Kohoutek (planetka)

kamenná planetka hlavního pásu planetek

1850 Kohoutek, předběžné označení 1942 EN, je kamenná planetka (asteroid) patřící do rodiny planetek Flora, pohybující se ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek, která má průměr přibližně 6 kilometrů. Objevena byla již v roce 1942, ale definitivní pojmenování získala až v roce 1976. Zvolené jméno je na počest českého astronoma Luboše Kohoutka, který objevil 76 jiných planetek (a kromě toho 5 komet a mnoho planetárních mlhovin sestavených do rozsáhlého katalogu).[3]

Kohoutek (planetka)
Identifikátory
Typplanetka: hlavní pás,
rodina planetek Flora[1]
Označení1850 Kohoutek
Předběžné označení1942 EN · 1949 KD
1953 SH · 1959 GR
1965 AQ
Objeveno
Datum23. března 1942
MístoHeidelberg, observatoř Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl
ObjevitelKarl Reinmuth[2]
Jméno počeský astronom Luboš Kohoutek[3]
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa2,2508 au
Výstřednost0,1257
Perihel1,9679 au
Afel2,5338 au
Perioda (oběžná doba)1233 d
(3,378 a)
Střední denní pohyb0° 17' 30.84°/den
Sklon dráhy 
- k ekliptice4,0510°
Délka vzestupného uzlu68,923°
Argument šířky perihelu190,65°
Střední anomálie63,537°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost12,8[4][5]
12,81±0,09 (R)[6]
12,9[2]
13,26[1]
Rovníkový průměr5,91±0,24 km[4]
6.05 km (výpočet)[1]
7,642±0,086[5][7] km
Perioda rotace3,68±0,01 h[6] d
Albedo0,181±0,018[5][7]
0,24 (předpoklad)[1]
0,383±0,127[4]
Spektrální třídatyp S[1]

Objev planetky editovat

Planetka později pojmenovaná 1850 Kohoutek byla objevena během druhé světové války 23. března 1942 německým astronomem Karlem Reinmuthem na observatoři v Heidelbergu v jihozápadním Německu. Deset dní před tímto objevem bylo těleso pozorováno také na observatoři v Turku ve Finsku. Tato pozorování však nepřispěla k výpočtu dráhy planetky a za začátek jejího pozorovaní se proto považuje objev v Heidelbergu.[8]

Vzhledem k tomu, že k objevu planetky došlo v druhé polovině března, je písmeno „E“ podle dodržovaných pravidel pro předběžné označení planetek chybné. Správně by to mělo být písmeno „F“ (písmeno „E“ naznačuje objev v první polovině března), ale původní chybné přiřazení přetrvalo.

Klasifikace a oběžná dráha editovat

Planetka Kohoutek patří do rodiny planetek Flora, jedné z největších rodin kamenných planetek v pásu planetek. Kolem Slunce obíhá ve vnitřním hlavním pásu ve vzdálenosti od 2,0 do 2,5 AU. Doba oběhu činí 1233 dní (přibližně 3 roky a 5 měsíců). Její oběžná dráha má excentricitu (výstřednost) 0,13 a sklon 4° vůči ekliptice.[2]

Fyzikální parametry editovat

Doba rotace editovat

V prosinci 2014 byla z fotometrických pozorování v pásmu R v rámci Palomar Transient Factory v Kalifornii (astronomický výzkumný program) získána rotační světelná křivka planetky Kohoutek. Na základě analýzy této světelné křivky byla stanovena rotační perioda 3,68 hodiny s variací jasnosti 0,31 magnitudy (U=2).[6]

Průměr a albedo editovat

Podle měření, která provedla sonda NASA vybavená infračerveným teleskopem, pojmenovaná WISE: Wide-field Infrared Survey Explorer, včetně navazujícího projektu NEOWISE, planetka Kohoutek má průměr mezi 5,91 a 7,64 kilometru a její povrch má albedo mezi 0,181 a 0,383.[7][4][5] Collaborative Asteroid Lightcurve Link předpokládá albedo 0,24. Tato hodnota byla odvozena podle planetky Flora, což je planetka typu S (kamenná, angl. stony) a největší člen stejnojmenné rodiny planetek. Collaborative Asteroid Lightcurve Link dále vypočítal průměr 6,05 kilometru a absolutní hvězdnou velikost 13,26.[1]

