Kostel Jana Křtitele Na Prádle
Kostel Jana Křtitele Na Prádle je románsko-gotický kostel poprvé zmiňovaný roku 1142 v jižní části Malé Strany v Praze 1, v klínu Říční a Všehrdovy ulice, nedaleko Čertovky a ostrova Kampa. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Název upomíná na to, že kostel po zrušení sloužil jako prádelna. Dnes slouží jako farní kostel Církve československé husitské.
Kostel Jana Křtitele Na Prádle | |
---|---|
Kostel Jana Křtitele Na Prádle | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Malá Strana |
Lokalita | Kampa |
Souřadnice | 50°4′55,16″ s. š., 14°24′23,4″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | československá husitská |
Diecéze | Pražská diecéze CČSH |
Vikariát | Praha-město-západ |
Status | farní kostel |
Současný majitel | Praha |
Zasvěcení | Jan Křtitel |
Architektonický popis | |
Architekt | neznámý, barokní přestavba snad Kilián Ignác Dientzenhofer |
Stavební sloh | Románský sloh, gotika, renesance |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1142 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Další informace | |
Adresa | Říční, Praha 1-Malá Strana |
Ulice | Říční a Všehrdova |
Kód památky | 38931/1-495 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Malostranský špitál s kostelem sv. Jana Křtitele Na Prádle) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatKostela v tehdejší vsi Újezd se zřejmě týká zmínka v přípisku k textu Kanovníka vyšehradského o roce 1142,[pozn. 1] že se ke kostelu sv. Jana Křtitele pod horou Petřín uchýlily benediktinky od sv. Jiří při obléhání Pražského hradu Konrádem II. Znojemským po vyhrané bitvě u Vysoké.
Stávající kostel vznikl kolem roku 1240, kdy byla v románském slohu postavena dnešní loď. Před rokem 1300 se stal farním a byl přistavěn gotický presbytář. V letech 1641–1644 proběhla renesanční úprava interiéru a kolem roku 1700 byl barokně přestavěn, snad Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem (oratoř, schodiště, okna v severní stěně).
Za josefinských reforem roku 1784 byl zrušen a prodán. Poté byl využíván jako prádelna a čistírna koberců, odtud jeho název, a jako skladiště. V roce 1935 byl charakterizován jako „dnes zpustlý“.[3] V letech 1935–1939 byl adaptován pro potřeby Církve československé, která jej dodnes užívá. Při velkých povodních v roce 2002 byla zaplavena Kampa a část Malé Strany a poškozený kostel bylo nutné opravit.
Popis
editovatKostel je několikrát přestavovaná prostá orientovaná jednolodní románská a raně gotická stavba bez věže. Obdélná loď je na západě ukončena vysokým strmým gotickým štítem, kostel má původní gotický krov. K severní stěně přiléhá barokní oratoř a schodiště. V jižní stěně jsou dvě románská okna. Nižší gotický pětiboký presbytář, oddělený od lodi obloukem, je sklenut valenou klenbou, v jižní stěně je gotické sedile se dvěma postavami jeptišek. Na jižní stěně lodi jsou zbytky fresek (kolem 1350).[4] U kostela býval hřbitov, který zanikl a připomínají ho jen křížky v dlažbě okolního chodníku.
Socha Jana Nepomuckého
editovatPřed kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého (tedy jiného světce než je patrocinium kostela), která sem byla přenesena v roce 1938. Původně stála na Karlově náměstí v monumentálním výklenku (edikule) uprostřed zdi vedle domu U Šálků na rohu Resslovy ulice (oboje zbořeno, dnes Charles Square Center), kde se o svatojánském svátku shromažďovali lidé k pobožnosti.[5] Autorem sochy z roku 1715, vytvořené po vzoru sochy na Karlově mostě, je Michal Josef Brokoff[6] nebo jeho slavnější bratr Ferdinand Maxmilián[7].
Špitál
editovatS kostelem Jana Křtitele souvisí také nedaleká budova malostranského obecního špitálu. Ten vznikl pravděpodobně v 16. století a existoval do roku 1784, kdy byl špitál zrušen a budovy i s kostelem[8] a pozemky prodány soukromé osobě. V jednom ze starších domů na místě špitálu, zvaném Dachovský, bydlel krátce před svou smrtí v roce 1520 Viktorin Kornel ze Všehrd.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Kanovník Vyšehradský napsal své pokračování Kosmovy kroniky do roku 1140, události roku 1142 dodatečně doplnil neznámý autor. Jeho popisu toto místo odpovídá lépe než další újezdský kostel sv. Jana Evangelisty Odraného, jehož umístění není archeologicky zjištěno, a než kostel svatého Jana Křtitele v Oboře.[2]
Reference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-13]. Identifikátor záznamu 150940 : Špitál Malostranský a kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Vlček a kol. (1999), s. 85–86
- ↑ Putujeme Prahou v dějinách. Národní politika. 1. 3. 1935, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, str. 85-87.
- ↑ Ruth, František: Kronika královské Prahy. 1903 S. 527
- ↑ Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem. Orbis, Praha 1958. S. 155
- ↑ Vlček a kol. S. 627
- ↑ BALÁČEK, Jan; BAMBAS, Josef; BARTOŠ, Ladislav. Jan Hus v památkách Prahy. Praha: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-87220-15-3. S. 62.
Literatura
editovat- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek II. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. Dostupné online. - kapitola Farní kostel sv. Jana Křtitele na Újezdě, s. 350–351.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Svazek III. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 918–919.
- VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Redakce Jaroslav Havel. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 840 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 85–87.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na prádle na Wikimedia Commons
- Stránky sboru CČSH Archivováno 22. 1. 2019 na Wayback Machine.
- Kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle Archivováno 20. 6. 2013 na Wayback Machine.
- kostel-sv-jana-na-pradle na cs.prague-portal.com Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.