Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Úžice)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úžicích je filiální kostel na hřbitově u hlavní silnice uprostřed obce Úžice v kutnohorském okrese Středočeského kraje. Původně románský kostel ze třináctého století patří do sázavské farnosti.
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úžicích | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úžicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Kutná Hora |
| Obec | Úžice |
| Souřadnice | 49°52′20,46″ s. š., 14°58′24,56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | jílovský |
| Farnost | Sázava-Černé Budy |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský barokní |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
| Adresa | Úžice 285 04 Úžice, okres Kutná Hora |
| Oficiální web | Katalog kostelů AP |
| Kód památky | 46289/2-1201 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat-kostel2014.jpg)
Kostel byl podle Anežky Merhautové postaven v románském slohu v první čtvrtině třináctého století (podle Emanuela Pocheho už ve dvanáctém století[1]),[2] ale z původní stavby se dochovala jen severní stěna lodi a věž. Ostatní zdivo lodi je raně gotické, presbytář byl přistavěn až v patnáctém století a raně barokní sakristie ve století sedmnáctém.[1]
První písemná zmínka o kostelu je z roku 1352, kdy byl farním kostelem kouřimského děkanátu. O patronátní právo k němu se dělila vrchnost z Talmberka a Ratají, ale roku 1404 došlo ke sporu o kandidáta na faráře mezi Divišem z Talmberka a králem Václavem IV., který si nárokoval právo na ratajské panství. Úžická fara zanikla během husitských válek a kostel byl od té doby spravován jako filiální z Ratají. Zasvěcení Panně Marii se poprvé objevilo roku 1631. V roce 1787 byla v Úžicích zřízena lokálie a roku 1854 došlo k obnovení fary.[2] Od roku 2009 je kostel spravován z farnosti Sázava-Černé Budy.
V roce 1896 byly kutnohorskou firmou Antonín Mölzer na novém kůru kostela postaveny varhany.
Stavební podoba
editovatV západním průčelí původně drobného tribunového kostelíka stála čtverhranná věž a východ lodi nejspíše ukončovala apsida. Při gotických přestavbách byla loď rozšířena směrem k jihu.[2] Pětiboký presbytář je sklenut jediným polem žebrové klenby. Jednotlivá klenební žebra mají figurálně zdobené patky (některé figury jsou novodobé) a sbíhají se ve svorníku se znakem pánů z Talmberka.[2]
Kromě stavby sakristie byla v baroku zvýšena věž a opatřena bání s lucernou. Do jejího interiéru bylo vestavěno točité schodiště. Omítky fasády byly odstraněny při puristických úpravách v letech 1906–1909. Při nich byla také vyměněna ostění oken presbytáře a vybourána okna ve věži.[2] Většina zařízení je novogotická. Hlavní oltář z roku 1910 zhotovil Josef Krejčík. Ze staršího období pochází rokoková křtitelnice, socha Panny Marie ze druhé poloviny sedmnáctého století a obraz svatého Jana Nepomuckého z poloviny osmnáctého století.[1]
Bohoslužby
editovatPravidelné bohoslužby se zde konají vždy třetí sobotu v měsíci (v letním období od 18.00, v zimním od 16.30), a poutní mše v době svátku Nanebevzetí Panny Marie. Administrátorem je Radim Cigánek.
