na jehož pokyn podal v říjnu 1924 demisi ministr války Stefan Hadžić, který tak vyvolal pád celé vlády.[13] V roce 1931 se Davidović postavil do čela sjednocené opozice proti premiéru Petaru Živkovićovi.[4] Davidović a jeho Demokratická strana se také na přelomu let 1937 a 1938 zapojili do Bloku národní shody – reprezentovaného Vladimirem Mačkem – proti premiéru Stojadinovićovi.[14] Ljuba Davidović zemřel dvacet let po pádu své první vlády – 19. února 1940Bělehradě.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online]. (srbsky) 
  2. a b c d Ljubomir Davidović [online]. 2008-12-24 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) [nedostupný zdroj]
  3. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 391. 
  4. a b Encyclopædia Britannica. Ljubomir Davidović: prime minister of Yugoslavia [online]. C2009 [cit. 2009-08-31]. [online]. (anglicky) 
  5. Fakultet političkih nauka Univerziteta u Beogradu. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. [2005-2009] [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) [nedostupný zdroj]
  6. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 371. 
  7. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 375. 
  8. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 379. 
  9. Demokratska stranka. Koreni Demokratske stranke [online]. C2008-2009 [cit. 2009-09-01]. [online] pořízeném dne 2009-06-15. (srbsky) 
  10. Demokratska stranka. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. C2008-2009 [cit. 2009-09-01]. [online] pořízeném dne 2011-10-18. (srbsky) 
  11. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 397-398. 
  12. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 398. 
  13. a b c ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 405. 
  14. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 432. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • (srbsky) Arhiv Jugoslavije. Premijeri [online]. 2008 [cit. 2009-08-31]. [online]. (srbsky) 
  • (anglicky) Encyclopædia Britannica. Ljubomir Davidović: prime minister of Yugoslavia [online]. C2009 [cit. 2009-08-31]. [online]. (anglicky) 
  • (srbsky) Demokratska stranka. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. C2008-2009 [cit. 2009-09-01]. [online] pořízeném dne 2011-10-18. (srbsky) 
  • (srbsky) Fakultet političkih nauka Univerziteta u Beogradu. Ljubomir Davidović (1863-1940) [online]. [2005-2009] [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) [nedostupný zdroj]
  • (srbsky) Ljubomir Davidović [online]. 2008-12-24 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) [nedostupný zdroj]