Krakatit (Kašlík)
Krakatit je opera českého hudebního skladatele Václava Kašlíka napsaná v letech 1958 až 1960. Libreto napsal sám skladatel ve spolupráci s režisérem Otakarem Vávrou podle stejnojmeného románu Karla Čapka, a to plně v duchu filmového scénáře zmiňovaného českého režiséra a s využitím básní Fráni Šrámka a Vítězslava Nezvala.
Krakatit | |
---|---|
Žánr | opera |
Skladatel | Václav Kašlík |
Libretista | Václav Kašlík |
Počet dějství | 2 |
Originální jazyk | čeština |
Literární předloha | Karel Čapek: Krakatit |
Datum vzniku | 1958–1960 |
Premiéra | 5. března 1961, Československá televize / 20. května 1961, Ostrava, Státní divadlo v Ostravě |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Inscenační historie
editovatOpera byla v roce 1961 nejprve uvedena na obrazovkách Československé televize (5. března)[1][2] a vzápětí (20. května) na jevišti ostravské opery[3]. O pět let později pak byla scénicky uvedena pražským Národním divadlem v rámci festivalu Pražské jaro 1966.[4] Roku 1973 následovala inscenace v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. Pražské Národní divadlo pak Krakatit znovu uvedlo po více než 40 letech v dubnu 2017[5] u příležítosti 100. výročí narození Václava Kašlíka.[6]
Zajímavost
editovatDo partitury opery začlenil Kašlík dva magnetofonové pásy, z nichž je v průběhu opery pouštěna celá řada zvuků, jako např. zvonění, tikot hodin, úder do traverz, klaksony, cirkulárka nebo letecké motory.
Osoby a první obsazení
editovatosoba | hlasový obor | televizní premiéra (5. března 1961) | jevištní premiéra (20. května 1961) |
---|---|---|---|
Ing. Prokop | tenor | Beno Blachut | Jiří Zahradníček |
Ing. Tomeš | tenor | Lubomír Procházka | |
Dr. Tomeš | bas | Rudolf Jedlička | Karel Průša |
Carson | tenor | Milan Karpíšek | Oldřich Lindauer |
D'Hémon | baryton | Ladislav Mráz / Rudolf Pellar | Čeněk Mlčák |
Baron Rohn | bas | Karel Berman | Jiří Herold |
Anči | soprán | Hana Böhmová | Věra Nováková |
Princezna Vilemína | alt | Ivana Mixová | Dagmar Průšová |
Prostitutka | soprán | Miloslava Fidlerová | Věra Heroldová |
Neznámá dívka | soprán | Miloslava Fidlerová | Věra Heroldová |
Anarchista Rosso | tenor | Lubomír Procházka | |
Pošťák | baryton | Jan Konstantin | Vojtěch Zouhar |
Hlídač | bas | Jiří Joran | Jiří Herold |
Lékař | bas | Václav Bednář | Karel Průša |
Ošetřovatelka | soprán | Hana Böhmová | Věra Nováková |
Zpěvák | tenor | Milan Karpíšek | Oldřich Lindauer |
Zpěvačka v baru | alt | Ivana Mixová | Dagmar Průšová |
Kouzelník ve varieté | baryton | Ladislav Mráz | Čeněk Mlčák |
Dirigent: | Bohumil Gregor | Bohumil Gregor | |
Režie: | Václav Kašlík | Ilja Hylas st. | |
Scéna: | Vladimír Šrámek | ||
Kostýmy: | Bedřiška Ustohalová | ||
Choreografie: | Pavel Šmok | ||
Kamera: | Jaromír Novotný | – |
Děj opery
editovat1. díl
editovatNad operačním stolem hovoří lékař a ošetřovatelka o pacientovi v bezvědomí. Neměl u sebe doklady, ale podle popálených rukou usuzují na chemika. Zákrok začíná – Zraněný inženýr Prokop se belhá po cestě. Zastaví starého pošťáka a přesvědčí ho, aby ho odvezl k doktoru Tomšovi do Týnice. V Týnici dorazí Prokop k doktoru Tomšovi; otevírá mu jeho dcera Anči. Prokop se ptá po mladém Tomšovi, lékařovu synovi, a když zjistí, že tu není, omdlí.
