Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg

Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
	Karel jako řeholník
6. kníže Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
	Ve funkci:; 3. listopadu 1849 – 1908
Předchůdce	Karel Tomáš Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Nástupce	Alois Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Stranická příslušnost
Členství	Deutsche Zentrumspartei
Narození	21. května 1834; Bor ; Rakouské císařství
Úmrtí	8. listopadu 1921 (ve věku 87 let); Kolín nad Rýnem ; Výmarská republika
Choť	I. (1859) Adelheid Ysenburg-Büdingen (1841–1861); II. (1863) Žofie z Liechtensteinu (1837–1899);
Rodiče	Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, Anežka Hohenlohe-Langenburská
Děti	Adéla z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu; Marie Tereza z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu; Aloys z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu; Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
Příbuzní	Adelaida z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (sourozenec); Kristýna ze Schönbornu, Josef ze Schönbornu, Anežka ze Schönbornu, Marie Benedikta ze Schönbornu, Ervín Karel ze Schönbornu a František Václav ze Schönbornu (vnoučata)
Rod	Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Profese	katolický kněz a politik
Náboženství	katolická církev
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Commons	Karl Heinrich zu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (21. května 1834 Bor^[2] – 8. listopadu 1921 Kolín nad Rýnem) byl německý šlechtic, kníže Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, katolický politik a později dominikánský řeholník. Byl prvním prezidentem Katolické společnosti Německa a člen Reichstagu a Deutsche Zentrumspartei.

Život

Narodil se 21. května 1834 v Boru u Tachov^[2]a jako třetí dítě Konstantina dědičného knížete Löwenstein-Wertheim-Rosenberg a kněžny Agnes Hohenlohe-Langenburg. V mužské linii byl potomkem kurfiřta Fridricha I. Falckého. Studoval v letech 1854–1857 právo na univerzitě v Bonnu a roku 1849 se stal hlavou rodu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg s titulem kníže. Roku 1877 byl na jeho popud založen Augustinus-Verein (Augustinský spolek) za účelem podpory katolického tisku. V létě roku 1883 zorganizoval v Boru u Tachova setkání odborníků na sociální problematiku, na kterém vznikl dokument tzv. Heider Thesen.

Dne 18. října 1859 se oženil s princeznou Adelheid Ysenburg-Büdingen (10. 2. 1841 Offenbach am Main – 2. 3. 1861 Kleinheubach, Dolní Franky). Adelheid zemřela krátce po porodu svého prvního dítěte:

1. Marie Anna (20. 2. 1861 Kleinheubach – 2. 7. 1896 Solesmes), řeholnice v benediktínském klášteře sv. Cecilie ve městě Solesmes v departmentu Sarthe. Přijala řeholní jméno Benedikta.

Dne 4. května 1863 se znovu oženil a s princeznou Žofií z Liechtensteinu (11. 7. 1837 Vídeň – 25. 9. 1899). Spolu měli 8 dětí:

2. Františka (30. 3. 1864 Kleinheubach – 12. 4. 1930 Düsseldorf)
3. Adelheid (17. 7. 1865 Kleinheubach – 6. 9. 1941 Praha)
- ⚭ (1889) hrabě Vojtěch Schönborn (2. 7. 1854 Dlažkovice – 10. 11. 1924 Bor u Tachova), poslanec Českého zemského sněmu, Říšské rady, člen Panské sněmovny
4. Anežka (22. prosince 1866 Kleinheubach – 23. ledna 1954 Oosterhout, Severní Brabantsko)
5. Josef (11. 4. 1868 Kleinheubach – 15. 2. 1870 Řím)
6. Marie Tereza (4. 1. 1870 Řím – 17. 1. 1935 Vídeň)
- ⚭ (1893) Michal Portugalský (19. 9. 1853 Kleinheubach – 11. 10. 1927 Seebenstein), vévoda z Braganzy, syn portugalského (vzdoro)krále Michala I.
7. Alois (15. září 1871 Kleinheubach – 25. ledna 1952 Bronnbach, Bádensko-Württembersko), 7. kníže Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
- ⚭ (27. 9. 1898 Kostelec nad Orlicí) hraběnka Marie Josefína Kinská (23. 8. 1874 Kostelec nad Orlicí – 23. 4. 1946 zámek Zeil)
8. Anna (28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň)
- ⚭ (1897) Felix ze Schwarzenbergu (8. 6. 1867 Libějovice – 18. 11. 1946 Gusterheim, Štýrsko), generálmajor
9. Jan (29. 8. 1880 Kleinheubach – 18. 5. 1956 Newport)
- ⚭ (1917) hraběnka Alexandra z Bernstorffu (3. 11. 1888 Berlín – 5. 3. 1971 Ženeva)

Po smrti své manželky roku 1907 vstoupil do Dominikánského řádu a přijal jméno Raymundus Maria a žil v klášteře ve Venlo v Nizozemsku. Roku 1908 byl vysvěcen na kněze. Ve stejný rok nastoupil jako hlava rodu jeho syn Aloys. Zemřel 8. listopadu 1921 v Kolíně nad Rýnem.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles, 6th Prince of Löwenstein-Wertheim-Rosenberg na anglické Wikipedii.

Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Karel jako řeholník

6. kníže Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Ve funkci: 3. listopadu 1849 – 1908
Předchůdce	Karel Tomáš Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Nástupce	Alois Löwenstein-Wertheim-Rosenberg


Stranická příslušnost
Členství	Deutsche Zentrumspartei


Narození	21. května 1834 Bor Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	8. listopadu 1921 (ve věku 87 let) Kolín nad Rýnem Výmarská republika
Choť	I. (1859) Adelheid Ysenburg-Büdingen (1841–1861) II. (1863) Žofie z Liechtensteinu (1837–1899)
Rodiče	Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, Anežka Hohenlohe-Langenburská
Děti	Adéla z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu Marie Tereza z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu Aloys z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
Příbuzní	Adelaida z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (sourozenec) Kristýna ze Schönbornu^[1], Josef ze Schönbornu^[1], Anežka ze Schönbornu^[1], Marie Benedikta ze Schönbornu^[1], Ervín Karel ze Schönbornu^[1] a František Václav ze Schönbornu^[1] (vnoučata)
Rod	Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Profese	katolický kněz a politik
Náboženství	katolická církev
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Commons	Karl Heinrich zu Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.