Lethrus
Lethrus je rod brouků z čeledi chrobákovitých, ve které je řazen do podčeledi Lethrinae. Zástupci jsou relativně velcí, robustní, nelétaví (apterní), mají nápadně silná kusadla a živí se rostlinnou potravou.
 Lethrus | |
|---|---|
 Lethrus cephalotes | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Infrařád | Scarabaeiformia |
| Nadčeleď | Scarabaeoidea |
| Čeleď | chrobákovití (Geotrupidae) |
| Rod | Lethrus Scopoli, 1777 |
| Druh vyhynulý v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření editovat
Chrobáci tohoto rodu žijí v rozsáhlém, ale disjunktním areálu, který je rozdělen do tří částí. Západní část se rozkládá v jihozápadní Evropě a v Malé Asii, centrální se nachází ve Střední Asii (kde žije největší počet druhů) a východní část leží v Mongolsku a blízkém okolí.
Výskyt editovat
Vyskytují se obvykle v koloniích na místech s půdou částečně zbavenou rostlinného krytu. Vybírají si teplé, jižně orientované a převážně svažité terény, které nebývají zaplavovány vodou. Žijí samostatně v noře hluboké 5 až 15 cm. Protože nelétají, mají jen omezenou možnost šířit se na jiná místa.
Popis editovat
Černě zbarvení chrobáci s velkými kusadly jsou obvykle velcí 15 až 25 mm a mají srostlé krovky. U rodu Lethrus se projevuje pohlavní dimorfismus: samci převážné většiny druhů mají na spodní straně dolní čelisti (mandibuly) zřetelné výrůstky; výrůstky jednotlivých druhů se liší. Samice výrůstky nemají a jsou u většiny druhů na první pohled stejné.
Brouci rodu Lethrus se na rozdíl od ostatních chrobáků neživí trusem nýbrž rostlinami. Potravu hledají v blízkosti nory. Vybírají si převážně mladé listy a květy, které ukusují. Lezou také po rostlinách do výšky (až 80 cm), ukusují kousky listů a shazují je na zem; pak je postupně odvlékají pozpátku do nory. Nejsou příliš vybíraví, bylo shledáno přes 100 druhů rostlin, kterými se živí.
Rozmnožování editovat
Brzy na jaře, v březnu až počátkem května, vylézají po přezimování mladí dospělci z půdy na povrch a hloubí obytné nory. V období páření vyhledávají samci nory obývané samicemi a lezou k nim. Pokud se samec snaží dostat do nory, kterou již obsadil jiný samec, dochází k souboji. V noře dojde k páření a pak brouci společně noru prodlužují do hloubky (až 1 m). V noře budují pět až jedenáct postranních buněk, do kterých samice naklade po jednom vajíčku. Hloubka i počet buněk závisí na typu a poddajnosti zeminy. Vyhrabanou zeminu vrší brouci vedle vstupního otvoru nory. Buňky zaplní čerstvými rostlinami (k naplnění jedné buňky musejí vykonat asi 50 cest s potravou) a zeminou je utěsní. V zimě dospělci hynou; ojediněle se jedinec dožije další sezóny.
Larva se z vajíčka vylíhne do dvou týdnů. Po spotřebování vaječného obalu se živí rostlinami připravenými rodiči. Přibližně během měsíce se třikrát svléká. V posledním instaru si zhotoví kokon z výměšků a zeminy. Stadium kukly trvá asi tři měsíce. Imago přezimuje v kokonu.
Taxonomie editovat
Rod Lethrus je tvořen asi 120 druhy a je považován za jediný rod v nelétavé podčeledi Lethrinae. Hlavními rozlišovacími znaky mezi jednotlivými druhy jsou tvar mandibuly a jejích výrůstků, pronotum a genitálie samců.
Rod se obvykle dělí do devíti podrodů:
- Abrognathus Jakovlev, 1890
- Ceratodirus Fischer von Waldheim, 1845
- Furcilethrus Nikolayev, 1968
- Heteroplistodus Jakovlev, 1890
- Lethrus Scopoli, 1777
- Mesolethrus Nikolajev, 2003
- Neolethrus Nikolaev, 1987
- Paralethrus Nikolajev, 2003
- Scelolethrus Semenov, 1892
Význam editovat
Pokud se brouci rodu Lethrus silně rozmnoží na polích, vinicích nebo v zahradách, působí na plodinách škody – odštipují mladé lístky i květy – a bývají hubeni. Počátkem 20. století žil v České republice chrobák révový (Lethrus apterus), který je v současnosti v ČR považován za vyhynulý druh.[1][2][3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ DROŽOVÁ, Dana. Speciace rodu Lethrus (Coleoptera: Geotrupidae). Praha, 2011 [cit. 23.10.2014]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Petr Janšta. Dostupné online.
- ↑ KRÁL, D.; JANŠTA, P.; ŠÍPEK, P. Speciace rodu Lethrus v evropské a maloasijské oblasti [online]. Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i., Brno, rev. 10.02.2012 [cit. 2014-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-23.
- ↑ Dictionnaires: Lethrus [online]. Éditions Larousse, FR [cit. 2014-10-23]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lethrus na Wikimedia Commons