Prokopova vzpomínka: Potácí se po velkoměstské ulici a před jakýmsi barem se k němu hlásí jako starý známý ing. Tomeš. Když Tomeš vidí, že Prokop je nemocný a zraněný, odvádí ho k sobě domů a ošetřuje ho. Prokop napůl blouzní, napůl vypráví o tom, jak vynalezl nesmírně silnou výbušninu, kterou nazval krakatit. Pak usíná v horečnatých snech a zdá se mu, že je na univerzitě v kolokviu. Ve skutečnosti po něm ing. Tomeš – který je pro svůj hýřivý život na mizině – vyzvídá složení a způsob výroby krakatitu. Když se Prokop vzbudí, je Tomeš pryč – podle lístku odjel do Týnice požádat otce o peníze. U dveří zazvoní neznámá dívka; je velmi rozrušená, ptá se po mladém Tomšovi a nakonec přenechává Prokopovi jakousi důležitou obálku pro Tomše. Prokop, kterému dívka učarovala, jí slibuje, že zprávu odveze do Týnice.
Už dvanáct dní leží Prokop v horečkách u doktora Tomše, Anči a doktor ho ošetřují. Anči mu zpívá. Později Prokop pomáhá doktoru Tomšovi s přípravou léků a vedou politický rozhovor o výbušninách. Doktor je odvolán do vedlejší vsi k porodu a Prokop zůstává s Anči. Ta se do něj zamilovala, ale Prokop se zdráhá lásku nevinné venkovské dívky přijmout. Chtěl by zde zůstat, ale z iluzí ho vytrhne inzerát v novinách, kde jakýsi ing. Carson hledá inženýra Prokopa – značka: Krakatit. Prokopovi se zjevují obrazy z jeho života spojené s prací v laboratoři a výbuchem, který ji zdemoloval.
Prokop se vrací do své malé laboratoře na okraji Prahy a nachází v ní Carsona. Ten ho s sebou bere do baru a nabízí mu spolupráci: ohromnou kariéru, nejlépe vybavenou laboratoř na světě… Vypráví, že do jejich továrny přišel ing. Tomeš s krabičkou krakatitu, údajně získanou od zemřelého přítele, a se slibem tuto nesmírně účinnou výbušninu vyrobit. Ale jeho pokusy se nedaří a Carson vypátral a nyní se snaží získat živého Prokopa. Prokop odmítá svůj objev k válečnému použití prodat. Carson Prokopovi stále nalévá a ještě mi vypráví, že krakatit, není-li izolován v porcelánu, vybuchuje v pravidelných časech dvakrát týdně, zřejmě vlivem neznámých vln vysílaných z tajné stanice, kterou se snaží najít. Poté Prokopa, již silně podnapilého a čím dál vyděšenějšího z potenciální zkázy, kterou může jeho vynález způsobit, naloží do auta a následně do letadla a odváží neznámo kam.
2. díl
editovatNa zámku v Balttinu, poblíž obrovské muniční továrny, se unyle baví šlechta a velkoprůmyslníci. Carson přivádí vzpírajícího se Prokopa, láká ho nabídkou nejmodernějších laboratoří a představuje mu „velitelku“, okouzlující a smyslnou princeznu Vilemínu, jakož i záhadnou excelenci pana d'Hémona. Ale Prokop chce mluvit jen s Tomšem, a když zjistí, že ten po neúspěších utekl, chce pryč. Utíká a honí ho vojáci; Carson volá, aby Prokopovi neublížili, protože má velkou cenu. Pobavená princezna vše sleduje a nakonec Prokopa ukryje ve svém apartmá. Podaří se jí vynálezce okouzlit a ten ji chce zaimponovat tím, že dokáže vyrobit třaskavinu třeba i z její pudřenky. Princezna sázku přijímá, ale za tím účelem musí Prokop spolupracovat…
Prokop splnil slovo, v balttinských laboratořích vyrobil výbušninu z pudru. Pro větší bezpečnost zakopává pudřenku do země. Když už má vybuchnout, objeví se bezstarostná princezna a Prokop ji těsně před explozí strhne k zemi; princezna to využije k tělesnému sblížení. Carson mezitím Prokopovi gratuluje k úspěchu, ale opět mu připomíná, co po něm chce hlavně – krakatit.
