Wincenty Kadłubek

Blahoslavený Wincenty Kadłubek, O.Cist. (1150/11608. března 1223) byl polský římskokatolický duchovní, člen cisterciáckého řádu a v letech 1208-1217 biskup v Krakově. V roce 1764 byl beatifikován.

Blahoslavený
Wincenty Kadłubek, O.Cist.
Obraz z kláštera v Jedrzejowie.
Obraz z kláštera v Jedrzejowie.
Datum narození 1150 nebo 1160
Datum úmrtí 8. března 1223
Svátek 9. října
Blahořečen 18. února 1764
Uctíván církvemi Římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem.
Wincenty Kadlubek jako cisterciák a ctitel Ukřižovaného Krista a sv. Bernarda, votivní grafika, asi 1764

ŽivotEditovat

Jeho životopis není v mnohém jasný. Jedna tradice mu připisuje šlechtický původ z rodu Růže (de Rosis) a druhá selský původ. Vzdělání získal na katedrální škole v Krakově. Následně také studoval svobodná umění a právo v Paříži a Boloni. Tato studia ukončil mistrovským titulem. Po vysvěcení na kněze nastoupil v Sandoměři, kde dosáhl úřadu probošta[1]. V roce 1208 byl zvolen biskupem krakovským. Prosazoval reformy církve, například zavádění povinného celibátu pro kněze a zastával se nezávislosti církve na světské moci. Rovněž v Polsku zavedl (dnes v celé katolické církvi běžný) zvyk udržování věčného světla před svatostánkem s Eucharistií. Roku 1215 se účastnil zasedání IV. lateránského koncilu.

V roce 1217 se vzdal biskupského stolce a v opatství Jędrzejów vstoupil do cisterciáckého řádu. Do kláštera došel z Krakova pěšky, v posledním úseku cesty mu z kláštera vyšel naproti průvod mnichů. V tomto klášteře prožil zbytek svého života. Zde také sepsal latinský spis o dějinách královského Polska Chronica seu originale regum et principum Poloniae, což je hlavní (ale nepříliš spolehlivý) pramen o polské historii v raném středověku.

Zemřel v pověsti svatosti. Nebyl pohřben do společné hrobky mnichů, ale odděleně od nich v chóru klášterního kostela mezi chórovými lavicemi. V dubnu roku 1633 byla jeho hrobka z podnětu tehdejšího jedrzejowského opata otevřena a jeho ostatky prozatímně uloženy mezi relikvie v klášterní pokladnici. Dne 19. srpna téhož roku pak byly jeho ostatky přeneseny do nově zřízené tumby před oltář Ukřižování Krista v nově přistavěné severní kapli jedrzejowského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Část jeho ostatků se později dostala do katedrály na Wawelu v Krakově a další ostatek do katedrály v Sandoměři. V roce 1764 byl Wincenty papežem Klementem XIII. beatifikován, roku 1934 mu byla zasvěcena severní kaple jedrzejovského klášterního chrámu.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Sales-Doyé, s. 312

LiteraturaEditovat

  • Cistercium Mater Nostra 2/2008
  • Franz von Sales Doyé: Heilige und selige der römisch katholischen Kirche. Díl II, Leipzig b.d., s. 312
  • PROKOP, Krysztof R. (red.): Mistrz Wincenty Kadłubek. Człowiek i dzieło, pośmiertny kult i legenda. Materiały z sesji naukowej Kraków 10 marca 2000

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat