Otevřít hlavní menu

Leopold Vaverka

československý člen československého Národního shromáždění a politik

Leopold Vaverka (8. února 1894 Erzsébetfalva1973[1][2]) byl československý sportovní funkcionář (starosta DTJ) a politik, meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Leopold Vaverka

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
Členství soc. dem.
NSP
soc. dem.

Narození 8. února 1894
Erzsébetfalva
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1973
Profese spisovatel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Vychodil čtyři třídy reálné školy, následně se v Brně vyučil typografem. Od svého mládí byl aktivní v dělnické tělovýchově, už před první světovou válkou rovněž přispíval články i kresbami do sociálně demokratického tisku. Za války sloužil v rakousko-uherské armádě. V roce 1918 nastoupil do funkce vedoucího redaktora ústředního listu Svazu Dělnických tělocvičných jednot Tělocvičný ruch, později byl hlavním organizátorem osvětové činnosti DTJ. Založil časopisy Náš dorost, Vychovatel a Předvoj. V období let 1936–1939 a 1945–1948 působil na postu starosty Svazu Dělnických tělocvičných jednot v Československu a zastupoval DTJ ve výkonném výboru Socialistické tělovýchovné internacionály.[2][3]

Podle údajů z roku 1935 byl redaktorem. Bydlel v Praze.[4] Jako starosta DTJ v roce 1936 protestoval proti konání letních olympijských her v Berlíně.[5]

V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. Krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Národní strany práce.[6]

Krátce po německé okupaci v roce byl jmenován do výboru Národního souručenství. Už 1. září 1939 ho ale zatklo gestapo a až do konce druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg.[2]

Po válce se vrátil do vlasti a opět se zapojil do politického života. Od června 1945 znovu vykonával funkci starosty DTJ. V období let 1945–1948 byl členem ústředního výkonného výboru ČSSD.[2] Po osvobození byl také v letech 1945-1946 poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty, respektive za Ústřední národní tělovýchovný výbor.[7][8]

V rámci ČSSD patřil mezi odpůrce prokomunistické politiky Zdeňka Fierlingera. Během únorové krize roku 1948 podporoval stanovisko Václava Majera, že by i sociálně demokratičtí ministři měli podat rezignaci. Poté, co komunisté ovládli moc v Československu se Vaverka stáhl z politiky.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KOURA, Petr – SOMMER, Vítězslav: Deníkové záznamy profesora Zdeňka Pešky z let 1945–1948 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Vaverka Leopold [online]. historiecssd.cz [cit. 2014-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. (česky) 
  3. Uzavření programatických diskusí na XVI. sjezdu a schválení Stivínova programu [online]. masarykovaakademie.cz [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. Olympijský oheň ako prví uhasili Česi. V roku 1936 [online]. aktualne.centrum.sk [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky) 
  7. Leopold Vaverka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat