Kolesa

část obce Kladruby nad Labem v okrese Pardubice

Kolesa (dříve také Kolesy nebo Kolešov) je malá vesnice, nyní část obce Kladruby nad Labem v okrese Pardubice. Nachází se asi 3 km na sever od Kladrub nad Labem. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 120 obyvatel.[4]

Kolesa
Kolesa čp. 23
Kolesa čp. 23
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKladruby nad Labem
OkresPardubice
KrajPardubický kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel108 (2021)[1]
Katastrální územíKolesa (7,87 km²)
PSČ533 14
Počet domů44 (2011)[2]
Kolesa
Kolesa
Další údaje
Kód části obce68071
Kód k. ú.668079
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolesa je také název katastrálního území o rozloze 7,87 km2.[5]

Historie

editovat

Ves se poprvé připomíná roku 1299 pod latinským tvarem názvu Collessi, když ji král Václav II. spolu s jinými vesnicemi prodal Dětochovi z Třebelovic, majiteli Žiželic a hradu Hořepníka, který tím rozšířil své východočeské panství.[6] Roku 1379 se ves již nazývá česky Kolessa. Etymologie názvu není jednoznačná, Antonín Profous uvažoval o možnostech mezi lesy (kolem lesa), nebo podle majitele Kolesův dvůr.[7]

 
Boží muka

Ve 14. a 15. století ves náležela pod církevní správu kolínského děkanátu a měla svůj farní kostel[8]. Kostel byl za třicetileté války vypálen, fara pak přeložena do Kladrub nad Labem a kostel roku 1699 zbořen. Zvony z něj byly přeneseny do kostela Nejsvětější Trojice v Chlumci nad Cidlinou.[9] Ves rovněž zanikla a obnovena byla teprve počátkem 19. století poté, co byl poplužní dvůr emfyteutickým právem rozprodán na parcely.[10] V roce 1835 měla vesnice Koless 101 obyvatel ve 14 domech, jednu myslivnu a byla přifařena k obci Vápno.[11] V roce 1890 bylo domů již 22 a obyvatel 120.[10]

Památky

editovat
  • kamenná Boží muka z poloviny 19. století
  • Hostinec
  • dřevné roubenky z 19. století

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23. 
  6. Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae II, ed. Josef Emler, Praha 1882, s. 789, č. 1841.
  7. [https://mjc.ujc.cas.cz/search.php Antonín Profous, Místní jména v Čechách II, s. 284
  8. Václav Vladivoj Tomek: Registra decimarum papalium. Praha 1873, s. 59.
  9. Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen, III., Bidschower Kreis, Praha 1835, s. 48
  10. a b OSN IX, 1899, s. 599.
  11. Sommer III, 1835, s. 48

Externí odkazy

editovat