Lešek I.
Lešek I. (polsky Leszko I., latinsky Lescus) byl legendární vládce Polska, který byl uváděn v kronice Chronica seu originale regum et principum Poloniae od Vincenta Kadlubka (polsky Kronika Wincentego Kadłubka).
Legenda
editovatPodle Wincenta Kadlubka
editovatPodle Kadlubka byla země Lechitů (polsky Lechitów), po smrti královny Wandy, napadena vojsky Alexandra Velikého[1]. Makedonská vojska vkročili do Polska od Moravy (Velkomoravská říše), obsadili Malopolsko a Slezsko. Mělo dojít k porážce Alexandra v bitvě pod vrchem[2], když Lechité na doporučení neznámého zlatníka přichystali na makedonské lest. Šlo o to, že Lechité vyrobili rytíře (vojáky) ze dřeva, kteří vypadali jako skuteční, a byl jich takový počet, že se vojska Alexandra Velikého zalekla. Když vojska odešla ze země Polanů, zlatník byl jmenován králem a dostal jméno Lestek, což znamenalo chytrý, mazaný.
Informace, kterou o Leškovi sděluje Kadlubek, a z které je možné získat dojem, že Lešek žil ve 4. století př. n. l., jsou napsané v běžné, resp. dobové stylistice. Vepsal rody vládců z nejvzdálenějších zemí a také použil nejslavnějších události celého světa.
Podle Jana Dluhoše
editovatJan Dluhoš (polsky Jan Długosz) se snažil vytvořit legendu o Leškovi jako více realistickou. Makedonce nahradil Uhry a Moravany[3]. Změnil jméno, které dostal vládce (král) a to na Přemysla (polsky Przemyśl, latinsky Premislaus). Jméno Lestek vysvětlil jako rodové příjmení z dynastie, která vychází od knížete Lecha.
Podle Martina Bílského, historiků 18. století a Jamese Andersona
editovatMartin Bílský (polsky Marcin Bielski) také přijal verzi o válkách z Moravany, datoval panování Leška na dobu okolo roku 700 a připsal mu založení města Přemyšl (polsky Przemyśl). Historikové 18. století jej datují k roku 750[3], 760–780[4], nebo mezi 750 a 776[5]. James Anderson (1680–1739) tvrdil, že vládl 20 let[4].
Odkaz v historických dílech
editovatPřemysl (latinsky Primislav), prý nosil helmu vyrobenou z dubu, byl zmíněn jako Ragusan v epickém díle Osman od Ivana Gunduliće (1589–1638), které bylo ovlivněno touto polskou legendou.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Podle Velkopolské kroniky tento nájezd předcházel mnohaletou anarchii v Polsku, kdy po smrti Wandy, kdy současně vládlo až 12 kmenových náčelníků.
- ↑ Podle Martina Bílského (polsky Marcin Bielski) šlo o Lysou horu ve Svatokřížských horách (polsky Łysa Góra, Góry Świętokrzyskie) nebo vrch Lysec v Bílských horách (polsky Łysiec, Góry Bialskie).
- ↑ a b The modern part of An universal history, from the earliest accounts to the present time. C. Bathurst, J. F. and C. Rivington, A. Hamilton, T. Payne, T. Longman, S. Crowder, B. Law, T. Becket, J. Robson, F. Newbery, G. Robinson, T. Cadell, J. and T. Bowles, S. Bladon, J. Murray, and W. Fox. 1783. pp. 331–.
- ↑ a b James Anderson (1732). Royal Genealogies, Or the Genealogical Tables of Emperors, Kings and Princes. Bettenham. pp. 406–.
- ↑ Samuel Freiherr von Pufendorf; Jodocus CRULL (1711). An introduction to the history of the principal kingdoms and states of Europe ... Made English from the original High-Dutch. The seventh edition corrected and improved. With an appendix never printed before, containing an introduction to the history of the ... states of Italy, etc. [The dedicatory epistle signed by the translator, J. Crull.]. Dan. Midwinter; Maurice Atkins. pp. 304–.
- ↑ Zdenko Zlatar (1995). The Slavic Epic: Gundulić's Osman. Peter Lang Pub Incorporated.
Literatura
editovat- Jerzy Strzelczyk: Mity, podania i wierzenia dawnych Słowian. Poznań: Rebis, 2007
- Jerzy Strzelczyk: Od Prasłowian do Polaków. Kraków: Krajowa Agencja Wydawnicza, 1987
Externí odkazy
editovat- M. Ross: A History of Poland, from Its Foundation as a State to the Present Time. Pattison & Ross. 1835, pp. 78–79.
- N. Kamieński: Dzieje Rzeczypospolitej Polskiej, przez Jędrzejn Moraczewskiego. 1862. pp. 1–.
- Augustyn Kołudzki: Thron oyczysty abo Pałac Wiecznosci: w krotkim zebrániu Monarchow Xiązat y Krolow Polskich z roznych approbowanych autorow, od Pierwszego Lecha, az do teraznieyszych czasów, zupełną w sobie życia y dzieł ich niesmiertelnych zamykáiący Historyą. 1727, p. 37.