Otevřít hlavní menu

Karl Kostka

československý člen československého Národního shromáždění, senátor československého Národního shromáždění, politik německé národnosti a starosta

Karl Kostka, též Carl Kostka (5. května 1870 Mimoň[1][2]23. července 1957 Praha), byl československý politik německé národnosti, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Německou demokratickou svobodomyslnou stranu, dočasně též za Německé pracovní a volební společenství (DAWG); starosta Liberce.

Karl Kostka

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1939

Starosta Liberce
Ve funkci:
17. května 1929 – 8. července 1938
Předchůdce Franz Bayer
Nástupce Eduard Rohn
Stranická příslušnost
Členství DDFP
DAWG
Sudetoněm. voleb. blok

Narození 5. května 1870
Mimoň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. července 1957 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Luisa Würth
Děti Hedwig
Friedrich Carl
Alma mater německá univerzita Praha
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Jeho otec byl etnicky českého původu (z okresu Ledeč nad Sázavou). Otec studoval v Praze a pak se usadil v Mimoni. Zde učil na místní škole. Matka byla německého původu (Dolní Krupá). Karl Kostka studoval německojazyčné gymnázium v České Lípě a pak právnickou fakultu německé univerzity v Praze. V roce 1892 promoval a nastoupil coby auskultant na krajský soud v České Lípě. Od roku 1896 působil při obchodní komoře v Liberci, kde se postupně do roku 1917 vypracoval z koncipienta na tajemníka. V lednu 1927 se stal prvním tajemníkem komory. Po vzniku Československa spoluzakládal s Brunem Kafkou Německou demokratickou svobodomyslnou stranu.[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění.[5] Podle údajů k roku 1920 byl profesí tajemníkem obchodní komory v Liberci.[6] Později se do parlamentu vrátil, nyní ovšem do horní komory. V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za liberální formaci Německé pracovní a volební společenství (DAWG), kterou pomáhal zakládat.[7]

V letech 19351938 byl předsedou Německé demokratické svobodomyslné strany (poté, co Alfred Rosche přešel do Sudetoněmecké strany). Působil také v letech 19291938 jako starosta Liberce. Do starostenského úřadu nastoupil 17. května 1929 jako lídr kandidátky DDFP.[4] Ve funkci starosty do posledních dnů hájil práva místních židů a navázal přátelství s Alfredem Peresem, který později za války působil v londýnském exilu a po návratu do Československa po roce 1945 zůstal rodinným přítelem Kostky. Ještě v září 1938 Karl Kostka založil organizaci Nationalrat aller friedenswilligen Sudetendeutschen..., která sdružovala odpůrce nacismu loajální vůči republice. Zároveň intervenoval během Runcimanovy mise jménem nenacistických Sudetských Němců. Kvůli rostoucí agitaci, kterou proti němu vedli nacisté, ale již v polovině dubna 1938 opustil (oficiálně „ze zdravotních důvodů“) post libereckého starosty. Přesídlil do Prahy.[8][3] Ve 30. letech patřil k předním odpůrcům nacismu a politiky Sudetoněmecké strany. Zůstal přesvědčeným aktivistou (stoupenec vstřícného postoje vůči československému státu). V roce 1936 přijel na jeho pozvání do Liberce prezident Edvard Beneš a promluvil k davu před libereckou radnicí.[9]

 
Původní pamětní deska Karla Kostky v Mimoni

V parlamentních volbách v roce 1935 obhájil senátorský mandát, nyní za formaci Sudetendeutscher Wahlblock (Sudetoněmecký volební blok), do níž vstoupila Německá demokratická svobodomyslná strana a další menší strany jako Sudetoněmecký svaz venkova a Německá dělnická strana. [10] V listopadu 1938 není zmiňován mezi senátory menšinových stran, kteří přišli o mandát v důsledku změn hranic Československa.[11] Ještě v prosinci 1938 hlasoval o ústavních zákonech,[12] Přesídlil totiž trvale na území zbytkového Československa a zůstal formálně senátorem až do zrušení parlamentu v roce 1939.

Po okupaci zbytku Československa byl pronásledován, byla mu snížena penze a jeho děti přišly o zaměstnání. Pomáhali mu britští a židovští přátelé. Na konci války byla na cestě do internace v Terezíně zastřelena jeho manželka Luisa. 20. května 1945 se zbytek rodiny mohl díky intervenci kanceláře prezidenta republiky vrátit do svého pražského bytu. Navzdory důkazům o státní loajalitě ale byl jejich majetek až do roku 1947 veden jako možný konfiskát. Teprve pak jim bylo navráceno československé občanství. Zbytek života strávil v Praze.[3]

Původní pamětní deska v rodné Mimoni i některé další prameny uváděly, že Karl Kostka zemřel v roce 1938 na následky nervového zhroucení, které mu přivodila kampaň vedená proti němu stoupenci Konrada Henleina.[9][13] Databáze poslanecké sněmovny i další prameny naopak uváděly jako rok úmrtí 1957.[5][14] Po zjištění těchto nesrovnalostí byla na dům v Mimoni osazena v listopadu 2011 nová pamětní deska s opravenými biografickými údaji.[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mimoň
  2. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c Susanne Keller-Giger. Carl Kostka (1870-1957) sudetendeutscher Demokrat.... Niemeser Heimatbrief. Duben 2011, roč. 62., čís. 2, s. 11-13. Dostupné online. 
  4. a b Die Wahlwerber der DAWG. Deutsche Zeitung Bohemia. Říjen 1929, roč. 102, čís. 246, s. 28. Dostupné online. 
  5. a b Karl Kostka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  6. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  8. Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 889. (česky) 
  9. a b Příběhy z kalendáře - Karl Kostka [online]. Český rozhlas [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  11. 120. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  12. 127. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. (česky) 
  13. Carl Kostka [online]. mimon.cz [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  14. Hampe, Michael - Schnepf, Robert: Baruch de Spinoza: Ethik in geometrischer Ordnung dargestellt [online]. books.google.com [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. (německy) 
  15. Dle sdělení Jiřího Šťastného a Městského muzea a turistického informačního centra v Mimoni.

Externí odkazyEditovat