Princezna hraje ve svém pokoji na cembalo a zpívá si; Prokopa v zahradě na každém kroku sleduje stráž. Prokop si stěžuje Carsonovi, ale vydat krakatit nadále odmítá. Carson se mu snaží vyhrožovat, ale Prokop se nebojí – má vždy po ruce třaskaviny, kterými se ubrání. – Princezna Prokopa svede, aby neutekl, a poté po něm chce, aby pro ni vyrobil krakatit… – V laboratoři pak Carson k Prokopovi přivádí ředitele balttinských továren, barona Rohna. Ten Prokopovi nabízí, aby vstoupil do jejich armády; za mimořádné zásluhy (rozuměj vynález krakatitu) mu udělí vysokou hodnost a pak si ho může vzít za manžela i pyšná princezna. Prokop se jim vysmekne, vyhledá princeznu a vmete jí do tváře, že po něm chce jen lstí vyloudit jeho vynález. Ale Prokop odmítá být nápomocen k přípravě války. Zhrzená princezna ho vyhazuje. Objeví se d'Hémon, zabije Prokopova strážce a odveze vynálezce pryč z Balttinu.
Na okamžik se ocitáme zpět u operačního lůžka; operace se nachází v kritické fázi.
D'Hémon přivádí Prokopa do tajného doupěte svržených vládců z celého světa. Ti chystají odplatu a je to d'Hémon, kdo provozuje radiovou stanici způsobující výbuchy krakatitu. D'Hémon vrací Prokopovi krabičku se zbytkem původní dávky krakatitu a svádí ho k ovládnutí světa, který bude mít s Krakatitem ve své moci. Podivná společnost oslavuje Prokopa a chystá se pokořit svět. Vynálezcovu pozornost upoutá prostitutka, která mu připomíná Neznámou dívku, Tomšovu přítelkyni. Mezitím se krabičky zmocní Rosso a chce poroučet ostatním, ale to ho přemohou a ubijí. Krakatit se vysype a spiklenci ho sbírají pro sebe. – D'Hémon odvádí Prokopa do stanice vysílající antivlny, které jedním zmáčknutím tlačítka aktivuje; v obrovském výbuchu zahyne celá společnost spiklenců. Naposledy přemlouvá Prokopa, aby s ním začal válku proti celému světu, ale Prokop stále odmítá. D'Hémon mizí.
Prokop se ocitá u prachárny v Grottupu, kde nyní pracuje Tomeš. Prokop mluví s hlídačem, ale dozvídá se, že s ním Tomeš nechce mluvit. Marně Prokop volá varování před Krakatitem a vysokofrekvenčními vlnami. Hlídač ho vyhání střelbou, a když už je Prokop daleko, sleduje obrovský výbuch grottupské továrny. – Po bloudění krajinou potkává Prokop opět starého pošťáka. I on ví o zániku Grottupu a o tom, že tam zahynulo mnoho lidí. Kárá Prokopa za jeho pýchu a radí mu soustředit se na vynálezy, které by byly lidem k užitku. Prokop souhlasí.
Objeví se opět operační stůl. Pacient otevírá oči – je zachráněn.
Instrumentace
editovatFlétna, dva hoboje, tři klarinety, fagot, tři trubky, tři pozouny, tympány, bicí souprava, harfa (celesta), elektrické varhany, kytara, klavír, smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy). Dva magnetofonové pásy.
Reference
editovat- ↑ Rozhlas Televize. Práce. 1961-03-05, roč. 17, čís. 56, s. 7. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. ISSN 0231-6374.
- ↑ -PZ-. Čapkův Krakatit v operní podobě v televizi. Práce. 1961-03-07, roč. 17, čís. 57, s. 5. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. ISSN 0231-6374.
- ↑ OSTRAVSKÝ DIVADELNÍ ARCHÍV. www.divadelniarchiv.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Stále brizantní operní výbušnina aneb Deset důvodů, proč vidět Kašlíkův Krakatit | OperaPlus [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
- ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- HUČÍN, Ondřej. Václav Kašlík: Krakatit (divadelní program). Praha: Národní divadlo v Praze, 2017. 106 s. ISBN 978-80-7258-590-8.
- LÉBL, Vladimír; JANOTA, Dalibor. Krakatit. In: HOSTOMSKÁ, Anna. Opera. Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. Kapitola Václav Kašlík, s. 974–976.
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 124–125.