Fridrich I. Falcký

falcký kurfiřt

Fridrich I. Falcký zvaný Vítězný (německy Friedrich I. der Siegreiche, 1. srpna 1425, Heidelberg12. prosince 1476, Heidelberg) byl falcký kurfiřt z rodu Wittelsbachů.

Fridrich I. Falcký
kurfiřt falcký
Fridrich na vitráži z kláštera Maulbronn
Fridrich na vitráži z kláštera Maulbronn
Narození 1. srpna 1425
Heidelberg
Úmrtí 12. prosince 1476
Heidelberg
Pohřben Jezuitský kostel v Heidelbergu
Manželka Klára Tottová
Potomci Fridrich
Ludvík I. z Löwensteinu
Dynastie Wittelsbachové
Otec Ludvík III. Falcký
Matka Matylda Savojská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Byl jedním ze synů Ludvíka III. Falckého a jeho druhé manželky Matyldy, dcery achajského knížete Amadea.

Po smrti staršího bratra Ludvíka se ujal vlády nad Falckým kurfiřtstvím jako regent za svého synovce Filipa, kterého v roce 1451 adoptoval a odmítl se oženit. Prohlásil se za legitimního kurfiřta, čož však odporovalo říšským zákonům, proto císař Fridrich III. odmítl jeho postavení uznat. Císaři se ovšem nepodařilo Fridricha, který byl schopným stratégem a spojil se s Ludvíkem IX. Bavorským, sesadit.

Fridrich byl úspěšný také proti jiným soupeřům, jakými byli Albrecht III. Achilles a Diether von Isenburg, mohučský arcibiskup, a rozšířil své území. Při bitvě u Seckenheimu Fridrich polapil své protivníky markraběte biskupa Jiřího Badenského, Karla I. Bádenského a Oldřicha V. Württemberského.

V roce 1471/72 se Fridrich oženil se svou dlouhodobou milenkou Klárou Tottovou. Byla to prostá občanka a manželství bylo považováno za nerovnorodé.

Fridrich I. Falcký zemřel v prosinci 1476 v Heidelbergu a byl pohřben v místním jezuitském kostele.

Heidelberská univerzitaEditovat

Fridrich I. provedl významnou univerzitní reformu, když na teologické fakultě Karlo-Ruprechtovy univerzty směl být nadále vyučován také realismus, což znamenalo velký posun ke svobodě učení. Na právnické fakultě se od té doby také začalo vedle církevního práva vyučovat i právo světské. Fridrichův dvorní rada Andreas Hartmanni byl v letech 1463 až 1495, kdy zemřel, celkem sedmkrát zvolen rektorem (stal se tak až doposud jediným rektorem, kterému se to podařilo).

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Adolf Falcký
 
 
Ruprecht II. Falcký
 
 
 
 
 
 
Irmengarda z Öttingenu
 
 
Ruprecht III. Falcký
 
 
 
 
 
 
Petr II. Sicilský
 
 
Beatrix Sicilská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Korutanská
 
 
Ludvík III. Falcký
 
 
 
 
 
 
Jan II. Norimberský
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Henneberská
 
 
Eliška Norimberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
 
 
 
 
Matylda Bavorská
 
'Fridrich I. Falcký'
 
 
 
 
 
Filip I. z Piemontu
 
 
Jakub z Piemontu
 
 
 
 
 
 
Kateřina de la Tour du Pin
 
 
Amadeus z Achaiy
 
 
 
 
 
 
Eduard I. z Beaujeu
 
 
Markéta z Beaujeu
 
 
 
 
 
 
 
 
Matylda Savojská
 
 
 
 
 
 
Vilém III. ze Ženevy
 
 
Amadeus III. ze Ženevy
 
 
 
 
 
 
Anežka Savojská
 
 
Kateřina ze Ženevy
 
 
 
 
 
 
 
 
Matylda z Auvergne
 
 
 
 
 
 
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederick I, Elector Palatine na anglické Wikipedii.

Předchůdce:
Ludvík IV.
Falcký kurfiřt
1451 - 1476
Nástupce:
Filip