Karel Rokytanský

český anatom, dermatolog a patolog

Karel Rokitanský, též Karel Rokytanský[p 1] německy: Karl (nebo Carl) Freiherr von Rokitansky (svobodný pán), (19. února 1804, Hradec Králové[1]23. července 1878, Vídeň, Rakousko[2][3]) byl rakouský lékař, patolog, filosof a liberální politik českého původu. Zasloužil se o vznik patologické anatomie jako specializovaného lékařského oboru.

Prof. MUDr. Karel svobodný pán Rokytanský
Karel Rokytanský na litografii od Josefa Kriehubera z roku 1839.
Karel Rokytanský na litografii od Josefa Kriehubera z roku 1839.
Narození19. února 1804
Flag-Holy-Roman-Empire.png Hradec Králové, Svatá říše římská
Úmrtí23. července 1878 (ve věku 74 let)
Rakousko-Uhersko Vídeň, Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíastma
Místo pohřbeníHernalser Friedhof
Alma materVídeňská univerzita
Povolánílékař, filozof, politik, vědec, profesor, patolog a anatom
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
OceněníČestné občanství města Vídně (1874)
čestný doktor
DětiHans von Rokitansky
Viktor Rokitansky
Karl Frh. von Rokitansky
Prokop Rokytanský
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1867)
děkan
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Fotografie z roku 1870

Narodil se v rodině královéhradeckého úředníka, kancelisty krajského úřadu (Kreiskanzelist) Prokopa Rokytanského a jeho manželky Terezie, rozené Lodgmannové [p 2] (otec měl rytířský titul).[1] Do školy začal chodit v Litoměřicích, kam se rodina přestěhovala; když mu bylo osm let, jeho otec zemřel. Gymnaziální studia asolvoval v Hradci Králové. V Praze studoval tři roky filozofii, poté tři roky medicínu. Mezi jeho přednášející patřil Jan Evangelista Purkyně, který vzbudil jeho zájem o anatomii. Na vyzvání svého strýce Aloise Lodgmana a poté, co Purkyně přestal přednášet, odešel do Vídně, kde v roce 1828 úspěšně lékařská studia dokončil.[4][5]

Stal se asistentem profesora J.Wagnera v nedávno zřízeném patologickoanatomickém ústavu ve Vídni. V oboru patologické anatomie se začal věnovat i vědecké práci. Po Wagnerově smrti převzal jeho úřad a v roce 1844 se stal profesorem. [6] Ve Vídni působil od roku 1869 do konce svého života jako prezident Akademie věd. V letech 18521853 byl jako první lékař zvolen rektorem Vídeňské univerzity, byl zde též i prvním děkanem-lékařem (tuto funkci zastával celkem čtyřikrát). Od roku 1850 byl též doživotním prezidentem Vídeňské lékařské společnosti. [7] Rokytanský byl filozofem medicíny a proslul svými brilantními filosofickými úvahami při slavnostních rektorských a děkanských přednáškách na univerzitě. Vycházel z myšlenek Immanuela Kanta a Bernarda Bolzana. [8]

Byl členem panské sněmovny,v níž patřil mezi radikální křídlo. V roce 1868 navrhoval odloučení školy a církve. Jako člen komise při ministerstvu vyučování navrhl nový studijní řád pro lékaře, který byl po desetiletém úsilí přijat v roce 1872. [7]

Po celý život udržoval kontakt s českým prostředím. Stýkal se s českými krajany a lékaři, například Josefem Škodou nebo Eduardem Albertem. Stal se čestným doktorem lékařství Karlovy univerzity (1848). Podporoval finančně významné celonárodní akce, jako byla výstavba Národního divadla nebo chrámu sv. Víta. [6]

Byl členem mnoha zahraničních vědeckých společností v Paříži, Bostonu, Petrohradu, Štrasburku a Londýně. Univerzity v Jeně, Krakově a Praze mu udělily čestný doktorát filozofie. Obdržel vysoká vyznamenání od panovníků nejen v Rakousku, ale také v Řecku, Rusku, Mexiku a Italském království. Roku 1874 byl v Rakousku povýšen do stavu svobodných pánů.[8]

Zemřel ve vídeňském okrese Hernals na zástavu srdce (Herzlähnung); na místním hřbitově byl pochován.[2]

Rodinný životEditovat

Roku 1835 se oženil s Marií Weissovou.[4] Zpočátku žili velmi skromně, později se přestěhovali do vlastního domu na předměstí Vídně. [6] Synové Karel (1839–1898) a Prokop (1842–1928) byli též lékaři. Karel Rokytanský mladší působil od roku 1895 jako řádný profesor na klinice porodnictví ve Štýrském Hradci, Prokop Rokytanský vedl od roku 1877 jako řádný profesor kliniku interního lékařství v Innsbrucku. Jeho pravnuk Ottokar byl profesorem chirurgie a jeho syn Alexander přednostou kliniky dětské chirurgie v Donauspital ve Vídni.

