Kanonikát hilleánský
Kanonikát hilleánský (lat. hilleanus,[1] něm. Hillescher[2]) je historická právní figura vážící se ke katedrální kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích.
Byl zřízen 14. litoměřickým biskupem Emanuelem Janem Křtitelem Schöblem v roce 1902. Název pro tento kanonikát je odvozen od jména 11. litoměřického biskupa Augustina Bartoloměje Hilleho, který o zřízení dalšího kanonikátu v litoměřické kapitule intenzivně usiloval ke konci svého episkopátu.
Hilleánský kanonikát (někdy též psáno v listinách hilleovský) je v litoměřické kapitule v kontinuitě od roku 1902 postupně obsazován významnými kněžími působícími v litoměřické diecézi. Držitel kanonikátu se nazývá kanovník hilleánský. Jako sídelnímu kanovníku vlastním právem držiteli kanonikátu přísluší insignie.
Přehled kanovníků držitelů kanonikátu hilleánského
editovat
- Msgre. Josef Kovář (prvokanonikant - 1. kanovník hilleánský v letech 1902–1930)
- Msgre. ThDr. Georg Simeth (kanovníkem hilleánským od 1. května 1935, odsunut do Německa v květnu 1946, † 1958)
- Mons. ThLic. Václav Červinka (16. ledna 1922 – 15. května 2007, kanovníkem hilleánským od 28. září 1972, proboštem od 11. dubna 1995)
- ICLic. Mgr. Martin Davídek (kanovníkem hilleánským od 12. února 2011)
Reference
editovat- ↑ Stanovy Katedrální Kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, platné od 11. dubna 1995
- ↑ Personalangaben der Geistlichkeit der Diözese Leitmeritz (stand von 1. Jänner 1944), Litoměřice 1944, s. 1.
Literatura
editovat- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057–1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959.
- Litoměřická kapitula – 950 let od založení, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2007.
- MACEK Jaroslav: 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 271-273.
