Leudesius
Leudesius (7. století – 676 Somme) byl franský majordomus královského paláce v Neustrii. Byl synem Erchinoalda,[2] rovněž majordoma v Neustrii a jeho manželky Leutsindy. Jeho synem byl Adalrich
| Leudesius | |
|---|---|
| Narození | 7. století nebo 620 |
| Úmrtí | 676 nebo 666 |
| Děti | Adalrich, vévoda z Alsaska[1] |
| Rodiče | Erchinoald[1] a Leudefindis (?)[1] |
| Příbuzní | Adalbert, svatá Otýlie, Batticho, Eticho II/Haicho[1] a Hugh z Alsaska (vnoučata) |
| Funkce | majordomus (Neustrie; 675–676) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Leudesius po smrti svého otce v roce 658 zdědil jeho majetek, který byl v roce 659 příčinou sporu mezi arcidiecézí rouenskou a opatstvím Saint-Denis. V roce 673 burgundské vojsko pod vedením Leodegara porazilo krále Theudericha III. a majordoma Ebroina, který byl v úřadu majordoma autoritářský a velmi krutý, proto ho nechali tonzurovat a internovat do kláštera. Úřad majordoma v Neustrii na krátko převzal austrasianský majordomus Wulfoald, který po atentátu na krále Childericha II. a jeho rodinu v roce 675, musel úřad uvolnit a před jistou smrtí prchnout zpět do Austrasie. Neustrijci se proto obrátili k Leudesiovi, který Wuldoalfa v úřadu majordoma nahradil.[3] Ve Franské říši v tomto období probíhal boj o moc a panovala obecná anarchie, které využil bývalý autoritářský majordomus Ebroin k útěku z kláštera. Když se o útěku dozvěděl Leudesius, tak spolu s králem Theuderichem III. a královským pokladem v roce 676 uprchli do Baizieux,[4] kde je Ebroin zadržel a Leudesia nechal zavraždit.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leudesius na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ BACHRACH, Bernard S. Liber Historiae Francorum. University of Minnesota: Coronado Press, 1973. 123 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87291-058-4. S. 104. (anglicky)
- ↑ HALFOND, Gregory I. Bishops and the Politics of Patronage in Merovingian Gaul. [s.l.]: Cornell University Press, 2019. 220 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5017-3932-3. Kapitola Chapter 3, s. 118. (anglicky)
- ↑ BOUCHARD, Constance Brittain. Rewriting Saints and Ancestors: Memory and Forgetting in France, 500-1200. Pennsylvanie: University of Pennsylvania Press 362 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-4636-0. Kapitola Chapter 10, s. 182. (anglicky)