Pojmenování na počest editovat

Tato planetka byla pojmenována na počest českého astronoma Luboše Kohoutka (1935–2023), bývalého dlouholetého pracovníka hvězdárny v Hamburku-Bergedorfu, pilného pozorovatele a objevitele mnoha planetek, komet a planetárních mlhovin. Pokud jde o komety, nejznámější je dlouhoperiodická Kohoutkova kometa, kterou objevil v roce 1973 a která si získala velkou mediální pozornost. Dále zejména krátkoperiodická 75D/Kohoutek nebo 76P/West-Kohoutek-Ikemura a další komety. Zásadně přispěl k poznání také v oblasti planetárních mlhovin a emisních čar hvězd (mnoho planetárních mlhovin objevil a sestavil jejich rozsáhlý katalog, který je nejcitovanějším dílem českých astronomů).[3]

Objevil celkem 76 planetek (viz jejich seznam) a zasloužil se o to, že mnoho jím objevených planetek získalo jména po významných českých osobnostech (Hus, Komenský, Masaryk, Palach, Neruda, Čapek, Smetana, Dvořak, Janáček, Martinuboh, Voskovec-Werich, LubosPerek, Grygar) nebo česká zeměpisná či osobní jména (Moravia, Jarmila, Hynek). Proto bylo rozhodnuto, že na jeho počest byla pojmenována planetka, kterou objevil Karl Reinmuth v Heidelbergu.[3] Oficiální rozhodnutí o pojmenování planetky 1850 Kohoutek zveřejnilo Minor Planet Center 20. února 1976 (dokument M.P.C. 3935).[9]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1850 Kohoutek na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f LCDB Data for (1850) Kohoutek [online]. Asteroid Lightcurve Database (LCDB) [cit. 2017-04-07]. Dostupné online. 
  2. a b c JPL Small-Body Database Browser: 1850 Kohoutek (1942 EN) [2017-06-05 last obs.]. Jet Propulsion Laboratory [cit. 2017-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 September 2020. 
  3. a b c d SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names – (1850) Kohoutek. Berlin, Heidelberg: Springer, 2007. ISBN 978-3-540-00238-3. DOI 10.1007/978-3-540-29925-7_1851. Kapitola (1850) Kohoutek, s. 148. 
  4. a b c d MASIERO, Joseph R.; MAINZER, A. K.; GRAV, T.; BAUER, J. M.; CUTRI, R. M.; NUGENT, C.; CABRERA, M. S. Preliminary Analysis of WISE/NEOWISE 3-Band Cryogenic and Post-cryogenic Observations of Main Belt Asteroids. The Astrophysical Journal Letters. November 2012, s. 5. Dostupné online [cit. 7 April 2017]. DOI 10.1088/2041-8205/759/1/L8. S2CID 46350317. Bibcode 2012ApJ...759L...8M. arXiv 1209.5794. 
  5. a b c d MAINZER, A.; GRAV, T.; MASIERO, J.; HAND, E.; BAUER, J.; THOLEN, D.; MCMILLAN, R. S. NEOWISE Studies of Spectrophotometrically Classified Asteroids: Preliminary Results. The Astrophysical Journal. November 2011, s. 25. DOI 10.1088/0004-637X/741/2/90. Bibcode 2011ApJ...741...90M. arXiv 1109.6407. 
  6. a b c CHANG, Chan-Kao; LIN, Hsing-Wen; IP, Wing-Huen; PRINCE, Thomas A.; KULKARNI, Shrinivas R.; LEVITAN, David; LAHER, Russ. Large Super-fast Rotator Hunting Using the Intermediate Palomar Transient Factory. The Astrophysical Journal Supplement Series. December 2016, s. 13. DOI 10.3847/0067-0049/227/2/20. Bibcode 2016ApJS..227...20C. arXiv 1608.07910. 
  7. a b c MASIERO, Joseph R.; MAINZER, A. K.; GRAV, T.; BAUER, J. M.; CUTRI, R. M.; DAILEY, J.; EISENHARDT, P. R. M. Main Belt Asteroids with WISE/NEOWISE. I. Preliminary Albedos and Diameters. The Astrophysical Journal. November 2011, s. 20. Dostupné online [cit. 8 September 2016]. DOI 10.1088/0004-637X/741/2/68. S2CID 118745497. Bibcode 2011ApJ...741...68M. arXiv 1109.4096. 
  8. 1850 Kohoutek (1942 EN) [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  9. SCHMADEL, Lutz D. Dictionary of Minor Planet Names – Addendum to Fifth Edition (2006–2008). Berlin, Heidelberg: Springer, 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-642-01964-7. DOI 10.1007/978-3-642-01965-4. Bibcode 2009dmpn.book.....S. Kapitola Appendix – Publication Dates of the MPCs, s. 221. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat