Kostel svatého Jakuba Staršího (Nikolčice)
Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický kostel v obci Nikolčice v okrese Břeclav. Jednolodní barokní chrám byl vystavěn v letech 1777–1779. Je farním kostelem farnosti Nikolčice[1] a je chráněn jako kulturní památka.[2]
| Kostel svatého Jakuba Staršího v Nikolčicích | |
|---|---|
 Pohled od západu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav |
| Obec | Nikolčice |
| Souřadnice | 48°59′47,77″ s. š., 16°45′10,81″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | hustopečský |
| Farnost | Nikolčice |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jan Karel Hromádko |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Výstavba | 1777–1779 |
| Specifikace | |
| Délka | 26 m |
| Šířka | 12 m |
| Umístění oltáře | sever |
| Další informace | |
| Kód památky | 34502/7-1586 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kostel v Nikolčicích je poprvé zmiňován již k roku 1351.[3] Současný kostel vznikl v rámci obnovy sítě farností na ditrichštejnském panství během posledních desetiletí 18. století.[4] Projekt kostela zpracoval ditrichštejnský architekt Jan Karel Hromádko v roce 1775. Samotná výstavba proběhla v letech 1777–1779.[3]
Popis editovat
Kostel svatého Jakuba Staršího stojí v severní části obce, na zakončení silnicové návsi. Kostel je 26 m dlouhý a 12 m široký.[5] Jedná se o neorientovanou, severojižně situovanou jednolodní stavbu s odsazeným, půlkruhově zakončeným kněžištěm. Osově k němu přiléhá sakristie obdélného půdorysu se zaoblenými rohy. Obdélná loď kostela je na jižní straně ukončena vstupním útvarem s vystupující hranolovou věží a zaoblenými nárožími. Konkávní křídla mezi věží a lodí skrývají točitá schodiště. Fasády jsou členěny vpadlými výplněmi, obsahujícími segmentově zaklenutá okna se šambránami. Vstup do kostela je podvěžím zaklenutým plackou. Kněžiště má klenbu plackou mezi pasy a konchu, také loď je zaklenuta plackami. V jižní části lodi je hudební kruchta, podklenutá plackami. Parapet kruchty nesou pilířové arkády.[3]
Dvoudílný hlavní oltář kostela je původní, se zděným retabulem a obrazem sv. Jakuba Většího od Jana Chambreze. U paty sloupů stojí sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha.[3] Boční oltáře sv. Cyrila a Metoděje a Panny Marie pochází z roku 1881. Součástí výzdoby jsou čtyři cínové klasicistní svícny. Barokní kazatelna je původní. Varhany postavil Josef Hauka z Uherského Hradiště. Kostel byl roku 1899 vymalován bratry Jarošovými.[5]
Kostel původně nesl tři zvony, nejstarší z nich ze 14. století. Ty byly rekvírovány za první světové války. Po válce byly zakoupeny dva nové bronzové zvony, které však byly v roce 1942 opět zabaveny. V současné době ve zvonici visí zvony Jakub a Marie z roku 1968, jejich autorem je zvonařská dílna Dytrychová.[5]
Reference editovat
- ↑ farnost Nikolčice [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-19]. Identifikátor záznamu 146227 : kostel sv. Jakuba Staršího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 669–670.
- ↑ KONEČNÝ, Michal. "Civilní architektura" ve službách státu. Teoretická východiska, instituce, styl a tvůrci na Moravě 1750-1840.. Brno, 2014 [cit. 2017-02-19]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 116. Dostupné online.
- ↑ a b c Informace o naší farnosti [online]. Farnost Šitbořice [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
Literatura editovat
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 669–670.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
