Otevřít hlavní menu

Kašna na Velkém náměstí v Kroměříži

kulturní památka České republiky v obci Kroměříž

Kašna na Velkém náměstí je kamenná barokní kašna stojící na Velkém náměstí v centru města Kroměříž. Je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky pod číslem 85300/7-6009.[1]

Kašna na Velkém náměstí v Kroměříži
Kašna s morovým sloupem
Kašna s morovým sloupem
Základní údaje
Kód památky 85300/7-6009 (PkMISSezObr)
Umístění
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Datace a umístěníEditovat

Zhruba uprostřed Velkého náměstí se nachází kašna, která sem byla přemístěna z jiné části prostranství roku 1811. Dílo neznámého sochaře bývá někdy vztahováno k roku 1655. Kroměřížský historiograf Peřinka ve svých Dějinách města Kroměříže se k tomu zmiňuje jen krátkou větou: "Kašnu město zřídilo r. 1655, nadále ji také opravovalo".[2]

 
Dobová fotografie s kašnou „opatřenou na zimu“

Pravděpodobnější je však jeho vznik v roce 1666, kdy ho můžeme interpretovat jako jeden z prvních projevů obnovitelského úsilí olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu a jeho zájmu o město, kterému na své náklady poskytl nový zdroj vody. Peřinka tentokrát uvádí: „Roku 1666 biskup Lichtenštejn stavěl v Kroměříži nějakou „fontánu“, měl na to dílo kameníka z Olomouce a kámen dováželi poddaní z Mírova. (Prothocoll der Herrschaft Kremsier 1666-1667, nepaginovaný (v arcib. Arch.)). Fontána v Podzámecké zahradě je až z doby Chotkovy. Salla terrena v zámku se tenkráte ještě nestavěla, tato kašna to také není".[2]

Další zmínka o „třech studních ve městě“ je v souvislosti se stavbou vodárny a vodovodu. „Biskupové postarali se dávno před magistrátem o vodárnu a vodovod panský. Stavěl je r. 1665-1667 Hans Jiří Miller, s nímž udělal biskup smlouvu 1. září 1665. Vodárna dodávala vodu do zámku a v něm hlavně do kuchyně a na jiná místa, do zahrady ležící pod zámkem, do tří studní v městě a na rybníček v knížecí zahradě před městem.“[2]

Dne 6. července 1678 píše biskup Lichtenštějn primátorovi, že zakazuje, aby se voda z ní odváděla na městský pivovar, protože potom bývá kašna prázdná. Nechť se voda do pivovaru dodává městskými potahy anebo potrubím odjinud. Když se roku 1684 pokazila a město nespěchalo s její opravou, biskup pohrozil 5. dubna 1685 purkmistrovi a členům rady pokutou 100 říšských tolarů, nedají-li jí opraviti a vždy na zimu tak opatřiti, aby nezamrzla ani za nejsilnějších mrazů.[2]

Popis památkyEditovat

Z nádrže na půdorysu kvadrilobu (čtyřlist) vybíhá hranolovitý sokl se skaliskem, z něhož vyrůstá čtveřice delfínů. Po vzoru Berniniho římské Tritónovy fontány (Fontana del Tritone, 1642-1643) nesou na svých ocasních ploutvích horní vanu a zároveň plní funkci chrličů. Vertikální osu kompozice završuje další skalisko a na něm putto sedící na hřbetě delfína. Sochařská výzdoba je z maletínského pískovce, pro který jsou typické hnědelové konkrece a s ním související lokální zabarvení kamene. Ikonografie sochařské složky kašny odpovídá době vzniku. Delfíni byli tradičně vnímáni jako ztělesnění sociálního cítění a motiv chlapce sedícího na hřbetě delfína představuje podle Iconologie Cesara Ripy[3] alegorii Přátelské povahy.

Novodobá historieEditovat

Ocas ryby nad puttem byl odlomen 28. března 1969 při oslavách hokejových vítězství nad SSSR. Z dobových fotografií je zřejmé, že při následné restauraci byl ocas vytvořen menší.

V roce 2015 zajistily Kroměřížské technické služby, s.r.o. provedení celkové rekonstrukce kašny. Týden po předání díla byla kašna v rámci uctění památky obětí teroristických útoků v Paříži v listopadu 2015 účastníky poškozena stékajícím voskem z umístěných svíček.[4]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 510615435 : kašna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  3. Iconologie Cesara Ripy
  4. http://www.radiokromeriz.cz/novinky2293_v-dobrem-umyslu-ponicili-kasnu.html Lokální zpravy

LiteraturaEditovat

  • PERŮTKA, Marek (editor). Kroměříž - Historické město & jeho památky. Kroměříž: Město Kroměříž, 2012. 343 s. ISBN 978-80-260-0215-4. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  • FIŠER ZDENĚK, JIŘÍ KROUPA. Kroměříž – průvodce městem. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Muzeum Kroměřížska, 1991. 120 s. ISBN 80-85048-26-4. 

Externí odkazyEditovat