Litoměřický tunel

železniční tunel

Litoměřický tunel byl jednokolejný železniční tunel mezi železničními stanicemi Litoměřice město a Velké Žernoseky, dříve Litoměřice město (Jarošova ulice) a Litoměřice dolní nádraží, na trati Lysá nad Labem – Děčín (072).

Litoměřický tunel
Tunel LT - východ (1).jpg
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka350 m
Lokalizace
Souřadnice
Litoměřický tunel
Litoměřický tunel
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Průchod železnice Litoměřicemi narazil na odpor měšťanů vést koleje podél břehu Labe v husté městské zástavbě. Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla nucena prorazit tunel pod historickým centrem Litoměřic.

 
Pohled do nitra tunelu

Práce byly zahájeny v dubnu 1872 v zahradě kapucínského kláštera. Prvního ledna 1874 byl zahájen provoz na Rakouské severozápadní dráze tunelem, který byl proražen v délce 350 metrů a byl nejnáročnější stavbou na celé trati.[1][2][3] V blízkosti západního portálu byla postavena železniční stanice Litoměřice město. Po zdvoukolejnění trati byla postavena nová železniční stanice se stejným názvem před východním portálem na ulici Marie Pomocné.

S nárůstem přepravy byla potřebná modernizace trati. Tomu stávající tunel nevyhovoval. Po druhé světové válce byla dvojkolejná trať vedena z litoměřického dolního nádraží přeložkou po pravém břehu Labe přes novou železniční stanici Litoměřice město. Tunel a původní nádraží byly opuštěny v roce 1958. Tunel byl využíván jako sklad ovoce a zeleniny. Po roce 1990 byly v něm konány výstavy a následně byl využíván jako sklad a garáže. V roce 2017 město Litoměřice plánovalo adaptovat tunel na podzemní garáže pro 158 aut. Náklady předpokládaly vynaložit 80 miliónů korun na realizaci, z toho 6,9 miliónů korun na nákup tunelu.[4][5][6]

 
Západní portál tunelu, v popředí model města, zvaný „Malé Litoměřice“

Tento záměr však nebyl kvůli vysokým nákladům realizován. Místo toho zde vlastník tunelu zřídil „Zastávku pro motorkáře“ a zároveň nabízí prostory tunelu pro pořádání soukromých akcí či výstav.[7]

PopisEditovat

Tunel byl ražen v jižní části historické zástavby s nízkým nadložím. Tento problém byl řešen vedením tunelu pod nezastavěnými plochami, to vedlo k tomu, že má několik oblouků. Na výstavbu portálů byl použit kámen, na jejich líc pak velké pravidelně opracované kvádry.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VALCHAŘOVÁ, Vladislava, et al. Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7, ISBN 80-01-04833-0. OCLC 772631576 S. 299–300. 
  2. Zrušená zastávka [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (česky) 
  3. GRISA, Ivan. železniční tunel, Litoměřice. www.hrady.cz [online]. www.hrady.cz [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  4. SEVEROČESKÝDENÍK.CZ. Bývalý železniční tunel bude parkovištěm. Přeměna město Litoměřice bude stát miliony. www.severoceskydenik.cz. Dostupné online [cit. 2020-01-05]. (česky) 
  5. BUBENÍČKOVÁ, Michaela. Z podzemního tunelu zatím parkoviště nebude. https://www.litomerice.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30. (česky) 
  6. Dálnice D8 - zrušený železniční tunel v Litoměřicích. de8.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  7. Zastávka pro motorkáře [online]. [cit. 2021-10-09]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat