Klášterní komplex paulínů (Šaštín-Stráže)

Klášterní komplex paulínů (Šaštín-Stráže)
	Bazilika Šaštín-Stráže
Základní informace
Sloh	baroko
Výstavba	18. století
Poloha
Adresa	Trnavský kraj, Šaštín-Stráže, Slovensko
Souřadnice	48°38′19,57″ s. š., 17°8′33,06″ v. d.
	Klášterní komplex paulínů (Šaštín-Stráže)
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášterní komplex Paulínů ve městě Šaštín-Stráže je památkový komplex sakrálních budov tvořený zejména bazilikou Sedmibolestné Panny Marie, budovy paulínského kláštera, Kaplí Sedmibolestné Panny Marie, ke klášteru patřícími hospodářskými stavbami, sousoším na podstavci - Šaštínska pieta, sousoším na trojičním sloupu a přilehlou historickou zelení. Výstavba komplexu je spojena se sochu Panny Marie Sedmibolestné, která byla podle kanonického vyšetření a z příkazu ostřihomského arcibiskupa Imricha Esterházyho 10. listopadu 1732 prohlášena za zázračnou.^[1] 2. dubna 1733 přišli do Šaštína zástupci Pavlínů s cílem postavit pro sochu Panny Marie Sedmibolestné poutní chrám a klášter pro jejich řád. 11. června 1991 vláda SR vyhlásila Klášterní komplex Paulínů s poutním chrámem Panny Marie Sedmibolestné za národní kulturní památku. V registru je pod číslem ÚZPF 752.^[2]

Budovy patřící do komplexu editovat

Bazilika Sedmibolestné Panny Marie editovat

Klášterní náměstí č. 14. Chrám je postaven v pozdněbarokním slohu. Jeho hrubá stavba byla dokončena roku 1748, autorem fresek je c. k. dvorní malíř, freskař Jean Joseph Chamant a vytvořil je roce 1757. Boční oltáře zdobí obrazy namalované J. L. Kräckerem. Hlavní oltář z červeného mramoru projektoval císařský stavitel F. A. Hildebrandt. Kostel má délku 62 metrů, šířku 23 metrů a výšku 26 metrů. Hlavní loď je vysoká 13 metrů. Věže byly zvýšeny roce 1864 hodonínským stavitelem Josefem Bártou, do té doby byly do výšky střechy. Slavnostní svěcení chrámu se konala 15. srpna 1764, kdy byla přenesena socha Sedmibolestné Panny Marie na hlavní oltář. Svěcení se zúčastnili nejvyšší představitelé monarchie, císařovna Marie Terezie a její manžel František Štefan Lotrinský. 27. června 1964 povýšil papež Pavel VI. Chrám na Baziliku minor. 15. září 1997 bylo slavnostně otevřeno Mariologické muzeum Slovenské národní svatyně v Šaštíně-Stráže. Otevřel ho kardinál Tomko.

Kaple Sedmibolestné Panny Marie editovat

Klášterní náměstí č. 18.

Kaple má trojúhelníkový půdorys, postavili ji v roce 1654, stojí na severovýchodní straně bočního průčelí baziliky v místě vyslechnuté modlitby Angely Bakičové. Byla v ní původně umístěna milostivá socha Piety. Pietu na hlavní oltář baziliky přenesli v roce 1764.

Pavlínsky klášter editovat

Klášterní náměstí č. 18.

Pozdněbarokní komplex kláštera, spojený s bazilikou, byl postaven v letech 1733-1786.

Hospodářská budova editovat

Klášterní náměstí č. 14.

Je postavena do tvaru C. Stavba probíhala ve stejném období jako stavba samotného kláštera. Ukončena byla roku 1764 a je také v pozdně barokním slohu.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice editovat

Klášterní náměstí

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je prací trnavského kamenického mistra Josefa Habenichta který ji roce 1821 postavil na Klášterním náměstí.

