Karel Nedbal (dirigent)
Karel Nedbal (28. října 1888 Dvůr Králové nad Labem – 20. března 1964 Praha) byl český dirigent a hudební skladatel, synovec hudebníka Oscara Nedbala.
| Karel Nedbal | |
|---|---|
.png) Dirigent Karel Nedbal (časopis Český svět, 1913) | |
| Základní informace | |
| Narození | 28. října 1888 Dvůr Králové nad Labem |
| Úmrtí | 20. března 1964 (ve věku 75 let) Praha |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, sbormistr, violista a hudebník |
| Ocenění | Řád práce (1953) |
| Příbuzní | Oskar Nedbal (strýc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatNarodil se ve městě Dvůr Králové nad Labem ve východních Čechách. Studoval hudební kompozici u Vítězslava Nováka a Josefa Bohuslava Förstera. Další zkušenosti potom sbíral jakožto houslista během angažmá ve vídeňském Tonkünstler Orchestra pod vedením svého strýce Oskara Nedbala. V letech 1910 a 1911 potom dirigoval v různých divadlech na Moravě a řídil studentský symfonický orchestr.
V letech 1911 až 1920 stál v čele pražského pěveckého spolku Vinohradský hlahol[1] a zároveň od roku 1914 řídil orchestr v Divadle na Vinohradech v Praze. V letech 1920 až 1928 působil v operním souboru Moravského divadla v Olomouci. V letech 1928 až 1938 byl šéfdirigentem Slovenského národního divadla v Bratislavě, tento post zdědil po svém strýci. V letech 1938 až 1940 dirigoval operu v operním souboru v Brně, v letech 1941 až 1945 se pracovně vrátil zpět v Olomouci.
Od roku 1945 byl dirigentem Národního divadla v Praze. Zde působil až do svého odchodu do penze roku 1958.
Karel Nedbal zemřel 1964. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Dílo
editovat._Vy%C5%A1ehradsk%C3%BD_h%C5%99bitov._(97).jpg)
Nedbal je známý především svými inscenacemi české operní klasiky, především tvorby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka či svého učitele J. B. Förstera. Nedbalova zájezdová představení s českým repertoárem na operních scénách ve Vídni (1924), Krakově (1927), Barceloně atd. vyvolala reakci umělecké kritiky. Nedbal se také věnoval ruské hudbě, včetně té soudobé: podílel se na inscenacích oper Láska ke třem pomerančům Sergeje Prokofjeva roku 1931 a Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče roku 1935.
Projevil se rovněž jako hudební skladatel: zkomponoval dva balety, dvě orchestrální intermezza, sonátu pro violoncello a klavír, vokální cyklus. Upravil také asi 50 slovenských lidových písní. Své vzpomínky shrnul ve vzpomínkovém díle Půl století s českou operou z roku 1959.[2]
Ocenění
editovatRoku 1953 mu byl udělen Řád práce.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Недбал, Карел na ruské Wikipedii.
- ↑ FINEESHOP.CZ, |. Vinohradský Hlahol. Národní sborová databáze [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Půl století s českou operou - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 25.4.1913, 9(35), s. [12]. Dostupné online
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Nedbal na Wikimedia Commons - Archiv Národního divadla v Praze
- Životopis na webu Městské knihovny v Praze
- Řád Práce: seznam nositelů na stránkách Archivu Kanceláře prezidenta republiky
