Litoměřický tunel
Litoměřický tunel byl jednokolejný železniční tunel mezi železničními stanicemi Litoměřice město a Velké Žernoseky, dříve Litoměřice město (Jarošova ulice) a Litoměřice dolní nádraží, na železniční trati Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 072.
| Litoměřický tunel | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 350 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°31′57″ s. š., 14°8′3″ v. d. |
  Litoměřický tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Průchod železnice Litoměřicemi narazil na odpor měšťanů vést koleje podél břehu Labe v husté městské zástavbě. Společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) byla nucena prorazit tunel pod historickým centrem Litoměřic.
.jpg)
Práce byly zahájeny v dubnu 1872 v zahradě kapucínského kláštera. Prvního ledna 1874 byl zahájen provoz na Rakouské severozápadní dráze tunelem, který byl proražen v délce 350 metrů a byl nejnáročnější stavbou na celé trati.[1][2][3] V blízkosti západního portálu byla postavena železniční stanice Litoměřice město. Po zdvoukolejnění trati byla postavena nová železniční stanice se stejným názvem před východním portálem na ulici Marie Pomocné.
S nárůstem přepravy byla potřebná modernizace trati. Tomu stávající tunel nevyhovoval. Po druhé světové válce byla dvojkolejná trať vedena z litoměřického dolního nádraží přeložkou po pravém břehu Labe přes novou železniční stanici Litoměřice město. Tunel a původní nádraží byly opuštěny v roce 1958. Tunel byl využíván jako sklad ovoce a zeleniny. Po roce 1990 se zde konaly výstavy a následně byl využíván jako sklad a garáže. V roce 2017 město Litoměřice plánovalo adaptovat tunel na podzemní garáže pro 158 aut. Náklady předpokládaly vynaložit 80 miliónů korun na realizaci, z toho 6,9 miliónů korun na nákup tunelu.[4][5][6]
Tento záměr však nebyl kvůli vysokým nákladům realizován. Místo toho zde vlastník tunelu zřídil „Zastávku pro motorkáře“ a zároveň nabízí prostory tunelu pro pořádání soukromých akcí či výstav.[7]
Popis editovat
Tunel byl ražen v jižní části historické zástavby s nízkým nadložím. Tento problém byl řešen vedením tunelu pod nezastavěnými plochami, to vedlo k tomu, že má několik oblouků. Na výstavbu portálů byl použit kámen, na jejich líc pak velké pravidelně opracované kvádry.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ VALCHAŘOVÁ, Vladislava, et al. Industriální topografie : Ústecký kraj; průmyslová architektura a technické stavby. 1. vyd. Praha: ČVUT, Výzkumné Centrum Průmyslového Dědictví Fakulty Architektury, 2011. 364 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-04833-7, ISBN 80-01-04833-0. OCLC 772631576 S. 299–300.
- ↑ Zrušená zastávka [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ GRISA, Ivan. železniční tunel, Litoměřice. www.hrady.cz [online]. www.hrady.cz [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ SEVEROČESKÝDENÍK.CZ. Bývalý železniční tunel bude parkovištěm. Přeměna město Litoměřice bude stát miliony. www.severoceskydenik.cz. Dostupné online [cit. 2020-01-05].
- ↑ BUBENÍČKOVÁ, Michaela. Z podzemního tunelu zatím parkoviště nebude. https://www.litomerice.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-30.
- ↑ Dálnice D8 - zrušený železniční tunel v Litoměřicích. de8.cz [online]. [cit. 2020-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Zastávka pro motorkáře [online]. [cit. 2021-10-09]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litoměřický tunel na Wikimedia Commons
