Wikipedie

Knihovna Ústeckého kraje

vědecká knihovna v Ústí nad Labem

Knihovna Ústeckého kraje (KUK), do roku 2022 Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, je veřejná knihovna v Ústeckém kraji. Fondy knihovny jsou univerzální. Knihovna shromažďuje i dokumenty regionálního charakteru. Zřizovatelem instituce je Ústecký kraj.

Knihovna Ústeckého kraje, příspěvková organizace
StátČeskoČesko Česko
PolohaÚstí nad Labem, Česko
Souřadnice50°39′45″ s. š., 14°2′37″ v. d.
Typveřejná knihovna
Založena1945
Zřizovací listina/zákon5.9.2001
Knihovní fond
Knihovní fond735 000 (rok 2015)
Povinný výtiskregionální povinný výtisk
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé10 668 (rok 2015)
Další informace
ŘeditelMgr. Jana Linhartová
Webové stránkyhttps://www.knihovnauk.cz
Telefon+420 475 209 126
SiglaULG001
IČO00083186 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie knihovny

editovat

Historie v bodech

editovat
  • 1945 – vznik Městské veřejné a studijní knihovny v ulici Prokopa Diviše č. 12 v Ústí nad Labem
  • 1946 – knihovna mění název na Ústřední knihovna města Ústí nad Labem
    • stěhuje se do bývalé Foustkovy kavárny v Revoluční ulici č. 4
    • otvírá první pobočku v Předlicích
  • 1949 – začíná půjčovat v budově ve Velké Hradební 49, kde její část sídlí dosud
  • 1951 – začíná plnit funkci krajské lidové knihovny
  • 1953 – dochází k přejmenování na Krajskou knihovnu Maxima Gorkého
  • 1958 – zřizovatelem je opět město
  • 1963 – zřizovatelem je krajský národní výbor
  • 1979 – změněn název knihovny na Státní vědecká knihovna Maxima Gorkého
    • přiznáno právo na příjem povinných výtisků knih
  • 1990 – do majetku knihovny převedena budova bývalé vily Hanse Weinmanna ve Vladimírské ulici (nyní Winstona Churchilla) č. 3
    • z názvu se vypouští jméno ruského spisovatele
  • 1991 – zřizovatelem je ministerstvo kultury
  • 1993 – knihovna rozdělena do dvou budov
  • 1996 – dokončena přístavba ve Velké Hradební 45
  • 2000 – vybudována půdní vestavba v budově Winstona Churchilla č. 3
  • 2001 – zřizovatelem se stává Ústecký kraj
    • dochází k přejmenování na Severočeskou vědeckou knihovnu v Ústí nad Labem
  • 2009 – dokončena projektová dokumentace a vydáno stavební povolení na přestavbu objektu bývalého učiliště spojů v ulici Na Schodech na Evropskou knihovnu[1]
  • 2019 – dokončena rekonstrukce budovy ve Velké Hradební 49 v rámci které vzniká i kavárna Café Novel[2]
  • 2022 – 1. února se pro veřejnost otevřel nový knihovní Depozitář, ten vznikl jako náhrada za některé sklady knihovny rozeseté po městě
  • 2023 – knihovna mění jméno na Knihovna Ústeckého kraje

Fond

editovat

Knihovna má univerzální fond. V dřívějším období se specializovala na akvizici publikací o životním prostředí a výtvarném umění, od roku na akvizici cestovních průvodců a map. Nově nakupuje DVD s českými a zahraničními filmy a deskové hry. Mezi nejhodnotnější fondy patří sbírka regionální literatury, významná je i sbírka staré šachové literatury, včetně knihy vydané v roce 1584. Ke 31. prosinci 2012 zahrnoval fond knihovny 815 451 dokumentů.[3]

