Kašna s plastikou sokolníka (Sokolov)

kulturní památka České republiky na území obce Sokolov

Kašna s plastikou sokolníka se nachází v centrální části Starého náměstí v Sokolově v blízkosti Mariánského sloupu a nově zrekonstruované budovy Městské knihovny Sokolov. Pro Sokolov se jedná o ikonické dílo, které je úzce spjato s legendou o založení města. Kašna je památkově chráněna od 3. května 1958, přičemž na seznam kulturních památek byla zapsána 20. prosince 1963.[1]

Kašna s plastikou sokolníka
Pohled na kašnu
Pohled na kašnu
Základní údaje
Umělecký směrbaroko
Kód památky15035/4-549 (PkMISSezObrWD)
Umístění
Umístěnína Starém náměstí v Sokolově
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Kašna na mapě Sokolova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Kašna byla na sokolovském náměstí instalována v roce 1717 na náklady města a za finančního přispění Nosticů.[2] S největší pravděpodobností se ale jedná o starší dílo, samotná socha sokolníka nese na svém soklu vročení 1674 a bazén kašny je podobný kašně s tritóny umístěné na zámeckém nádvoří, a ta pochází z let 1672–1673.[3] Autorství jednotlivých prvků kašny je nejisté – autorem sochy byl nejspíše lidový umělec; za autora soklu, sloupu a mušle je považován chebský sochař Wilhelm Felsner, u kterého si město v roce 1699 objednalo zhotovení Marináského sloupu.[4]

OpravyEditovat

Vytesaný údaj „Renov. 1902 J. F.“ v podnoží sochy odkazuje na proběhlou opravu místním kameníkem Johannem Fischerem,[pozn. 1] který byl autorem řady sokolovských náhrobků a několika pomníků.[5][pozn. 2]

V roce 1988 provedl opravy sochy a sloupu restaurátor Jarmil Plachý.[7]

V polovině 90. let byla zahájena celková renovace Starého náměstí, v rámci které byla postupně zrestaurována kašna se sokolníkem, Mariánský sloup a Jubilejní kašna. Restaurátorské práce byly svěřeny studentům z Ateliéru restaurování sochařských děl Akademie výtvarných umění v Praze pod vedením docenta Petra Siegla.[8][9]

Rozsáhlé restaurátorské práce byly na kašně provedeny v roce 2006 pod dohledem akademických sochařů a restaurátorů Jiřího Fialy a Marcela Hrona. Prvotní plán města počítal se zahájením oprav bazénu kašny a až potom sloupu, což odborníci kritizovali a byl proto zvolen opačný postup.[10] V první fázi byl poté za pomoci jeřábu odstraněn sloup z podstavce a socha sokolníka byla převezena do restaurátorské dílny v Rokycanech.[11] Druhá fáze se uskutečnila o rok později, kdy byla provedena oprava poškozeného vodovodního potrubí a samotného bazénu kašny.[12]

Socha sokolníka se znovu na zemi ocitla v roce 2010, kdy proběhla oprava nefukčních vodovodních rozvodů.[13]

PověstEditovat

Podle pověsti z 2. poloviny 19. století má socha sokolníka symbolizovat bájného zakladatele města rytíře Sebastiána (také Sebestiána či Šebestiána), lidově řečeného Wastla, který žil v tvrzi nedaleko Chebu. Sebastián byl jedním z těch, kdo vyslyšeli výzvu papeže k osvobození místa Kristova zrození a jeho hrobu, a vypravil se bojovat proti pohanům do Svaté země. Po návratu z křížové výpravy našel však jen hroby svých blízkých a vypálenou tvrz, rozhodl se tedy Cheb opustit. Vydal se proti proudu řeky Ohře, až došel do míst, kde se do ní vlévá řeka Svatava, a zde se usadil. Protože byla lokalita bohatá na ryby, vodní ptactvo a okolní lesy byly plné divoké zvěře, rozhodl se živit lovem. Do těchto míst také často zavítali šlechtici z blízkého královského hradu Lokte na lov se cvičenými sokoly, a protože se Sebastián v tomto umění vyznal, začal je pro ně chovat a cvičit. Lidmi z blízkého okolí byl také vyhledávaný pro svoje ranhojičské znalosti, a proto netrvalo dlouho, a kolem jeho obydlí vyrostla osada, která byla pojmenována podle chovu sokolů Falkenau neboli sokolí niva.[14][15][16]

Sarší verze pověsti zmiňuje pouze postavu chebského měšťana, který v té samé lokalitě založil sokolí dvůr, ze kterého pak vzešel Sokolov.[17]

