Karel Hora (pedagog)
Karel Hora (7. června 1901 Brno[1] – 7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český pedagog, skautský činitel a odbojář popravený nacisty.
| Prof. Mudr. Karel Hora | |
|---|---|
| Narození | 7. června 1901 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. května 1942 (ve věku 40 let) koncentrační tábor Mauthausen  Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | vysokoškolské |
| Alma mater | Lékařská fakulta Masarykovy univerzity |
| Povolání | pedagog, lékař |
| Zaměstnavatel | Lékařská fakulta Masarykovy univerzity |
| Choť | Olga Berková |
| Rodiče | František Hora, Natalie Sedláčková |
| Příbuzní | sourozenci František Hora mladší, Vladimír Hora, Jarmila Berková, tchán František Berka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatCivilní život
editovatKarel Hora se narodil 7. června 1901 v Brně v rodině lékaře Františka Hory a Natalie, rozené Sedláčkové. V témže městě vystudoval I. české státní gymnázium a poté lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, kde 15. prosince 1928 promoval. Postupně dosáhl doktorátu, docentury, mimořádná hodnost profesora mu byla udělena 14. srpna 1938, řádná až posmrtně. Stal se přednostou Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, ředitelem Vzdělávacího kurzu pro učitelství tělocviku na středních školách při Masarykově univerzitě a od roku 1939 ředitelem Ošetřovatelské školy v Brně. Publikoval odborné práce, hlavním tématem byl výzkum vztahu tělesné výchovy k pohybovému ústrojí člověka a jejích účinků na rozvoj tohoto ústrojí. Byl významným činovníkem brněnského skauta.[2] Po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako asistent na dětské klinice.
Protinacistický odboj
editovatKarel Hora se zapojil do protinacistického odboje v rámci skupiny vysokoškolských pedagogů – tzv. Moravská pětka. Skupina byla součástí odbojové organizace M 39 – Nová cesta a byla činná v Praze a na Moravě. Vedl jí čelný představitel Petičního výboru Věrni zůstaneme Josef Friedl. Po zatčení jednoho ze členů organizace se gestapo dostalo k jeho záznamům čímž došlo k jejímu částečnému rozkrytí. V důsledku toho byl gestapem 4. října 1941 zatčen i Karel Hora a poté vězněn v Kounicových kolejích. Brněnským stanným soudem byl 13. ledna 1942 za přípravu velezrady odsouzen k trestu smrti, poté převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl společně s dalšími 71 osobami 7. 5. 1942 zastřelen.
Posmrtná ocenění
editovat- Dne 31. května 1946 byl Karel Hora in memoriam jmenován řádným profesorem anatomie s účinností od 1. května 1942.
- Karlu Horovi byl udělen in memoriam Zlatý Junácký kříž „Za vlast“ 1939–1945
Rodina
editovatManželkou Karla Hory byla od roku 1929 klavírní virtuozka Olga Horová,[3] jeho tchánem byl profesor František Berka. Měl tři sourozence Františka, Vladimíra a Jarmilu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika 17012, sn. 196 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Profil Karla Hory na stránkách brněnských Skautů. skautibrno.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-17.
- ↑ Matrika 17173, sn. 5 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online.
Literatura
editovatExterní odkazy
editovat- Karel Hora na stránkách Hrdinové války.cz
- Karel Hora v Encyklopedii dějin města Brna
- Kenotaf Karla Hory s doplňujícími informacemi na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
