Karel Hora (pedagog)

Narozen 7.6.1901 v Brně, zemřel 7.5.1942 v koncentračním táboře Mauthausen (Německo). Doc. MUDr., profesor anatomie, též práce ze skautské tělesné výchovy.

Karel Hora (7. června 1901 Brno[1]7. května 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl český pedagog, skautský činitel a odbojář popravený nacisty.

Prof. Mudr. Karel Hora
Narození7. června 1901
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. května 1942 (ve věku 40 let)
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Alma materLékařská fakulta Masarykovy univerzity
Povolánípedagog, lékař
ZaměstnavatelLékařská fakulta Masarykovy univerzity
ChoťOlga Berková
RodičeFrantišek Hora, Natalie Sedláčková
Příbuznísourozenci František Hora mladší, Vladimír Hora, Jarmila Berková, tchán František Berka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Civilní život

editovat

Karel Hora se narodil 7. června 1901 v Brně v rodině lékaře Františka Hory a Natalie, rozené Sedláčkové. V témže městě vystudoval I. české státní gymnázium a poté lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, kde 15. prosince 1928 promoval. Postupně dosáhl doktorátu, docentury, mimořádná hodnost profesora mu byla udělena 14. srpna 1938, řádná až posmrtně. Stal se přednostou Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, ředitelem Vzdělávacího kurzu pro učitelství tělocviku na středních školách při Masarykově univerzitě a od roku 1939 ředitelem Ošetřovatelské školy v Brně. Publikoval odborné práce, hlavním tématem byl výzkum vztahu tělesné výchovy k pohybovému ústrojí člověka a jejích účinků na rozvoj tohoto ústrojí. Byl významným činovníkem brněnského skauta.[2] Po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako asistent na dětské klinice.

Protinacistický odboj

editovat

Karel Hora se zapojil do protinacistického odboje v rámci skupiny vysokoškolských pedagogů – tzv. Moravská pětka. Skupina byla součástí odbojové organizace M 39 – Nová cesta a byla činná v Praze a na Moravě. Vedl jí čelný představitel Petičního výboru Věrni zůstaneme Josef Friedl. Po zatčení jednoho ze členů organizace se gestapo dostalo k jeho záznamům čímž došlo k jejímu částečnému rozkrytí. V důsledku toho byl gestapem 4. října 1941 zatčen i Karel Hora a poté vězněn v Kounicových kolejích. Brněnským stanným soudem byl 13. ledna 1942 za přípravu velezrady odsouzen k trestu smrti, poté převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl společně s dalšími 71 osobami 7. 5. 1942 zastřelen.

Posmrtná ocenění

editovat

Manželkou Karla Hory byla od roku 1929 klavírní virtuozka Olga Horová,[3] jeho tchánem byl profesor František Berka. Měl tři sourozence Františka, Vladimíra a Jarmilu.

Reference

editovat
  1. Matrika 17012, sn. 196 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  2. Profil Karla Hory na stránkách brněnských Skautů. skautibrno.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-17. 
  3. Matrika 17173, sn. 5 [online]. MZA [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat