Kostel Narození Panny Marie (Libochovany)

kostel v Libochovanech

Římskokatolický farní[1] kostel Narození Panny Marie v Libochovanech je pseudogotická jednolodní sakrální stavba na malém náměstíčku obce Libochovany na pravém břehu řeky Labe mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Od 24. března 2005 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Kostel Narození Panny Marie
v Libochovanech
Libochovanský kostel Narození Panny Marie
Libochovanský kostel Narození Panny Marie
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Litoměřice
Obec Libochovany
Souřadnice
Kostel Narození Panny Marie v Libochovanech
Kostel Narození Panny Marie
v Libochovanech
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát litoměřický
Farnost Libochovany
Status farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Datum posvěcení 9. června 1895
Světitel Emanuel Jan Křtitel Schöbel
Architektonický popis
Stavební sloh pseudogotika
Výstavba 18931895
Specifikace
Umístění oltáře k jihu
Stavební materiál zdivo
Další informace
Kód památky 101438 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Věž kostela Narození Panny Marie v Libochovanech
 
Průčelí libochovanského kostela Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie stojí na místě původního malého dřevěného kostela ze 14. století. Ten je zmiňován společně s farou v roce 1460, kdy tehdejší majitel obce Mathes von Fiala nechal na dolním konci vsi postavit kapličku Panny Marie s malým zvonečkem.[3]

Současná podoba kostela je z roku 1895, kdy byl objekt v pseudogotickém slohu vystavěn a v 9. června téhož roku vysvěcen.[4] Díky rozsáhlé finanční sbírce a hlavně za vydatné pomoci obyvatel se podařilo stavbu začít a dokončit během dvou let. Patronem kostela byl kníže Adolf Josef Schwarzenberg a hraběnka Marie Antonie Silva-Tarouca. Kostelní zvony byly v první i druhé světové válce rekvírovány ve prospěch armády.[4]

V roce 2009 byla provedena oprava věže kostela a v říjnu téhož roku byly uloženy písemnosti do kopule na střeše kostela. V roce 2010 došlo k opravě střešního pláště kostela a rekonstrukci věžních hodin.

ArchitekturaEditovat

Kostel je vzhledem k době svého vzniku a okolní zástavbě orientován k jihu, věž tedy stojí v severním průčelí. Jedná se o podélný jednolodní kostel s průčelní hranolovitou věží, dvěma transepty, polygonálním presbytářem a přízemní sakristií.[5] Po obou stranách věže je mírně rozšířen o schodiště na kůr kostela a boční kapli. Architektonicky se zachoval se v původním stavu z roku 1895 a také mnoho detailů interiéru zůstalo zachováno.

InteriérEditovat

OltářEditovat

Oltářní obraz a oba obrazy na bočních oltářích jsou signovány: J. Heřman 1894. V některých zdrojích se však objevuje údaj, že autorem oltářního obrazu je litoměřický rodák a zakladatel muzea profesor Franz Krause.[3]

VarhanyEditovat

Varhany jsou velmi cenný nástroj, časný opus (č. 4) později významného a ceněného chebského varhanáře Martina Zause (20. května 1861 – 19. ledna 1905)[3] z počátečního období jeho firmy, která byla založena v roce 1892. Letopočet na firemním štítku hracího stolu (nad klávesnicí) není letopočtem stavby varhan, ale letopočtem založení firmy, což potvrzuje fakt, že kostel byl dokončen v roce 1895. Varhany prošly poslední opravou v roce 2014.

KřtitelniceEditovat

V letech 2013-2014 byla restaurována původní křtitelnice pocházející z období výstavby kostela.[3] Tato kamenná kruhová křtitelnice je zhotovena z jemnozrnného pískovce, z jednoho kusu kamene. Horní část je zdobena akanty, noha křtitelnice kanelurami a patka geometrickým rostlinným motivem. Povrch kamenné modelace je polychromovaný s imitací dvou druhů mramorů. V horním okraji nádoby je vysekán lem, ve kterém je zapuštěna půlkulatá kovová vnitřní nádoba.[6]

LaviceEditovat

Dřevěné kostelní lavice jsou po obou bocích lodi a uprostřed nich je ulička. Tak jako většina ostatního vybavení jsou v pseudogotickém stylu. První lavice jak na pravé, tak i na levé straně mají uzavíratelný přístup z uličky malými vrátky a jsou vypolstrované. Jedná se o patronátní lavice vyhrazené majitelům panství.

OsvětleníEditovat

V roce 2014 byl kostel doplněn vedle původního svíčkového lustru také novými elektrickými lustry. V roce 2016 byl do interiéru umístěn zádušní svícen pro několik desítek malých svíček.

Okolí kostelaEditovat

U kostela stojí na čp. 78 pozdně empírová fara z poloviny 19. století. Jedná se o patrovou budovu se spárovanými lizénami, římsami na konzolách a štukovými výplněmi. Do dvora před farou vedou po stranách hlavní brány ještě dvě menší souměrné branky s tympanony na pilířích. Na náměstí před kostelem stojí na válcovém sloupku z 1. poloviny 19. století (nápis na soklu 1806) socha Panny Marie, která byla obnovena v roce 1932. Při silnici k Řepnici je na kamenném podstavci litinový křížek s letopočtem 1869.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 115. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 481298631 : Kostel Narození Panny Marie, Libochovany. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b c d PLÁNIČKOVÁ, Eliška. Střípka z historie kostela v Libochovanech. Obecní zrcadlo. Září 2014, roč. 7, s. 6. 
  4. a b Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 35. 
  5. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Libochovany (okres Litoměřice), s. 252. 
  6. ŠIROKÁ, Vanda. Restaurátorská zpráva – Restaurování kamenné křtitelnice Libochovany. Praha: vyd. autorka, 2014. 20 s. S. 2. 

Externí odkazyEditovat