Kostel Jana Křtitele Na Prádle

kostel v Praze

Kostel Jana Křtitele Na Prádle je románsko-gotický kostel poprvé zmiňovaný roku 1142 v jižní části Malé StranyPraze 1, v klínu Říční a Všehrdovy ulice, nedaleko Čertovky a ostrova Kampa. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Název upomíná na to, že kostel po zrušení sloužil jako prádelna. Dnes slouží jako farní kostel Církeve československé husitské.

Kostel Jana Křtitele Na Prádle
Kostel Jana Křtitele Na Prádle
Kostel Jana Křtitele Na Prádle
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťMalá Strana
LokalitaKampa
Souřadnice
Základní informace
Církevčeskoslovenská husitská
DiecézePražská diecéze CČSH
VikariátPraha-město-západ
Statusfarní kostel
Současný majitelPraha
Architektonický popis
Architektneznámý, barokní přestavba snad Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohRománský sloh, gotika, renesance
Typ stavbykostel
Výstavba1142
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaŘíční, Praha 1-Malá Strana
UliceŘíční a Všehrdova
Kód památky38931/1-495 (PkMISSezObr) (součást památky Malostranský špitál s kostelem sv. Jana Křtitele Na Prádle)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle
 
Kostel od SZ (ze dvora)
 
Kostel s okolím

Kostela v tehdejší vsi Újezd se zřejmě týká zmínka v přípisku k textu Kanovníka vyšehradského o roce 1142,[pozn. 1] že se ke kostelu sv. Jana Křtitele pod horou Petřín uchýlily benediktinky od sv. Jiří při obléhání Pražského hradu Konrádem II. Znojemským po vyhrané bitvě u Vysoké.

Stávající kostel vznikl kolem roku 1240, kdy byla v románském slohu postavena dnešní loď. Před rokem 1300 se stal farním a byl přistavěn gotický presbytář. V letech 1641–1644 proběhla renesanční úprava interiéru a kolem roku 1700 byl barokně přestavěn, snad Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem (oratoř, schodiště, okna v severní stěně).

Za josefinských reforem roku 1784 byl zrušen a prodán. Poté byl využíván jako prádelna a čistírna koberců, odtud jeho název, a jako skladiště. V roce 1935 byl charakterizován jako „dnes zpustlý“.[3] V letech 1935–1939 byl adaptován pro potřeby Církve československé, která jej dodnes užívá. Při velkých povodních v roce 2002 byla zaplavena Kampa a část Malé Strany a poškozený kostel bylo nutné opravit.

PopisEditovat

Kostel je několikrát přestavovaná prostá orientovaná jednolodní románská a raně gotická stavba bez věže. Obdélná loď je na západě ukončena vysokým strmým gotickým štítem, kostel má původní gotický krov. K severní stěně přiléhá barokní oratoř a schodiště. V jižní stěně jsou dvě románská okna. Nižší gotický pětiboký presbytář, oddělený od lodi obloukem, je sklenut valenou klenbou, v jižní stěně je gotické sedile se dvěma postavami jeptišek. Na jižní stěně lodi jsou zbytky fresek (kolem 1350).[4] U kostela býval hřbitov, který zanikl a připomínají ho jen křížky v dlažbě okolního chodníku.

Socha Jana NepomuckéhoEditovat

 
Socha Jana Nepomuckého

Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého (tedy jiného světce než je patrocinium kostela), která sem byla přenesena v roce 1938. Původně stála na Karlově náměstí v monumentálním výklenku (edikule) uprostřed zdi vedle domu U Šálků na rohu Resslovy ulice (oboje zbořeno, dnes Charles Square Center), kde se o svatojánském svátku shromažďovali lidé k pobožnosti.[5] Autorem sochy z roku 1715, vytvořené po vzoru sochy na Karlově mostě, je Michal Josef Brokoff[6] nebo jeho slavnější bratr Ferdinand Maxmilián[7].

ŠpitálEditovat

S kostelem Jana Křtitele souvisí také nedaleká budova malostranského obecního špitálu. Ten vznikl pravděpodobně v 16. století a existoval do roku 1784, kdy byl špitál zrušen a budovy i s kostelem a pozemky prodány soukromé osobě. V jednom ze starších domů na místě špitálu, zvaném Dachovský, bydlel krátce před svou smrtí v roce 1520 Viktorin Kornel ze Všehrd.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Kanovník Vyšehradský napsal své pokračování Kosmovy kroniky do roku 1140, události roku 1142 dodatečně doplnil neznámý autor. Jeho popisu toto místo odpovídá lépe než další újezdský kostel sv. Jana Evangelisty Odraného, jehož umístění není archeologicky zjištěno, a než kostel svatého Jana Křtitele v Oboře.[2]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-13]. Identifikátor záznamu 150940 : Špitál Malostranský a kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Vlček a kol. (1999), s. 85–86
  3. Putujeme Prahou v dějinách. Národní politika. 1. 3. 1935, s. 6. Dostupné online. 
  4. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, str. 85-87.
  5. Ruth, František: Kronika královské Prahy. 1903 S. 527
  6. Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem. Orbis, Praha 1958. S. 155
  7. Vlček a kol. S. 627

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat