Klášter minoritů (Staré Město)
Klášter minoritů na Starém Městě při kostele sv. Jakuba je původně gotický objekt a s datem založení mezi roky 1228–1232 je jedním z nejstarších klášterů v českých zemích. Nachází se na Starém Městě pražském v městské části Praha 1 v ulici Malá Štupartská čp. 635/6.
| Klášter minoritů v Praze na Starém Městě | |
|---|---|
.jpg) Pohled z rajského dvora na Baziliku svatého Jakuba Většího | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha Staré Město |
| Ulice | Malá Štupartská, Jakubská a Masná |
| Souřadnice | 50°5′18,83″ s. š., 14°25′28,35″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Minorité |
| Založení | kolem roku 1232 |
| Znak |  |
| Odkazy | |
| Kód památky | 38198/1-29 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrám i klášter patří mezi významné historické památky Prahy. Nacházejí se zde architektonické styly od gotiky až po vrcholné baroko. Od roku 1958 je klášter s kostelem kulturní památkou.[1]
Dějiny kláštera
editovat
Klášter vznikl při kostele sv. Jakuba Většího po roce 1228, snad v roce 1232 nebo 1233. Minorité (řád menších bratří františkánů) získali zdejší dvorec od krále Václava I. a záhy začali s přestavbou objektu na klášter. Výstavba ve slohu gotiky v její rané a vrcholné fázi probíhala v několika etapách až do sedmdesátých let 14. století, protože v roce 1316 klášter postihl ničivý požár. Ve 14. století zaujímal komplex minoritů rozsáhlou plochu, součástí byla také zahrada a „suchý“ mlýn poháněný koňským zápřahem.[2]
Klášter v průběhu 13. a 14. století podporovali sami čeští panovníci, zřejmě nejvýznamnější událostí v rámci českých dějin pak byla v roce 1311 svatební hostina českého krále Jana Lucemburského se svou nastávající manželkou, českou královnou Eliškou Přemyslovnou, a roku 1337 s Beatrix Bourbonskou.[3]
V době husitského plenění byl jako jeden z mála českých klášterů ušetřen, ale ani po skončení husitských válek nebyla ekonomická situace příliš dobrá. Řád byl po návratu do objektu nucen část budov pronajmout či prodat. Dalšího stavebního rozvoje a renesančních úprav se klášter dočkal až na konci 16. století.[2]
Po roce 1620 začali minorité klášter přestavovat a upravovat v raně barokním stylu. Práce trvaly až do šedesátých let 17. století. Hlavním důvodem stavebních úprav byly vzdělávací a misijní úkoly řádu v procesu rekatolizace Čech. V roce 1622 zde založili bohosloveckou kolej sv. Bonaventury.[2]
Roku 1689 kostel a část kláštera vyhořela a k dalšímu požáru kláštera došlo roku 1754. Poté byl v letech 1754–1767 opraven v pozdně barokním slohu.[2] V roce 1784 došlo ke zrušení kláštera a část budov byla prodána.
Ve čtyřicátých letech 20. století se začalo s rekonstrukcí zbývajících budov a významná část rekonstrukce byla provedena v osmdesátých letech 20. století.[2]
Popis
editovat
Původně poměrně rozsáhlý komplex budov při chrámu sv. Jakuba se do dnešních dnů zachoval jen částečně. Součástí areálu je také zahrada Hortus Angelicus.
Z ulice kryjí vchod do ambitu cenné dveře z roku 1665 s řezbami sv. Františka a sv. Antonína Paduánského. Dochovanou část tvoří budovy kolem obdélníkového rajského dvora. V rajském dvoře je umístěna studna. Ve středověku se jednalo o tzv. suchou studnu, která nikdy nezamrzala. Část dvorních fasád je tvořena gotickými a barokními arkádami s půlkruhovými oblouky. Nejstarší část stavby tvoří románské sklepení.
Jižní a západní část ambitu vznikla po barokní přestavbě. Západní část představuje unikátní dvojlodní prostor klenutý křížovými žebrovými klenbami. Netypická dispozice podobná honosné vstupní síni dává tušit, že klášter sloužil i jako královské či šlechtické sídlo. Tento prostor byl v minulosti otevřen arkádami do ulice. Při archeologickém výzkumu se prokázalo, že stejnou dispozici měla před požárem z roku 1689 i východní strana ambitu. Na východě přiléhá k ambitu původně gotická kaple sv. Anny z roku 1323, později barokně přestavěná.[4] Na severu se nachází barokní zimní refektář (Sál Jana Lucemburského) a nad ním je umístěn letní refektář. Severní část konventu, obsahující zbytky raně gotických kleneb byla přestavěna klasicistně a od roku 1841 sloužila vzdělávacím činnostem. Interiéry zdobí fresky z třicátých let 18. století od Františka Vogety, inspirované životem sv. Františka z Assisi.[3]
Reference
editovat- ↑ klášter minoritů u kostela sv. Jakuba - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Klášter minoritů s kostelem sv. Jakuba Většího - popis kláštera, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2025-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Klášter minoritů sv. Jakuba v Praze [online]. [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha: Panorama, 1985. S. 190–193
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter minoritů Praha na Wikimedia Commons - Dějiny staroměstského konventu na stránkách Provincie Řádu minoritů v ČR
- Historie konventu na stránkách Konventu minoritů v Praze Archivováno 5. 10. 2016 na Wayback Machine.