Šaštínska Pieta editovat

Klášterní náměstí

Sousoší Panny Marie s Kristem v náručí na podstavci. Nachází se v parku, severně od fasády baziliky. Pochází z roku 1883, je v slohu lidového klasicismu.

Historická zeleň editovat

V okolí komplexu je park, jehož sadová úprava pochází z konce 19. století.

Historie editovat

1564- Angelika Bakičová, manželka hraběte Imricha krickova, majitele Šaštinského panství dala zhotovit sochu Sedmibolestné Panny Marie z díků za slyšení proseb. Později byla postavena pro sochu trojhranná kaple, stojící na původním místě dodnes.
1654 - během Tureckých válek je socha přemístěna do czoborovského zámku do kaple sv. Imricha.
1710 - po ústupu tureckých vojsk je vrácena na původní místo, aby se k ní mohli scházet věřící z okolí.
1732 - socha je 10. listopadu prohlášena za svatou. Toto se událo po kanonickém vyšetření, ke kterému dal příkaz ostřihomský arcibiskup Imrich Esterházy a je dána do opatrování Šaštinskému faráři - děkanovi Janu Schön.
1733 - do Šaštín přišli 2. dubna Paulíni, poté co si provinciál jejich řádu František Rosa vymohl, aby socha přešla pod jejich péči. Zavázali se postavit poutní chrám a klášter. Najat na to byl císařský architekt Ján Damiáni, chtěl ho poastavit nad místem původní kaple, kde však bylo mokré podloží. Na základy nestačily ani 8 stop dlouhé dřevěné piloty, na které se měli postavit základy pod kamennou stavbu. Nakonec bylo přistoupeno k návrhu na umístění a řešení stavby od rodáka z Trnavy Matěje Vépyho.
1736 - po tříletých přípravách a sporech o návrzích se 10. července uskutečnilo posvěcení základního kamene
1748 - ukončení hrubé stavby v pozdněbarokním slohu a zastřešení.
1751 - zastřešení kláštera
1757 - vyzdobení chrámu freskami na stropě a nad bočními oltáři, které namaloval Jean Joseph Chamant. Obrazy na bočních oltářích namaloval J. L. Kracker
1760 - pokračování ve vnitřní výzdobě podle návrhu císařského stavitele Františka Antonína Hildebranta. Podle jeho návrhů jsou postaveny i hlavní oltář, na stavbu kterého byl použit červený mramor a také průčelí chrámu.
1762 - slavnostní svěcení chrámu se konalo 12. srpna za účasti ostřihomského arcibiskupa Barkóczyho, císařského manželského páru Marie Terezie a Františka Lotrinského, velkého počtu duchovních a poutníků. Následně byla 15. srpna slavnostně přenesena socha Panny Marie na hlavní oltář.
1786 - zrušení Řádu Paulínů císařem Josefem II., po kterém chrám přechází do správy šaštinského faráře Jakuba Schneidera
1924 – 8. září přišli do kláštera saleziáni, kteří v něm zřídili Výchovný ústav pro kněze. Také provedli náročnou obnovu objektu.
1926 – 31. října jsou posvěcené čtyři nové zvony
1928 - posvěcení velkého národního zvonu Sedmibolestné, jehož hmotnost je 4.745 kg.
1950 - vyhnání Saleziánskeho řádu z kláštera, ve kterém byly z větší části zřízeny sklady
1964 – 27. června je chrám povýšen papežem Pavlem VI. na Baziliku minor
1990 - koncem února se vracejí do kláštera Saleziáni, což se událo, s malou přestávkou v letech 1968 - 70, po čtyřiceti letech od jejich vyhnání komunistickým režimem
1991 - začíná se pracovat na obnově celého komplexu, který je 11. června prohlášen za národní kulturní památku. Také 1. prosince začíná fungovat Gymnázium Dona Boska
1995 – papež Jan Pavel II. během své druhé pastorační návštěvy Slovenska navštěvuje 1. července Baziliku