Wikipedie

Kostel svatého Vavřince (Štáblovice)

kostel ve Štáblovicích

Kostel svatého Vavřince ve Štáblovicích je římskokatolický jednolodní původně renesanční kostel. Byl postaven v roce 1603 Kašpar Rotmberk z Ketře na místě svého staršího gotického předchůdce. V letech 1854–1860 byl kostel přestavěn do dnešní podoby. Od roku 2006 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Vavřince
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
ObecŠtáblovice
Souřadnice49°52′48″ s. š., 17°49′8,04″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézeostravsko-opavská
DěkanátOpava
FarnostŘímskokatolická farnost Štáblovice
Statusfarní kostel
UžíváníŘímskokatolická farnost Štáblovice
Zasvěcenísvatý Vavřinec
Architektonický popis
Výstavba1603
Další informace
Kód památky101942 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Stavba kostela

editovat

V roce 1603 přikročil Kašpar Rotmberk z Ketře k výstavbě nového kostela. Nevíme, co bylo posledním impulsem k novostavbě renesančního kostela.[2] Kostel posloužil jako rodinná nekropole Rotmberků a Fulštejnů, jak dokumentují figurální epitafy členů rodiny z let 1600-1608, včetně dvou starších (Melichar z Rotmberka † 1561; Sidonie Bílovské z Fulštejna † 1572), které byly přeneseny z předchozího kostela. Původně tyto reliéfní desky tvořily jedno panó, oddělené pilastry. Jejich mistrovské umělecké provedení svědčí o jedné sochařské dílně, za nejkvalitnější je považován figurální náhrobník Jindřicha Rotmberka z Kestře,[3]

Někdy po skončení třicetileté války (snad v letech 1649–1655) byl chrám uklizen, opraven a znovu vysvěcen k poctě svatého Vavřince. Zároveň ale tehdy Štáblovice ztratily svou církevní samostatnost a staly se součástí farnosti Slavkov.[4] Slavkovští faráři však ne vždy dostatečně dbali na potřebné opravy kostela, a tak do poloviny 18. století kostel dost zchátral a ve zdivu se objevily nebezpečné trhliny.[5]

Barokní oprava kostela

editovat

Špatný stavební stav kostela vyvrcholil po zimě 1753/1754, kdy stavba hrozila zřícením.[6] V létě 1754 byla zahájena přestavba, která pokračovala i v následujícím roce.[7] Vzhled kostela po této přestavbě je zachycen na vedutě štáblovského panství od Ignáce Günthera, která vznikla po roce 1758.[pozn. 1] V roce 1844 vypracoval krajský inženýr Kajetán Habl projekt na nový kostel, který ale nebyl realizován.[9]

Po roce 1945

editovat

Osvobození na jaře 1945 přečkal kostel bez výraznějších škod. Prakticky hned po osvobození začal Farář Bělák řešit otázku pořízení nových zvonů, které dodala firma Rudolf Manoušek. Největší z nich byl zasvěcen Panně Marii, druhý sv. Vavřinci a třetí sv. Josefu.[10] Teprve po roce 1989 se kostel dočkal celkové opravy, když postupně byla nově pokryta věž kostela (1994) i zbývající střechy (1998). V roce 1999 byl kostel nově vymalován a v letech 2000–2001 byly restaurovány renesanční náhrobníky Rotmberků z Ketře. Současně byly restaurován hlavní oltář, opravena kazatelna a křtitelnice. V roce 2003 byl kostel z vnějšku nově omítnut.[11]

Galerie

editovat
  •  
  •  
  •  
  •  
    Kostel sv. Vavřince, Štáblovice, náhrobní deska - Ignác Sobek z Kornic (1784-1832)
  •  
    Kostel sv. Vavřince, Štáblovice, náhrobní deska - Viktor Sobek z Kornic (1830-1888)
  •  
    kaple před kostelem

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Obraz o rozměrech 219 x 179 cm zachycuje panoramatický pohled na obce Štáblovice, Mikolajice a Uhlířov s erbem šlechtického rodu Sobků z Kornic a letopočtem 1758. Nad obcemi se vznášejí „nebeští ochránci“ sv. Florián, sv. Barbora, sv. Isidor, sv. Antonín Veliký, sv. Jan Nepomucký, sv. Nothburga a sv. Vendelín. Nad nimi je umístěno zářící Boží oko. Obraz pochází původně ze zámku ve Štáblovicích. Dnes je umístěn v expozici Slezského zemského muzea.[8]

Reference

editovat
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-10]. Identifikátor záznamu 217307114 : kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ PRIX, Dalibor. Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích. Opava: Nakladatelství Breda, 2003. 142 s. ISBN 80-902596-9-3. S. 26. Dále jen Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích. 
  3. ↑ SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, ISBN 978-80-200-3122-8, s. 672–674, foto obr. 1174.
  4. ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 45.
  5. ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 46-47.
  6. ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 49.
  7. ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 51-52.
  8. ↑ SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7. S. 40–41. 
  9. ↑ ŠOPÁK, Pavel. Klasicistní architektura Opavy let 1780-1850. Opava: Matice slezská, 2003. 248 s. ISBN 80-903055-5-5. S. 59. 
  10. ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 97-98.
  11. ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 100.

Literatura

editovat
  • PRIX, Dalibor. Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích. Opava: Nakladatelství Breda, 2003. 142 s. ISBN 80-902596-9-3. 
  • SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, ISBN 978-80-200-3122-8, s. 672–674, obr. 1173-1175.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Vavřince_(Štáblovice)&oldid=22638537“