Kičevo
Kičevo (makedonsky Кичево [ˈkitʃɛvɔ]IPA, albánsky Kërçovë nebo Kërçova) je město v západní části Severní Makedonie. Rozkládá se v údolí jihovýchodních svahů hory Bistra, mezi městy Ochrid a Gostivar. Hlavní město Skopje je 112 km daleko. Město Kičevo je administrativním centrem stejnojmenné opštiny.
Kičevo Кичево | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°31′4″ s. š., 20°57′56″ v. d. |
Časové pásmo | středoevropský čas středoevropský letní čas |
Stát | Severní Makedonie |
Statistický region | Jihozápadní |
Opština | Kičevo |
Kičevo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 48 km² |
Počet obyvatel | 27 067 |
Hustota zalidnění | 563,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Fatmir Dehari |
PSČ | 6250 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Populace
editovatKičevo má 27 067 obyvatel. Největší etnickou skupinou jsou Makedonci, kteří představují 55,5% (15 031 obyvatel), následují je Albánci s podílem 28,2% (7 641 obyvatel), Turci s 2 406 obyvateli (8,9%) a Romů je 4,9%. [1] Ortodoxní křesťané jsou zastoupeni 55,9 % (15 139 lidí) na městské populaci, dle roku 2002. Zatímco muslimové, druhá největší náboženská skupina, čítá 11 759 věřících (43,4%).
Mezi nejčastější mluvené jazyky patří makedonština (62,5%), albánština (28,2%), turečtina (8,0%) a rómština 0,4%.
Etnické skupiny | 1948 | 1953 | 1961 | 1971 | 1981 | 1994 | 2002 | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | |
Makedonci | .. | .. | 3 747 | 39,2 | 6 809 | 66,0 | 9 900 | 64,3 | 13 236 | 58,9 | 15 255 | 60,7 | 15 031 | 55,5 |
Albánci | .. | .. | 232 | 2,4 | 681 | 6,6 | 2 284 | 14,9 | 4 516 | 20,1 | 5 902 | 23,5 | 7 641 | 28,2 |
Turci | .. | .. | 4 749 | 49,7 | 2 079 | 20,2 | 2 041 | 13,3 | 2 175 | 9,7 | 2 175 | 8,7 | 2 406 | 8,9 |
Rómové | .. | .. | 54 | 0,6 | 0 | 0,0 | 17 | 0,1 | 304 | 1,3 | 1 235 | 4,9 | 1 329 | 4,9 |
Valaši | .. | .. | 4 | 0,1 | 0 | 0,0 | 0 | 0,0 | 5 | 0,0 | 15 | 0,1 | 75 | 0,3 |
Srbové | .. | .. | 484 | 5,1 | 394 | 3,8 | 305 | 2,0 | 203 | 0,9 | 96 | 0,4 | 82 | 0,3 |
Bosňáci | .. | .. | 0 | 0,0 | 0 | 0,0 | 0 | 0,0 | 0 | 0,0 | 0 | 0,0 | 7 | 0,0 |
Jiné skupiny | .. | .. | 297 | 3,1 | 394 | 3,5 | 846 | 5,5 | 2 040 | 9,1 | 451 | 1,8 | 496 | 1,8 |
Celkem | 7 280 | 9 567 | 10 324 | 15 393 | 22 479 | 25 129 | 27 076 |
Ekonomika
editovatMěsto bylo v Jugoslávii známé především díky rozsáhlému dolu na železnou rudu, který se nachází v blízkosti města v lokalitě Tajmište. Jeho vznik financovala jugoslávská vláda.[3]
Doprava
editovatDo Kičeva směřuje železniční trať ze Skopje, která dříve vedla až k běhu Ochridského jezera a do města Ochridu. Západně od města je budována také dálnice A2, která by ve svém novém úseku měla zajistit napojení města na severozápad země (tj. města Tetovo, Gostivar a dále do Skopje). Hlavní silniční tah přes město Kičevo směřuje v obdobném gardu.
Reference
editovat- ↑ Macedonian census, language and religion
- ↑ Censuses of population 1948 - 2002. makstat.stat.gov.mk [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-14.
- ↑ TROUD, Gilles. Etnički sukobi u Titovoj Jugoslaviji. Sremski Karlovci: Izdavačka Knjižarica Zorana Stojadinovića, 2010. 324 s. ISBN 978-86-7543-209-8. Kapitola Mlada republika Makedonija ₋ Traganje za identitetom, s. 108. (srbština)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kičevo na Wikimedia Commons