Ze skutečnosti, že energie rotujícího tělesa je dána součtem kinetických energií všech jeho částic (číslujeme horním indexem i), vyplývá, že celková energie tělesa bude
Pomůžeme si vyjádřením rychlosti, pro kterou pro těleso rotující kolem počátku platí
kde je vektor úhlové rychlosti a je polohovým vektorem i-té částice.
Dosadíme a získáme
Tento výraz lze zapsat i ve složkách a to takto:
Využijeme-li definice tenzoru momentu setrvačnosti
,
lze pak energii rotujícího tělesa vyjádřit v kompaktním tvaru:
Protože je tenzor setrvačnosti symetrický existuje vždy taková soustava souřadnic, ve které je diagonální. Jeho složky na diagonále v této soustavě označme , , , pak tedy platí:
Kde jsou složky vektoru úhlové rychlosti v této soustavě.
Často se zajímáme pouze o rotaci vůči pevné ose, tedy ose jejíž poloha se v tělese nemění. V tomto případě definujeme skalární moment setrvačnosti vůči této ose jako
,
kde je jednotkový vektor mířící do směru osy. Tato definice se po dosazení za jednotlivé částice dá zapsat i jako
,
kde je vzdálenost i-té částice od osy rotace.
Použitím definice má pak výraz pro kinetickou energii velmi jednoduchý tvar
.
Je tedy zřejmé, že představuje analogii hmotnosti při rotaci kolem pevné osy.