Ladislav Aloiz
Ladislav Aloiz, v Rusku jako Vladislav Francevič Aloiz (rusky Владислав Францевич Алоиз / Vladislav Francevič Aloiz, polsky Wladyslaw Aloiz, 1. července 1860, Praha - 1918, Petrohrad, Rusko) byl český violoncellista, skladatel a učitel hudby působící v Rusku.
| Ladislav Alois | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 1. července 1860 Praha |
| Úmrtí | 1918 (ve věku 57–58 let) nebo 1917 (ve věku 56–57 let) Petrohrad |
| Povolání | hudební skladatel, klavírista, violoncellista a hudební pedagog |
| Nástroje | violoncello |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatV letech 1873-1879 vystudoval obor violoncello na Pražské konzervatoři u Františka Hegenbarta. Jeho úspěch na absolventském koncertě mu zajistil pozvání do Kyjeva. V letech 1880-1886 účinkoval v kvartetu kyjevské pobočky Ruské hudební společnosti (RMO) a vyučoval také na Kyjevské hudební škole ve třídě violoncella a klavíru . V letech 1887-1891 působil ve Varšavě jako profesor violoncella na Varšavské konzervatoři (mezi jeho studenty patřil Henryk Waghalter) a jako koncertní mistr violoncell Varšavské opery, účinkoval se smyčcovým kvartetem Stanisłava Barcewicze a také jako dirigent. Poté se z důvodu lepšího klimatu přestěhoval na jih do Oděsy.
Od roku 1898 působil jako sólista dvorního orchestru v Petrohradě (dnešní Akademický symfonický orchestr Petrohradské filharmonie). Vyučoval ve dvorní pěvecké kaple a také soukromě, od roku 1905 na Petrohradské konzervatoři (violoncello, komorní sbor), od roku 1909 byl profesorem.
Tvorba
editovatAloiz zkomponoval dva koncerty pro violoncello a orchestr a další skladby pro svůj nástroj, dále klavírní trio, klavírní skladby, romance na verše A. S. Puškina, M. J. Lermontova, A. A. Majkova, S. J. Nadsona, D. M. Rathause, D. S. Merežkovského ad.
Vladislav Francevič Aloiz zemřel v roce 1918, krátce po říjnovém puči v Rusku.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Алоиз, Владислав Францевич na ruské Wikipedii.
Literatura
editovat- Алоиз, Владислав Францевич // Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона : в 86 т. (82 т. и 4 доп.). — СПб., 1890—1907.
