Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty (Vilnius)

kostel v litevském Vilniusu

Kostel sv. Jana (litevsky: Šv. Jono Krikštytojo ir šv. Jono Apaštalo ir Evangelista bažnyčia) je římskokatolický kostel, který stojí na místě bývalého trhu, v litevském hlavním městě Vilniusu.

Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty
Kostel sv. Jana
Kostel sv. Jana
Místo
StátLitvaLitva Litva
Souřadnice
Architektonický popis
ArchitektJohann Christoph Glaubitz
Stavební slohbarokní architektura
Další informace
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Interiér chrámu
Varhany v chrámu
Kaple svaté Anny

DějinyEditovat

Kostel založil kníže Jogail poté, co v roce 1387 Litva oficiálně přijala křesťanství. V roce 1571 jej dali do patronátu jezuitům, kteří ho připojili k akademii a architektonicky upravili. V roce 1655 byl po obsazení Litvy ruskými vojsky zničen a začátkem 18. století - v roce 1702 - vyrabován Švédy. V letech 17731812 kostel patřil Lékařské akademii Vilniuské univerzity.

ArchitekturaEditovat

Přestože byl kostel založen v roce 1387, stavební práce na něm skončily až v roce 1423. Rekonstrukční práce také zanechaly na kostele stopy. Trojlodní kostel (dodnes takovým i zůstal) byl nejprve postaven v gotickém stylu s osmi pilíři a presbytářem. Kromě těchto osmi sloupů kostel dotvářelo i mnoho dalších opěrných pilířů. Zvonice kostela byla přistavěna počátkem 16. století, později však došlo k jejímu zbourání. Za jezuitů byl kostel celkově prodloužen o šířku kostelních lodí. Muselo se tedy přistoupit k demolici starého presbytáře a postavení nové apsidy v pozdně-gotickém stylu.

Koncem 16. století se začala stavět nová, 68 metrů vysoká zvonice, jejíž stavba měla dvě etapy - gotickou a renesanční. Na vrcholu zvonice se nachází 6,2 metru vysoký kříž.

Na začátku 17. století byly v architektonickém stylu barokně zrekonstruovány hodiny a nový - renesanční - vzhled dostala i hlavní fasáda kostela. V roce 1737 kostel a zvonice vyhořely a musely být znovu rekonstruovány. Ke zvonici byl přibudován barokní balkon (okna zvonice jsou vitrážová) a kostel a na fasádu Kostela sv. Jana také přibyly barokní prvky.

Přestavba kostela se dotkla i interiéru. Byly v něm vybudovány nové klenby, chorus pro varhany a hlavní oltář od litevského architekta Jonase Kristupasa Glaubicase. Na hlavním oltáři se nachází několik soch sv. Jana, a to sv. Jana I. (papeže), blahoslaveného Jana kardinála (patriarchy), sv. Jana Nepomuckého (kanovníka) a sv. Jana (biskupa). Za hlavním oltářem se nachází oltář Marie Loretské se sochou Panny Marie. Vlevo od ní jsou sochy ukřižování Ježíše Krista, sv. Kazimíra, sv. Josefa a sv. Ignáce. Na pravé straně lodi kostela je oltář plačící Matky Boží, oltář sv. Archanděla Michala, oltář sv. Petra a sv. Pavla a oltář sv. Františka Xaverského. Dodnes se z těchto 23 barokních oltářů zachovalo deset. Oltáře v apsidě jsou spojeny schody. Součástí jednoho z oltářů je kříž s ukřižovaným Kristem. Kromě Otaru?? zdobících vnitřek kostela se v interiéru nachází i osmnáct soch od Jonase Gedelise - dvanáct z nich jsou sochy sv. Jana.

V roce 1786 byly zrekonstruovány interiérové hodiny kostela.

V roce 1827 došlo k rekonstrukci kostela v duchu klasicismu. Na jeho jižní fasádě při bočním vchodu dodnes stojí klasicistní portikus (dílo architekta Karolise Podčašinskise) se čtyřmi korintskými sloupy. Ten nechal zbořit třináct oltářů a místo nich k pilířům postavil sochy sv. Jana. Všechny fresky na stěnách kostela omítat. Stěnu mezi kostelem a zvonicí zbořil.

V roce 1898 byly do devíti oken presbytáře instalovány vitráže. Na přelomu 19. a 20. století do interiéru kostela nainstalovali několik pamětních desek patřících významným činovníkům vědy a kultury, jejichž jméno se pojí s Vilniusskou univerzitou.

Po rekonstrukci kostela se v něm od roku 1963 nachází muzeum s exponáty Vilniuské univerzity.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Jána (Vilnius) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat