Klášter křižovníků (Most)
Klášter křižovníků v Mostě existoval v letech 1227–1950, a to postupně jako klášter dvou řádů: řádu rytířů strážců Božího hrobu v Jeruzalémě v letech 1227–1253 a křižovníků v červenou hvězdou v letech 1253–1950 ve městě Most.
| Klášter řádu rytířů strážců Božího hrobu v Jeruzalémě ve městě Most | |
|---|---|
_01.jpg) Špitální kaple Svatého Ducha v Mostě | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Most |
| Souřadnice | 50°31′42,96″ s. š., 13°38′35,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Řád Božího hrobu |
| Založení | 1227 |
| Zrušení | 1253 |
| Mateřský klášter | zderazský klášter v Praze |
| Znak |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křižovníci v červeným křížem
editovat(latinsky) Fratres cruciferi Dominici sepulchri Hierosolymitani
Nynější Most patříval starému českému rodu Hrabišiců. Jeden z jeho členů, Kojata IV., odkázal 22. července 1227 město Most v kaplí sv. Václava i se vším příslušenstvím křižovníkům na Zderaze. Ale asi roku 1237 zabral celé toto zboží král Václav I. a na vrchu nad tehdejší vsí postavil hrad Hněvín (německy Landeswarte). Brzy potom, nejdéle roku 1253, přešla kaple sv. Václava i se špitálem z rukou křižovníků v červeným křížem do majetku a správy křižovníků v červenou hvězdou.
Křižovníci v červenou hvězdou
editovat| Klášter křižovníků v červenou hvězdou ve městě Most | |
|---|---|
 Špitální komplex starého Mostu | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko |
| Místo | Most |
| Základní informace | |
| Řád | Křižovníci v červenou hvězdou |
| Založení | 1253 |
| Zrušení | 1950 |
| Znak |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V Mostě získali křižovníci v červenou hvězdou roku 1253 kapli sv. Václava a špitál s komendou, který patřil dříve křižovníkům s červeným křížem. Roku 1280 dostala komenda v Mostě od pražského měšťana Volflima (psáno též Wobolin) Nemilkov. Mostecká komenda přetrvala i husitské bouře a kolem roku 1580 získala kostel ve Zlatníkách. V pozdější době získala statek Taschenberg s Chanovem, Nemilkovem, Sedlcem a částí Braňan, Koporče a Kaštic. Zakládací listina komendy shořela roku 1639 spolu s archivem, takže pro nejstarší období chybějí přímé doklady. Zbývá ještě dodat, že ve druhé polovině 16. století byl mostecký komtur vizitátorem zahražanského kláštera magdalenitek.
Působení křižovníků v mostecké duchovní správě
editovatKomenda unikla za Josefa II. sekularizaci a trvala nepřetržitě až do roku 1950. Od roku 1793 působili křižovníci s červenou hvězdou v duchovní správě farnosti Most – extra urbem prakticky až do 15. září 1957, kdy odešel křižovník Václav Truxa do Litoměřic. K návratu křižovníků do Mostu došlo 1. srpna 2019, kdy byl ustanoven za děkana farnosti – děkanství Most – in urbe křižovník Leo Gallas.[1] Ten byl 11. srpna 2019 za přítomnosti velmistra řádu Josefa Šedivého v mosteckém kostele sv. Václava uveden do úřadu.[2]
- Duchovní správci špitální kaple jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Most – extra urbem a od 2. poloviny 20. století na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Most – in urbe.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2021.
- ↑ FAUSTUS, Dominik. Nový mostecký děkan se ujal úřadu [online]. Biskupství litoměřické, 2019-08-12 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
Literatura
editovat- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 135-136.
Související články
editovat- Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze
- Římskokatolická farnost Most - extra urbem
- Špitál svatého Ducha (Most)