Automatizace

editovat

Na počátku 90. let se v knihovnách začalo experimentovat s automatizací knihovnických procesů. V SVKUL byly zakoupeny první dva počítače a knihovnický software CDS/ISIS. Od června 1993 byl v provozu automatizovaný výpůjční systém kompaktních disků v hudebním oddělení, vytvořený v softwaru FoxPro, a rok poté nainstalován knihovnický software Tinlib (později přejmenovaný na T Series). Od května 1996 vystavovala knihovna své stránky s doménou svkul.cz. Od prosince 2004 jsou hlavní budovy knihovny propojeny optickými vlákny. V r. 2006 byl vybrán nový knihovní systém Clavius SQL verze MS SQL 2005 a došlo ke konverzi dat ze systému T Series. V roce 2008 byla dokončena automatizace výpůjčního protokolu na pobočkách. Od roku 2019 funguje automat na navrácení vypůjčených knih a dokumentů v budově ve Velké Hradební.[4]

Služby

editovat
 
Lidová část v ulici Winstona Churchilla v bývalé Weinmannově vile
 
Budova ve Velké Hradební 49 po rekonstrukci

Informační a rešeršní služby

editovat

Uživatelé mohou dotazy podávat osobně, telefonátem nebo emailem.

Knihovna má přístup do databází: ASPI, ČSN online, TamTam, EBSCO a Naxos Music Library. Do databází EBSCO a Naxos Music Library lze vstupovat i z počítačů mimo knihovnu. Dále SVKUL vytváří svou vlastní bázi regionálních osobností a přispívá do článkové databáze.

Internetové služby

editovat

Uživatelé knihovny mohou internet využívat v budovách:

  • Velká Hradební 49: všeobecná studovna (7 počítačů), studovna časopisů (3 počítače), regionální studovna (1 počítač)
  • W. Churchilla 3: oddělení pro děti a mládež (3 počítače), hudební oddělení (5 počítačů), oddělení anglické literatury (2 počítače)
  • Na všech pobočkách knihovny

Regionální funkce

editovat

Knihovna vykonává poradenskou a konzultační činnost pro knihovny Ústeckého kraje, vypracovává metodické plány, vede statistiku knihovnických činností. Zajišťuje vzdělávání knihovníků, statistické výkaznictví, servis automatizovaného knihovního systému.

Pověřené knihovny v Ústeckém kraji

Akce knihovny

editovat

Knihovna pořádá exkurze, přednášky, besedy, výstavy, akce pro rodiny s malými dětmi, studenty i seniory.

Oddělení a pobočky

editovat

V roce 2020 fungovala knihovna na několika místech. V ulici Velká Hradební sídlí vědecká část v budově vily Carla Hermanna Wolfruma a přístavbě z 90. let. Lidová část pak sídlí v bývalé vile Hanse Weinmanna v ulici Winstona Churchilla č.p. 3. Krom toho existovaly následující pobočky[5]:

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Historie | Knihovna Ústeckého kraje. www.knihovnauk.cz [online]. [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ OBRAZEM: Otevřeno! Severočeská vědecká knihovna Po rekonstrukci prokoukla. Návštěvníkům nabídne kavárnu a moderní zázemí. e-deniky.cz [online]. 2019-04-30 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Fondy SVK UL [online]. [Ústí n.L]: SVKUL, rev. 30. 06. 2013 [cit. 2014-01-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Návratový automat [online]. Severočeská vědecká knihovna [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Oddělení a pobočky [online]. Severočeská vědecká knihovna [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Severočeská vědecká knihovna (Ústí nad Labem, Česko). Ústecká veřejná knihovna 1945–1995. [zpracoval kolektiv pracovníků Státní vědecké knihovny v Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem : Státní vědecká knihovna, 1995. 30 s., [14] s. obr. příl. :, il., portréty . ISBN 80-7055-044-9 (brož.).
  • Ústecká veřejná knihovna 1945–2005. [sestavil Aleš Brožek ; foto Aleš Brožek ... et al.]. Ústí nad Labem : Severočeská vědecká knihovna, 2005. 40 s. :, il. (převážně barev.). Název z obálky . ISBN 80-7055-127-5 (brož.).
  • Ústecká veřejná knihovna 1945–2015. [sestavil Aleš Brožek ; foto archiv knihovny]. Ústí nad Labem : Severočeská vědecká knihovna, 2015. 66 s. :, il. (převážně barev.). Název z obálky . ISBN 978-80-7055-212-4 (brož.).

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Knihovna_Ústeckého_kraje&oldid=24331783“