Otevřít hlavní menu

Libuše Jansová (5. října 1904 v Praze[1]1. ledna 1996 v Praze) byla první česká žena-archeoložka,[2] specialistka na dobu laténskou.

PhDr. Libuše Jansová, CSc.
Rodné jméno Libuše Jansová
Narození 5. října 1904
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. ledna 1996 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání archeoložka a spisovatelka literatury faktu
Alma mater Univerzita Karlova
Témata Laténská kultura, Keltové a doba železná
Partner(ka) Ivan Borkovský
Rodiče Václav Jansa otec
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodila se v rodině akademického malíře Václava Jansy (1859–1913) a jeho manželky Marie, rozené Reinerové (1873-??). Měla mladší sestru Věru.[3] Vystudovala archeologii na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, v roce 1928 získala titul PhDr. a stala se první českou archeoložkou.

Jejím dlouholetým partnerem byl archeolog Ivan Borkovský. Spolu s ním a otcem Václavem Jansou je pohřbena na Olšanských hřbitovech v Praze.[4]

DíloEditovat

Odborná pracovištěEditovat

  • 1924–1928 – pomocná vědecká síla v pravěkém oddělení Národního muzea
  • 1929–1934 – Státní archeologický ústav (výzkumy Praha-Kunratice, Nový Hrádek u Kunratic v r. 1928–1929,[2] pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou v Praze-Bubenči v r. 1931–1932)

Ve čtyřicátých letech odbornou činnost přerušila.

Zde se kvůli pověření vedením výzkumu na keltském oppidu Hrazany 1951–1963 a posléze na Závisti 1963–1973 specializovala na dobu laténskou, především výzkum oppid. Materiál z těchto výzkumů, zejména z hrazanského oppida, zpracovávala ještě řadu let v důchodu.

Výběr z publikacíEditovat

  • Laténská tuhová keramika v Čechách a na Moravě, Památky archeologické 46, 1955, 134–184
  • Příspěvek k chronologii jihočeského pozdního halštatu, Památky archeologické 48, 1957, 425–462
  • Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku, Praha 1965
  • Kamenná hlava z keltského oppida nad Závistí, Archeologické rozhledy 18, 1966, 249–263
  • Zur Münzprägung auf dem Oppidum Závist, Památky archeologické 65, 1974, 1–33
  • O počátcích laténské fortifikace v Čechách, Praha 1983
  • Hrazany – Das keltische Oppidum in Böhmen 1–3, Praha 1986, 1988, 1992

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat