Liberálně-demokratická strana Ruska

Liberálně-demokratická strana Ruska (rusky Либерально-демократическая партия России, ЛДПР) je ruská parlamentní strana vzniklá roku 1989. Předsedou strany byl Vladimir Žirinovskij.

Liberálně-demokratická strana Ruska
ZkratkaLDPR
Datum založení1992[1][2]
PředsedaLeonid Sluckij
ZakladatelVladimir Žirinovskij
Sídlo9 Lukov Lane
Moskva, Moskevská oblast
Ideologiepravicový populismus[3]
Ruský nacionalismus[4][5]
Monarchismus
Sociální konzervatismus[6]
Smíšená ekonomika[7]
Euroskepticismus
Panslavismus
Neokolonialismus
Politická pozicepravice[8]krajní pravice[9][10]
Stranické novinyPro ruský lid
Počet členů295 018 (2019)[11]
Barvyzlatá a modrá
Volební výsledek7,6 % (2021)
Oficiální webldpr.ru
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.
V. Putin a V. Žirinovskij (2008)

Charakteristika a zapojení do politického systému

editovat

Tato strana bývá označována za krajně pravicovou[12] a populistickou.[13] Sama sebe vnímá jako středovou a reformní sílu. „Liberální demokraté“ zastávají pozice ruského nacionalismu a imperialismu (Žirinovskij podporoval anexi Polska, Aljašky a Finska podle hranic carského Ruska), dále požadují kontrolu státu nad půdou, zákaz „netradičních“ náboženských sekt, státní vlastnictví ekonomicky strategických odvětví a radikální reformu justice. Předseda strany Žirinovskij také proslul protižidovskými výstupy, ačkoliv bylo poukazováno na jeho židovský původ[14]. Stejně jako v ostatních postkomunistických státech nastala v Rusku po pádu komunismu příznivá situace pro ultrapravici (v prvních volbách v roce 1993 tak LDSR obdržela přes 14 % a skončila druhá), elektorát nad 10 % si udržuje (s jistými výkyvy) i nadále. Oficiální statistiky uvádí počet členstva na 19 000. Strana má také vlastní hymnu: na melodii ruské hymny složil text Peregudov. V dubnu 2007 předseda strany podepsal Chartu proti extremismu.[15] Oficiální mezinárodní vztahy nejsou známé, v praxi dochází ke styku s evropskou ultrapravicí (např. Front national, SPR-RSČ či Národní demokracie).

Volební výsledky

editovat

Státní Duma

editovat
Volby
Hlasy % mandáty
1993
12 318 562
14,3
64
1995

7 737 431

11,2
51
1999

3 990 038

5,98
17
2003
6 943 885
11,45
36
2007
5 659 038
8,14
40
2011
6 154 630
10,26
56

Prezidentské volby

editovat
Volby
Kandidát Počet hlasů %
1991
Vladimir Žirinovskij
6 211 007
7,81
1996
Vladimir Žirinovskij
4 311 479
5,7
2000
Vladimir Žirinovskij
2 026 509
2,7
2004
Oleg Mališkin
1 405 315
2,02
2008
Vladimir Žirinovskij
6 988 510
9,35
2012
Vladimir Žirinovskij
4 458 103
6,22
2018
Vladimir Žirinovskij
4 155 168
5,65

Reference

editovat
  1. WHITE, Stephen. Developments in Russian Politics. Redakce White, Gitelman, Sakwa. [s.l.]: Duke University Press, 2005. ISBN 0-8223-3522-0. Kapitola The Political Parties. 
  2. Russiaprofile. www.russiaprofile.org [online]. [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-20. 
  3. NORDSIECK, Wolfram. Russia [online]. 2016 [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  4. Ultranationalists Move to Slap Fines on Use of Foreign Words [online]. 21 February 2013. Dostupné online. 
  5. Russia's Trump, Vladimir Zhirinovsky, Wants to Build a Wall, Ban Muslims, and Nuke the White House.
  6. Revolution Stalled: The Political Limits of the Internet in the Post-Soviet Sphere
  7. Russian Government and Politics.
  8. COLTON, Timothy J.; HOUGH, Jerry F. Growing Pains: Russian Democracy and the Election of 1993. [s.l.]: Brookings Institution Press, 1 December 2010. Dostupné online. ISBN 9780815715009. 
  9. DORELL, Oren. Putin's Russia: These are the candidates in an election some call a charade [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 
  10. STANOVAYA, Tatyana. The End of Kremlin's Dominance in the Regions [online]. [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 
  11. (rusky) Партия — ЛДПР // архивировано 06.03.2019
  12. Archivovaná kopie. liberalni-demokraticka-strana-ruska.navajo.cz [online]. [cit. 2007-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-14. 
  13. http://klempera.tripod.com/rusko.htm#Těžké%20začátky
  14. Martin A. Lee: Bestie se probouzí, ISBN 80-7341-370-1
  15. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=393432[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat