Otevřít hlavní menu

Krakatit je utopický román Karla Čapka z roku 1922 (vyšlo 1924) na téma nebezpečí zneužití vědy. Čapek román mj. psal i za svého pobytu v Jindřichově Hradci ve výletní restauraci Rudolfův dvůr.[1]

Krakatit
Autor Karel Čapek
Země Československo
Jazyk čeština
Námět utopie, sci-fi
Žánry utopický román
Datum vydání 1924
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o Čapkově knize. O českém filmu pojednává článek Krakatit (film).

Obsah

PříběhEditovat

Hlavním hrdinou je chemik inženýr Prokop, jemuž se podaří vyrobit nevídaně silnou výbušninu. Nazve ji Krakatit, podle indonéské sopky Krakatoa. Zvláštní vlastností Krakatitu je, že vybuchuje i zdánlivě bez příčiny. Po nehodě v laboratoři se potácí vyčerpaný Prokop Prahou, když potká známého ze studií Tomeše, který se o něj postará.

Po probrání z horečky si Prokop uvědomí, že ve svém blouznění Tomešovi vyzradil informace o Krakatitu, a tak se vydává po jeho stopách, aby jej zastavil. Cestuje na venkov za Tomešovým otcem, lékařem, v jehož péči, tedy spíše v péči doktorovy dcery Anči, musí zůstat kvůli novému záchvatu nemoci. Zapomíná na své poslání, ale není mu dopřáno klidného zotavování, Krakatit se opět připomíná a rozjíždí se spleť intrik za účelem získání výrobního postupu.

Prokop neúspěšně hledá Tomeše ve vojenském komplexu v Balltinu, kde je zadržen na zámku, aby pracoval na výrobě Krakatitu. Zde je konfrontován s řadou postav a prožívá bouřlivý zakázaný milostný vztah s princeznou Wille. Když nakonec dostane nabídku získat princeznu výměnou za Krakatit, unikne s její pomocí ze zajetí.

Tajemný mecenáš anarchistů Daimon mu nabídne vládu nad světem s pomocí radiostanice, jež výbuchy Krakatitu ovládá. Prokop neví, co si s nabylou mocí počít. Mezitím na výrobě Krakatitu dál pracuje i Tomeš v prachárně Grottup. Navzdory Prokopovu varování se mu Krakatit podaří vyrobit, načež vyletí do vzduchu továrna i celé město.

Bezcílně vrávorající Prokop potkává staříčka, se kterým si vyjasňuje smysl lidského snažení a zapomíná na vzorec Krakatitu.

Možná interpretaceEditovat

Čapek zde staví sobecké zájmy lidí, znázorněné snahou o ovládnutí světa prostřednictvím Krakatitu, do kontrastu s osobní odpovědností jedince-vynálezce za svůj objev. Naznačuje, jak nespoutaná vášeň jedince pro cokoliv bez ohledů na následky (v díle je prezentována jak v rovině vědeckého snažení hlavního hrdiny tak v rovině jeho milostných vztahů), má u dospělého člověka ustoupit rozvaze.

Svým podobenstvím o touze ovládnout sílu ukrytou ve hmotě velmi přesně vystihl pozdější vývoj atomové bomby, zmýlil se jen v tom, že nová zbraň byla nakonec produktem fyziky, nikoliv chemie.

Předobrazem románu byla patrně tzv. Bolevecká katastrofa, při které 25. května 1917 vybuchlo skladiště trhavin v muniční továrně Škodových závodů v Bolevci u Plzně. Zahynulo při něm okolo 150 lidí a život v okolí byl na několik dnů ochromen. Sedmadvacetiletý Čapek toto vše pozoroval z 40 km vzdáleného zámku Chyše. Byl zde zaměstnán jako vychovatel třináctiletého Prokopa Lažanského, syna hraběte Jana Lažanského.[2]

Již v době vzniku ocenil Arne Novák erotické motivy románu, pro Karla Čapka netypické.[3]

Filmové zpracováníEditovat

Související informace naleznete také ve článku Krakatit (film).

Příběh byl v roce 1948 podle scénáře Otakara a Jaroslava Vávry zfilmován Otakarem Vávrou s Karlem Högerem v hlavní roli ve stejnojmenném filmu. V roce 1980 tento námět znovu zpracoval tentýž režisér pod názvem Temné slunce.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SEDLÁČEK, Jiří. HISTORIE: Místo, kde vznikal Krakatit. Neviditelný pes [online]. 2007-01-29 [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. 
  2. Zámek a pivovar Chyše - Krakatit [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  3. Arne Novák: Nový román Karla Čapka. Lidové noviny. 5. 7. 1924, s. 9. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ŠULCOVÁ, Marie. Kruh mého času. [s.l.]: Vademecum, 1997. 165 s. ISBN 80-86041-08-5. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat