Kostel Narození Panny Marie (Starý Plzenec)
Kostel Narození Panny Marie je římskokatolický chrám ve městě Starý Plzenec v okrese Plzeň-město. Kostel včetně renesanční výklenkové kapličky z roku 1560 a ohradní zdí je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Původně gotický kostel pochází z poloviny 14. století, později byl renesančně a barokně upravován.
| Kostel Narození Panny Marie ve Starém Plzenci | |
|---|---|
 kostel Narození Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-město |
| Obec | Starý Plzenec |
| Souřadnice | 49°42′10,8″ s. š., 13°28′10,2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | Plzeň-jih |
| Farnost | Starý Plzenec |
| Zasvěcení | narození Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | polovina 14. stol. |
| Další informace | |
| Ulice | Třebízského náměstí |
| Kód památky | 16904/4-462 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jde o farní kostel farnosti Starý Plzenec.[2] Kolem kostela býval do poloviny 19. století hřbitov, vedle kostela je renesanční budova fary.[3]
Historie editovat
Dle legendy je založení kostela připisováno pražskému biskupovi sv. Vojtěchovi. Roku 992 byl kostel dle legendy založen a v témže roce bylo ke kostelu přivedeno 12 mnichů benediktinského řádu, kteří po krátké době přešli do břevnovského kláštera.
V západní zdi nynějšího kostela se zachovaly zbytky stavebních prvků prvního kostela Panny Marie, podle kterých se odhaduje, že se jednalo o menší jednolodní obdélníkovou románskou stavbu, která byla pravděpodobně zničena roku 1280 žoldnéři Oty Braniborského. V roce 1351 byla dokončena stavba gotického kostela, který nastavil původní románskou stavbu. Kostel měl již nynější tvar a na svou dobu šlo o velmi honosnou a nákladnou stavbu. O něco později, nicméně stále ještě ve 14. století, byla připojena sakristie a mohutná gotická věž, která byla o něco nižší než ta dnešní.
Presbytář byl před rokem 1351 vyzdoben gotickými freskami, 28 výjevy christologického cyklu z Nového zákona, které se zachovaly, zčásti přemalované ve třetí čtvrtině 15. století. Restauroval je Gustav T. Miksch.[4] Během husitských válek byl kostel vypálen a vypleněn. Fresky na jižní straně a na klenbě pocházejí z konce 15. století.[5] Zničená střecha byla opravena a opatřena novým gotickým krovem, který byl, jako unikátní technická památka, zachován dodnes. Jinak se z gotického vybavení kostela nedochovalo nic.
Po roce 1547 se kostel stal farním. Prvním farářem zde byl Jiřík, syn rytíře Jiřího Kokořovce z Kokořova. Největší stavební úpravou byla přestavba lodi kostela. Gotická věž byla po odstranění dřevěné věže zvýšena renesanční cihlovou nástavbou. V roce 1695 došlo k dalším výraznějším stavebním úpravám. Hrabě Jan Jindřich Kokořovec, vnuk Karla Kokořovce, dal svůj farní kostel rozšířit o další dvě postranní prostory. Hlavní oltář s portálovou architekturou a sochami sv. Václava, Vojtěcha, Ludmily, Markéty a archanděla Michaela má uprostřed obraz Narození Panny marie, údajně z roku 1668.[5] Ve stejné době sem byl osazen také barokní oltář s obrazem archanděla Michaela a na kruchtu skříň varhan se sochou sv. Pavla. Dále byly pořízeny dva boční oltáře, které se koncem 19. století rozpadly a byly nahrazeny novými novogotickými. V době barokních úprav v letech 1692–1712 byl v kostele farářem místní rodák Jakub Jan Lenk. Ten v roce 1699 věnoval spolu s kostelníkem Janem Aškanem kostelu bronzový zvon, který ulil zvonař Štefan Prickveit. K jeho zavěšení byla zhotovena nová stolice. Zvon i stolice se zachovaly dodnes a jsou používány.
Přibližně v 50. letech 18. století byla přistavěna k severní straně kostela barokní kaple Božího hrobu. V roce 1858 zdědil celé panství syn Kristiána Vincence, hrabě Arnošt František Waldštejn, a stal se dalším patronem kostela. V roce 1870 byl farní hřbitov přeměněn na park a byly v něm zachovány náhrobky významných osobností, např. Jana Belaniho, ředitele Waldštejnových železáren. V 80. letech 19. století se rozpadly oba barokní oltáře kostela a proto byly roku 1885 z darů věřících pořízeny nové v novogotickém stylu. Ve stejné době byly do kostela umístěny i novogotické zpovědnice. Během první světové války byly z kostela zabaveny dva zvony, z nichž se jeden vrátil. V této době byly do kostela zhotoveny nové lavice, které zhotovila místní truhlářská firma Kratochvíl. V 70. letech 20. století byla opravena helmice věže a pokryta měděným plechem. Hodiny byly nahrazeny hliníkovou kopií.
Bohoslužby editovat
Každou neděli od 9.30 hodin zde probíhá bohoslužba.
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-24]. Identifikátor záznamu 127499 : kostel Narození P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Starý Plzenec [online]. bip.cz [cit. 2014-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Historie. www.farnoststaryplzenec.cz [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění (3), Dodatky, Academia Praha 2006, s. 561
- ↑ a b Umělecké památky Čech 3 (P-Š), red. Emanuel Poche. Academia Praha 1980, s. 421
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Narození Panny Marie na Wikimedia Commons
Literatura editovat
- SOUKUP, Kilbergr, Velichová. Kostely Starého Plzence : Občanské sdružení Hůrka a Radyně, 2009. ISBN 978-80-254-6097-9