PopisEditovat

Kašna je tvořena dvoustupňovou žulovou základnou a bazénem, obojí s osmibokým půdorysem. Stěny jsou zdobeny plastickými psaníčky (forma sgrafita) s kruhovým terčem ve středu. Uprostřed kašny je na podstavci umístěn tordovaný (šroubovitě se stáčející) sloup s dříkem zdobeným chmelovými úponky, které odkazují na lokální chmelařskou tradici.[pozn. 3] Vrchol sloupu je ukončen korintskou hlavicí a na ní usazenou piscinou ve tvaru mušle, v jejímž středu je umístěna plastika sokolníka z pískovce v životní velikosti (výška 1,76 metru). Sokolník je oblečen v dobovém kroji, v pokrčené pravé ruce drží dravého ptáka a u levé nohy mu sedí lovecký pes.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V knize Sokolov: historie a současnost je chybně uvedeno jeho křestní jméno jako Josef.
  2. Podle restaurátorského průzkumu se má jednat o kopii dle originální sochy z roku 1674.[6] Ostatní zdroje na tuto skutečnost však nijak neodkazují.
  3. V 18. století dosáhlo chmelařství na Sokolovsku vrcholu a k pěstování chmele sloužilo území o rozloze více než 100 hektarů.[18]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-03-16]. Identifikátor záznamu 125463 : kašna s plastikou sokolníka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. JOHN, Jiří. Vaření piva v Českých zemích & zaniklé pivovary na Sokolovsku. 1. vyd. Sokolov: Fornica, 2008. 231 s. ISBN 978-80-87194-03-4. S. 45. 
  3. HLUŠIČKOVÁ, Hana, ed. a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl, P-S. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 617 s. ISBN 80-7277-045-4. S. 568.
  4. PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. [2]. 1. vyd. Sokolov: Nákladem AZUS Březová vydali Vladimír Prokop a Lukáš Smola ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborném pracovišti v Lokti, 2014. 470–878 s. ISBN 978-80-905485-2-7. S. 655–656. 
  5. PROKOP, Vladimír; BRTEK, Josef. Sokolov: historie a současnost. 2., dopl. vyd. Sokolov: Městský úřad Sokolov, 1999. 42 s. ISBN 80-238-5354-6. S. 37. 
  6. FIALA, Jiří a Marcel HRON. Základní restaurátorský průzkum, restaurátorský záměr: Centrální dřík se sochou, kašny se sochou sokolníka v Sokolově [online]. [Rokycany]: ART KODIAK, 2006, 13 s. [cit. 2022-04-08]. Dostupné z: https://www.artkodiak.cz/files/art_kodiak_pruzkumy_pamatek_sokolov.pdf. S. 3.
  7. PROKOP, Vladimír. Kronika města Sokolov IV., od r. 1987 [online]. Sokolov: Městský národní výbor Sokolov, Městský úřad Sokolov, 230 s. Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond MěÚ Sokolov, č. 1358 [cit. 2022-04-15]. Nepublikováno. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/iipimage/30860366/soap-so_01358_mesto-sokolov-1987-1992_0010. S. 71.
  8. První etapa rekonstrukce Starého náměstí bude ukončena letos a bude stát osm miliónů. Sokolovský deník, 1996, roč. 5, č. [15. 8.], s. 9. ISSN 1210-9207.
  9. PROKOP, Vladimír. Kronika města Sokolov V., od r. 1993 do r. 1998 [online]. Sokolov: Městský úřad Sokolov, 285 s. Státní okresní archiv Karlovy Vary, fond MěÚ Sokolov, č. 1358 [cit. 2022-04-15]. Nepublikováno. Dostupné z: https://www.portafontium.eu/iipimage/30860367/soap-so_01358_mesto-sokolov-1993-1998_0610. S. 58–59.
  10. Oprava kašny se protáhne. Mladá fronta Dnes, 2006, č. 211, s. 3. ISSN 1210-1168.
  11. Sokolník odjel do Rokycan. Týdeník Sokolovska, 2006, č. 47, s. 1. ISSN 1211-0124.
  12. Sokolník se vrátil i s kašnou. Mladá fronta Dnes, 2007, č. 165, s. 1. ISSN 1210-1168.
  13. Sokolník stojící na zemi lákal zvědavce. Sokolovský deník, 2010, č. 174, s. 3. ISSN 1210-9207.
  14. Sokolov známý neznámý = Sokolov bekannt und unbekannt = Sokolov known and unknown. Sokolov: Městský dům kultury Sokolov, 2012. 45 s. S. 3. 
  15. NĚMEC, Václav. Pověsti: brána do historie Sokolovska. 1. vyd. Sokolov: Okresní muzeum, 1987. 40 s. S. 7–8. 
  16. BUREŠOVÁ, Hana; POKLUDOVÁ, Jaroslava; BALÍK, Michal. Památky Karlovarského kraje v bájích a pověstech. 1. vyd. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2003. 33 s. ISBN 80-239-2641-1. S. 26. 
  17. BRTEK, Josef. Kašna se sokolníkem a pověst. Týdeník Sokolovska, 2000, č. [6. 12.], s. 4. ISSN 1211-0124.
  18. PROKOP, Vladimír. Sokolov: z dějin města a jeho škol. Sokolov: Město Sokolov, 1994. 157 s. ISBN 80-238-4324-9. S. 17.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat