Otevřít hlavní menu

Karel Stamic (Carl Philipp Stamitz) (7. května 1745 Mannheim - 9. listopadu 1801 Jena), starší syn slavného českého skladatele a virtuóza Jana Václava Stamice se narodil a žil v cizině.

Karel Stamic
Karl Stamitz.jpg
Základní informace
Narození 7. května 1745
Mannheim
Úmrtí 9. listopadu 1801 (ve věku 56 let)
Jena
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel, dirigent a houslista
Nástroje housle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Od dětství byl virtuózním hudebníkem, již v sedmnácti let působil jako druhý houslista proslulého mannheimského orchestru, ale ovládal i řadu dalších nástrojů. Již v roce 1770 se stal dvorním skladatelem hraběte de Noailles v Paříži. Dosáhl velké popularity během svých četných koncertních cest po Evropě, především v Německu, Nizozemí a Anglii. Jeho skladatelská práce obsahuje především kompozice sonátové formy, kterou ovládal s velkou suverenitou (v tomto smyslu byl pokračovatelem odkazu svého otce, který byl objevitelem její klasické cyklické formy). Témata jsou zpracovávána s maximální zpěvností.

DíloEditovat

Hlavní těžiště jeho tvorby je v symfonii a koncertních skladbách. Byl velmi dobrý improvizátor, ale mnohá témata se v jeho díle opakují, takže se zdá, že se spíše jedná vždy o několik variant jedné skladby. Některé jeho skladby byly dokonce pokládány za díla jeho otce. K nejpozoruhodnějším jeho dílům patří koncertantní symfonie, které v sobě slučují skladatelskou a hudebnickou invenci (např. Koncertantní symfonie D dur pro orchestr nebo Koncertantní symfonie F dur pro 7 nástrojů). Karel Stamic napsal mnoho koncertů pro poměrně široké spektrum sólových nástrojů, mnohé z těchto děl se však nedochovaly. Mezi nejznámější díla patří klarinetové koncerty, komponované přibližně v období let 17701790.

Výběr skladeb
  • 2 opery (ztraceny)
  • 11 koncertů pro klarinet a orchestr
  • 1 koncert pro hoboj a orchestr
  • 15 koncertů pro housle a orchestr
  • 1 koncert pro violu a orchestr
  • 7 koncertů pro flétnu a orchestr
  • 4 koncerty pro violoncello a orchestr
  • 80 symfonií
  • Triové sonáty
  • 6 smyčcových kvartetů op.14
  • 12 smyčcovýcg trií op.16
  • 6 duet pro housle a violoncello op.19
  • 19 pro housle a violu
  • 7 koncertů pro fagot a orchestr
  • 1 koncert pro basetový roh a orchestr
  • 3 koncerty pro lesní roh (ztraceny)

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat