Lštění (hradiště)
Lštění je raně středověké hradiště severovýchodně od stejnojmenné vesnice v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Založeno bylo pravděpodobně na přelomu devátého a desátého století a zaniklo ve století dvanáctém. Nevelké pozůstatky hradiště s kostelem svatého Klementa jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Lštění | |
|---|---|
 centrální část hradiště s kostelem svatého Klementa | |
| Základní informace | |
| Výstavba | přelom 9. a 10. století |
| Zánik | 12. století |
| Poloha | |
| Adresa | severovýchodně od vesnice, Lštění,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′1,64″ s. š., 14°43′38,74″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 19087/2-32 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Hradiště Lštění s kostelem svatého Klimenta) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Hradiště bylo založeno nejspíše na přelomu devátého a desátého století, kdy patřilo k opěrným bodům na hranicích nejstaršího přemyslovského panství. Snad v době vlády knížete Václava byl na akropoli založen kostel.[2] Jediná písemná zmínka o hradišti pochází z roku 1055, kdy jej Kosmas uvedl jako pevný hrad nazývaný Lešen.[3] Tehdejším kastelánem byl Mstiš, který na hradě na pokyn knížete Spytihněva věznil těhotnou manželku jeho bratra Vratislava.[2] Z hradiště bylo v té době spravováno území na dolním toku Sázavy, které se později stalo základem Vltavského kraje.[3] Vzhledem k absenci dalších písemných pramenů se předpokládá, že hradiště zaniklo během dvanáctého století.[2] Osídlení ostrožny přetrvalo a v okolí kostela svatého Klementa existovala vesnice Hradiště.[3]
Výzkum editovat
Archeologické poznání hradiště je nedostatečné. V roce 1905 podnikl menší výzkum Josef Ladislav Píč a roku 1914 prováděl výkopy také František Ferdinand d'Este, ale jeho dokumentace se nedochovala. Malý záchranný výzkum v jihozápadní části opevněné plochy vedl v roce 1974 Miloš Šolle. Teprve koncem dvacátého století bylo magnetometrickým měřením doloženo opevnění vnějšího předhradí.[2]
Stavební podoba editovat
Staveništěm hradiště s rozlohou osmi hekterů se stala trojúhelníkovitá ostrožna[2] v nadmořské výšce okolo 355 metrů.[4] Její strmý severní svah převyšuje dno sázavského údolí až o sto metrů. Na jihu a jihozápadě spadají prudké svahy do údolí Dubského potoka. Na východě spojuje ostrožnu s okolním terénem 190 metrů široká šíje, na níž je v podobě až pět metrů vysokého valu patrný jediný pozůstatek původní hradby neznámé konstrukce. Josef Ladislav Píč při svém výzkumu odkryl stopy vnitřní hradby tvořené dvěma souběžnými zdmi z nasucho kladených kamenů, které byly vzájemně propojené dřevěnou konstrukcí zasypanou zeminou. Vnější předhradí chránil zdvojený příkop a snad i val.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-10-21]. Identifikátor záznamu 129826 : Hradiště Lštění s kostelem sv. Klimenta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lštění, s. 191–193.
- ↑ a b c ZÁRUBA, František. Hrady doby přemyslovské. Díl I. Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha: NLN a Historický ústav AV ČR, 2023. 589 s. ISBN 978-80-7422-678-6, ISBN 978-80-7286-418-8. S. 70.
- ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 118. (česky, německy)
Literatura editovat
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Svazek I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 169 s. ISBN 80-7277-308-9. Kapitola Lštění, s. 116–122.