DíloEditovat

 
Titulní strana Příručky všeobecné patologické anatomie.

Karel Rokytanský je řazen mezi zakladatele nové vídeňské lékařské školy, která kladla důraz na specializaci lékařského výzkumu. Volbě léčebných prostředků předcházelo pečlivé vyšetření pacientů založené na poznání, že každá nemoc má svůj patologickoanatomický základ. Jako první začal užívat termín medicína založená na důkazech (evidence based medicine). [8]

Základní učebnicí v medicíně té doby bylo třísvazkové dílo Patologické anatomie (Handbuch der pathologischen Anatomie) od Karla Rokytanského (1842-1846). Přesným a podrobným popisem chorobných změn na orgánech usnadnil lékařům rozhodování při volbě vhodné a účinné léčby. Rokytanský jako jeden z prvních spolupracoval s lékaři klinických oborů a to velmi často přímo za jejich přítomnosti v pitevně- [8]

Množstvím precizních patologických pitev (provedl jich za život přes 6 000) přispěl k vytvoření základu dnešní chirurgie.[5] Za svůj život učinil řadu objevů chorob a vrozených anomálií. Specializoval se na popis chorobných změn na orgánech.

Své zkušenosti shrnul do třídílné učebnice patologické anatomie (v německém originále Lehrbuch der pathologischen Anatomie).[6]

  • Lehrbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Wilhelm Braumüller, 1855–1861 – 3 díly
  • Handbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Braumüller u. Seidel, 1842–1846 – 3 díly
  • Die Defecte der Scheidewände des Herzens Wien, W. Braumüller, 1875

Zavedl užívání titulu MUDr. [7]

Posmrtné připomínkyEditovat

  • V roce 1879 se konala na připomínku výročí úmrtí v Hradci Králové slavnost, při které byla na rodný dům Karla Rokycanského (č. p. 42) umístěna pamětní deska.[9]
  • Ve Vídni je po Karlu Rokytanském pojmenována ulice – Rokitanskygasse
  • Hlavní postava filmové série Mad Max, Max Rockatansky je svým příjmením pojmenována právě po Karlu Rokytanském[10]. Důvodem pro toto bizarní spojení je fakt, že režisér této filmové série, George Miller, studoval lékařství a také se v době kdy sháněl finance na svůj první film jako lékař živil[11].

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Dobový český tisk nepoužíval jeho šlechtický titul svobodný pán.
  2. Příjmení psáno též Logdman.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baron Carl von Rokitansky na anglické Wikipedii.

  1. a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1793-1817 v Hradci Králové, sign.51-13, ukn.3047, str.249. Dostupné online
  2. a b Matrika zemřelých, Vídeň Hernals (Rakousko), 1878, snímek 181
  3. Slavný učenec dr. Karel Rokytanský (nekrolog). Moravská orlice. 25. 7. 1878, s. 2. Dostupné online. 
  4. a b [Lékař a učenec Karel Rokitanský, zakladatel moderní anatomie iForum, Jiří Malina: Lékař a učenec Karel Rokitanský, zakladatel moderní anatomie]
  5. a b MEDICAL TRIBUNE CZ > Karel Rokitanský osobnost přesahující hranice svého oboru. www.tribune.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  6. a b c d CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Karel Rokitanský, s. 85-88. 
  7. a b c HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (27) - Neviditelný pes. iDNES.cz [online]. 2018-03-28 [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  8. a b c d NOVÁK, Karel. Význam hlavních osobností českého původu v rámci Druhé vídeňské lékařské školy v letech 1839 až 1871 [online]. Plzeň: Západočeská univerzita, 2019 [cit. 2021-02-27]. S. 33-39. Dostupné online. 
  9. Oslava památky Karla Rokycanského v Hradci Králové. Národní listy. 22. 7. 1879, s. 2. Dostupné online. 
  10. Max Rockatansky. The Mad Max Wiki [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. 11 Fascinating Facts About Mad Max. www.mentalfloss.com [online]. 2016-05-21 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Rumpler, Helmut. Carl Freiherr von Rokitansky. Boehlau Verlag, Vienna. 2006. ISBN 3-205-77205-9

Externí odkazyEditovat