Klapská tabule
Klapská tabule je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Hazmburské tabule, ležící v okresech Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji.
Klapská tabule | |
---|---|
Vrch Hazmburk se zříceninou hradu | |
Nejvyšší bod | 429 m n. m. (Hazmburk) |
Rozloha | 174,5 km² |
Nadřazená jednotka | Hazmburská tabule |
Sousední jednotky | Dolnooharská niva Oharská niva Bohušovická rovina České středohoří |
Podřazené jednotky | Chotěšovská tabule Slatinská tabule Hnojnická tabule |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | slínovec, jílovec, vápenec, čedič |
Povodí | Ohře, Labe |
Souřadnice | 50°26′26″ s. š., 13°59′36″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a sídla
editovatÚzemí okrsku se nachází zhruba mezi sídly Lovosice a Třebenice (na severu), Brozany nad Ohří (na východě), Libochovice a Koštice (na jihu), Obora (na jihozápadě) a Libčeves (na severozápadě). Uvnitř okrsku leží jen obce, např. titulní Klapý.[1]
Charakter území
editovatOkrsek zahrnuje chráněná území CHKO České středohoří (část na SZ), NPP Kamenná slunce, PP Koštice, PP Třtěnské stráně.[2]
Geomorfologické členění
editovatOkrsek Klapská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB–1A–1) náleží do celku Dolnooharská tabule a podcelku Hazmburská tabule. Dále se člení na podokrsky Chotěšovská tabule na východě, Slatinská tabule uprostřed a Hnojnická tabule na západě.[3]
Tabule sousedí s dalšími okrsky Dolnooharské tabule (Dolnooharská niva na jihozápadě, Oharská niva na jihovýchodě a Bohušovická rovina na severovýchodě) a s celkem České středohoří na severu a západě.[2]
Významné vrcholy
editovatNejvyšším vrcholem Klapské tabule, potažmo celé Hazmburské tabule, je Hazmburk (429 m n. m.).
- Hazmburk (429 m), Slatinská tabule
- Baba (306 m), Hnojnická tabule
- Syslík (285 m), Hnojnická tabule
- Přední vršek (279 m), Hnojnická tabule
- Rohatec (264 m), Slatinská tabule
- Jiřetín (252 m), Slatinská tabule
- Humenský vrch (246 m), Chotěšovská tabule
- Průhon (241 m), Chotěšovská tabule
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Klapská tabule na Mapy.cz
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.