Otevřít hlavní menu

Libuše Jansová (5. října 1904 v Praze[1]1. ledna 1996 v Praze) byla první česká žena-archeoložka,[2] specialistka na dobu laténskou.

PhDr. Libuše Jansová, CSc.
Rodné jméno Libuše Jansová
Narození 5. října 1904
Praha
Úmrtí 1. ledna 1996 (ve věku 91 let)
Praha
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání archeoložka a spisovatelka literatury faktu
Alma mater Univerzita Karlova
Témata Laténská kultura, Keltové a doba železná
Partner(ka) Ivan Borkovský
Rodiče Václav Jansa
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Václav Jansa
partner Ivan Borkovský

Obsah

ŽivotEditovat

Narodila se v rodině akademického malíře Václava Jansy (1859–1913) a jeho manželky Marie, rozené Reinerové (1873-??). Měla mladší sestru Věru.[3] Vystudovala archeologii na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, v roce 1928 získala titul PhDr. a stala se první českou archeoložkou.

Jejím dlouholetým partnerem byl archeolog Ivan Borkovský. Spolu s ním a otcem Václavem Jansou je pohřbena na Olšanských hřbitovech v Praze.[4]

DíloEditovat

Odborná pracovištěEditovat

  • 1924–1928 – pomocná vědecká síla v pravěkém oddělení Národního muzea
  • 1929–1934 – Státní archeologický ústav (výzkumy Praha-Kunratice, Nový Hrádek u Kunratic v r. 1928–1929,[2] pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou v Praze-Bubenči v r. 1931–1932)

Ve čtyřicátých letech odbornou činnost přerušila.

Zde se kvůli pověření vedením výzkumu na keltském oppidu Hrazany 1951–1963 a posléze na Závisti 1963–1973 specializovala na dobu laténskou, především výzkum oppid. Materiál z těchto výzkumů, zejména z hrazanského oppida, zpracovávala ještě řadu let v důchodu.

Výběr z publikacíEditovat

  • Laténská tuhová keramika v Čechách a na Moravě, Památky archeologické 46, 1955, 134–184
  • Příspěvek k chronologii jihočeského pozdního halštatu, Památky archeologické 48, 1957, 425–462
  • Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku, Praha 1965
  • Kamenná hlava z keltského oppida nad Závistí, Archeologické rozhledy 18, 1966, 249–263
  • Zur Münzprägung auf dem Oppidum Závist, Památky archeologické 65, 1974, 1–33
  • O počátcích laténské fortifikace v Čechách, Praha 1983
  • Hrazany – Das keltische Oppidum in Böhmen 1–3, Praha 1986, 1988, 1992

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat